Domů     Medicína
Revoluce v léčbě diabetu: Genově upravené buňky nastartovaly produkci vlastního inzulínu

Až doposud byli lidé trpící diabetem 1. typu odkázáni na celoživotní dodávání hormonu inzulinu zvenčí, v podobě injekcí. Případně, po transplantacích buněk, které inzulin tvoří, potřebovali léky k prevenci jejich odmítnutí.

Nejnovější studie naznačuje, že lze vyřešit obojí tak, aby pacient již nemusel žádné léky brát!.

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém zaútočí na tělu vlastní beta buňky, jež se tvoří v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní. Ty mají na starosti produkci hormonu inzulinu, který reguluje hladinu cukru v krvi.

Po jejich zničení se v těle člověka s diabetem 1. typu netvoří inzulin, který proto musí být dodáván v podobě injekcí zvenčí. Žádný lék na nemoc, která se zpravidla spouští v dětství, neexistuje. Přitom jí trpí asi 9,5 milionu lidí na celém světě.

Žádné odmítnutí buněk po transplantaci

Transplantace beta buněk ostrůvků může lidem s diabetem 1. typu poskytnout dlouhodobější zásobu inzulinu. Problémem však je, že po transplantaci zpravidla imunitní systém pacienta identifikuje tyto buňky jako tělu cizí a spustí reakci, která může transplantovanou tkáň zničit.

V důsledku toho musí pacienti po transplantaci užívat imunosupresivní léky po zbytek života, což je činí náchylnými k infekcím. Mezinárodní vědecký tým tvořený odborníky ze Švédska a Spojených států se v nejnovější studii pokusili tento problém vyřešit.

Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní

V jejím rámci transplantovali muži s diabetem 1. typu beta buňky od dárce, které byly geneticky modifikovány pomocí technologie CRISPR k potlačení odmítnutí imunitním systémem příjemce. Bylo to poprvé, kdy byla tato léčba testována na člověku.

Dvanáct týdnů od transplantace beta buňky stále tvoří inzulin v těle příjemce, a to bez imunitní odpovědi. Ačkoliv je studie předběžná, naznačuje, že genetické inženýrství transplantovaných buněk s cílem obejití imunitního systému příjemce je cenným nástrojem, jak zabránit odmítnutí nových buněk či orgánů jeho tělem.

Úprava buněk slinivky metodou CRISPR

Ve studii publikované v odborném časopise New England Journal od Medicine využili odborníci revoluční technologii CRISPR k vytvoření tří změn v genetickém kódu darovaných buněk, aby se snížila pravděpodobnost imunitní odpovědi.

CRISPR funguje na principu „molekulárních nůžek“, umí rozstřihnout DNA na různých místech a poškozené části nahradit opravenými, chybějící části případně doplnit. U beta buněk snížily dvě ze tří úprav pomocí CRISPR hladiny proteinů na povrchu buněk, které signalizují našim bílým krvinkám, zda je buňka cizí či nikoli.

Třetí úprava zvýšila produkci proteinu CD47, který další imunitní buňky odrazuje od útoku. Geneticky upravené buňky byly poté muži injekčně vstříknuty do předloktí. Jeho imunitní systém pak skutečně nechal tyto modifikované beta buňky na pokoji, takže mohly produkovat inzulín.

Muž jich však dostal pouze malé množství, proto i nadále potřebuje denní léčbu inzulínem, nicméně případ naznačuje, že je takovýto zákrok proveditelný a navíc bezpečný. V dalších krocích chtějí odborníci zkoumat, zda jsou takto upravené beta buňky dlouhodobě životaschopné.

Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to naději na úplné vyléčení pro mnoho pacientů s diabetem 1. typu.

Zdroj: LiveScience

Foto: Pixabay, WikiCommons
Zdroje informací: LiveScience
Štítky:
Související články
Huntingtonova choroba je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, pro které jsou charakteristické nekoordinované trhavé pohyby těla a snížení mentálních schopností. Progresi nemoci nebylo dosud možné zastavit a postižení umírali do 10 až 25 let od počátku příznaků. Nová genová terapie zdá se umí průběh nemoci výrazně zpomalit! Dosud schválené léčebné postupy se zaměřují pouze na […]
Medicína Objevy 29.9.2025
V případě podezření na neurodegenerativní onemocnění, jako je demence, se lidé budou moci vyšetřit sami v  prostředí svého domova. K tomu má sloužit speciální aplikace, na jejímž vývoji aktuálně pracují čeští vědci Na projektu nazvaném Telemedicínské samovyšetření řeči a paměti pro rychlou detekci kognitivních poruch metodami strojového učení spolupracují experti ze Západočeské univerzity v Plzni, Fakultní […]
Medicína 27.9.2025
Jediné vynechané vyšetření prsu zvyšuje riziko úmrtí na rakovinu o čtyřicet procent, ukazuje rozsáhlá švédská studie provedená na půl milionu žen. Nejde ani tak o to, že by se rakovina u žen, které první pozvánku na screening ignorovala, objevovala častěji, ale že bývá odhalena až v pokročilejším stadiu. Badatelé z Karolínského institutu zpracovali údaje o […]
Medicína Objevy 24.9.2025
Patří k nejpopulárnějším domácím mazlíčkům. Lidem se podobají pestrou škálou vlastností, které je utvářejí a které z každé z nich dělají jedinečnou osobnost. Ovšem je toho více, co mají kočky společného se svými dvounohými majiteli Neurodegenerativní onemocnění mozku, jehož důsledkem je pokles takzvaných kognitivních funkcí jako jsou paměť a schopnost myšlení – to je obávaná […]
Rozsáhlá studie provedená švédskými vědci ukázala, že u pacientů, kterým byl odstraněn kolorektální karcinom se specifickými mutacemi, jež ho činily náchylnějším k protirakovinným vlastnostem aspirinu, vedlo užívání tohoto léku ke snížení pravděpodobnosti návratu rakoviny o více než 50 % Téměř 2 milionům lidí po celém světě je ročně diagnostikován kolorektální karcinom. U nás je to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz