Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři.

Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné?.

Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je dlouhodobá infekce způsobená bakteriemi, která může vést k poškození nervů, dýchacích cest, kůže a očí, což má za následek ztrátu citu v končetinách, svalové slabosti, paralýzu, a dokonce i slepotu.

Nejedná se o výrazně nakažlivé onemocnění, u řady lidí se symptomy projeví třeba až po 20 letech od nákazy. Lepra postihuje lidstvo již tisíce let a je spojena se silným stigmatem, protože u některých postižených způsobuje zkrácení a deformace prstů na rukou a nohou, vedoucí k ochrnutí či tak zvanému lvímu obličeji, kdy se tvoří vředy na obličeji a dojde ke zduření obočí a rtů a znetvoření ušních boltců.

Dva druhy bakterie, které stojí za leprou

V Evropě za onemocněním stojí bakterie Mycobacterium leprae, která i dnes postihuje tisíce lidí po celém světě a způsobuje přibližně 200 000 nových případů lepry za rok. Naštěstí je onemocnění dobře léčitelné multifarmaky.

Dlouho se mělo za to, že nemoc do Ameriky rozšířili kolonizátoři z Evropy, ovšem již v roce 2008 byl u mexického pacienta, a poté v roce 2016 u veverek obecných na Britských ostrovech, objeven jiný druh bakterie, Mycobacteria lepromatosis, který však rovněž způsobuje lepru. A právě na zkoumání této bakterie se nyní zaměřil mezinárodní tým vědců.

Studie, vedená vědci z Laboratoře mikrobiální paleogenomiky v Pasteurově ústavu v Paříži, ve spolupráci s odborníky z Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS) a University of Colorado, v součinnosti s domorodými komunitami a více než 40 vědci z mezinárodních institucí včetně archeologů, analyzovala DNA z téměř 800 vzorků, včetně starověkých lidských pozůstatků (z archeologických vykopávek) a nedávných klinických případů výskytu lepry.

Výsledky potvrzují, že M. lepromatosis byla v Severní a Jižní Americe rozšířena již dlouho před evropskou kolonizací.

Z Ameriky do Evropy

„Tento objev mění naše chápání historie lepry v Americe,“ uvádí Maria Lopopolová, hlavní autorka studie a výzkumnice z Laboratoře mikrobiální paleogenomiky v Pasteurově ústavu. „Ukazuje, že určitá forma onemocnění byla mezi domorodým obyvatelstvem endemická již dávno před příchodem Evropanů.“ Tým použil pokročilé genetické techniky k rekonstrukci genomů M. lepromatosis od starověkých jedinců nalezených v Kanadě a Argentině.

Navzdory vzdálenosti pocházely tyto bakteriální kmeny ze stejného období, přibližně před 1000 lety, a jsou si geneticky blízké.

Je pozoruhodné, že analýzy také naznačují, že kmeny nalezené u veverek obecných ve Spojeném království v roce 2016 jsou součástí americké linie, která byla na Britské ostrovy zavlečena v 19. století, kde se následně rozšířila.

„Studie nám umožňuje předpokládat, že by mohly existovat neznámé živočišné rezervoáry těchto bakterií,“ řekl Nicolás Rascovan, hlavní autor studie a vedoucí Laboratoře mikrobiální paleogenomiky v Pasteurově ústavu „Tato studie jasně ilustruje, jak starověká i moderní DNA může přepsat historii lidského patogenu a pomoci nám lépe pochopit epidemiologii současných infekčních onemocnění,“ dodává.

Zdroj: ScienceDaily