Domů     Medicína
Prodělaná toxoplazmóza se může podílet na nárůstu mužské neplodnosti
Umělé oplodnění

Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jeho definitivním hostitelem jsou kočky a kočkovité šelmy, ovšem mezihostitelem může být i člověk. Ze závěrů mezinárodního výzkumu, provedeného v dubnu letošního roku, vyplývá, že by toto onemocnění mohlo mít negativní vliv na mužskou plodnost..

Míra mužské plodnosti v posledním půl století prudce klesá. Analýza provedená v roce 1992 ukázala, že od 40. let 20. století u mužů neustále klesá počet i kvalita spermií. Mezi roky 1990 a 2019 se míra mužské neplodnosti zvýšila o téměř 80 %.

Mezi často uváděné viníky patří obezita, špatná strava a toxiny z prostředí. Často přehlíženými faktory, které mají rovněž negativní vliv na plodnost mužů, jsou i pohlavně přenosné nemoci jako kapavka či chlamydie.

Nejnovější studie ukazuje, že by negativně mohla působit i nákaza toxoplazmózou, která prakticky dekapituje lidské spermie.

Člověk se toxoplazmózou nejčastěji nakazí při neopatrné manipulaci s kočičím stelivem, po konzumaci syrového masa či nemyté zeleniny a ovoce, případně pitím kontaminované vody. Obzvláště nebezpečná je toxoplazmóza v těhotenství, kdy může vést ke spontánnímu potratu či porodu mrtvého dítěte, případně se dítě narodí s postižením mozku a oka s následnou slepotou.

Toxoplasma zůstává po nákaze v těle celý život, a to v podobě „spících“ cyst v mozku, srdci a svalové tkáni. Tyto cysty se mohou reaktivovat a vyvolat další epizody tohoto závažného onemocnění, které poškozuje důležité orgánové systémy.

Nákaza může postihnout i varlata

Odhaduje se, že 30 až 50 % světové populace je trvale infikováno Toxoplasmou, která se po nakažení šíří prakticky do všech orgánů i kosterních svalů. Důkazy o tom, že parazit může zacílit i na mužské reprodukční orgány, se poprvé objevily na vrcholu pandemie AIDS v 80. letech 20. století, kdy se u některých pacientů objevila parazitární infekce ve varlatech.

I když jsou testikulární toxoplazmózou nejvíce ohrožení pacienti s oslabenou imunitou, ta se může rozvinout i u jinak zdravých jedinců. Studie zaměřující se na studium toxoplazmózy u myší potvrzují, že se u nakažených zvířat tito prvoci rychle rozšířili do varlat, mozku a očí.

Toxoplasma může rovněž tvořit cysty v prostatách myší, tito parazité pak byli pozorování i v ejakulátu mnoha zvířat, včetně lidského spermatu, což zvyšuje možnost sexuálního přenosu choroby. To, že může Toxoplasma přebývat v mužských reprodukčních orgánech, vedlo k analýzám plodnosti u infikovaných mužů.

Malá studie, zahrnující 163 mužů infikovaných Toxoplasmou, provedená roku 2021 v Praze, zjistila, že více než 86 % z nich mělo anomálie spermatu. Čínská studie z roku 2022 zase zjistila, že u neplodných párů existuje vyšší pravděpodobnost, že budou nakažené Toxoplasmou než páry plodné, a to v poměru 34,83 % ku 12,11 %.

Toxoplasma gondii, zdroj: Wiki Commons by DPD CDC

Prvok výrazně poškozuje lidské spermie

Další studie, provedená letos v Číně, pak potvrdila, že sterilní muži mají vyšší pravděpodobnost pozitivního testu na Toxoplasmu než plodní muži. Ne všechny studie však prokazují souvislost mezi toxoplazmózou a kvalitou spermií.

U myší, krys a beranů infikovaných Toxoplasmou je výrazně snížena funkce varlat a produkce spermií. Infikované myši mají výrazně nižší počet spermií a vyšší podíl abnormálně tvarovaných spermií. Mezinárodní tým vědců z Německa, Uruguaye a Chile ve studii provedené v dubnu letošního roku zjistil, že se Toxoplasma může u myší dostat do varlat a nadvarlat už dva dny po infekci.

Toto zjištění vedlo tým k tomu, aby otestoval, co se stane, když se parazit dostane do přímého kontaktu s lidskými spermiemi ve zkumavce. Po pouhých pěti minutách expozice Toxoplasmě ztratilo hlavičku 22,4 % spermií, při delší době interakce s parazity se pak jejich počet zvyšoval.

Ostatní, kterým hlavička zůstala, byly často zkroucené či jinak zdeformované. Některé měly v hlavičce dokonce otvor, což znamená, že se je parazit snažil napadnout stejně jako jakýkoliv jiný typ buňky v orgánech, do kterých pronikl.

Počet studií zabývající se vlivem toxoplazmózy na mužskou plodnost je omezený, a tak nelze určit míru, jakou se tato infekce podílí na růstu mužské neplodnosti. Bez ohledu na potenciální vliv tohoto parazita na plodnost je nicméně moudré se nákaze Toxoplasmou vyhnout.

Zdroj: LiveScience

Foto: Pixabay, WikiCommons
Zdroje informací: LiveScience, NZIP
Štítky:
Související články
Z nového výzkumu, za kterým stojí vědci z Karolinska Institutet, vyplývá, že reakce imunitního systému na běžný virus Epsteina-Barrové může poškodit mozek a přispět k rozvoji roztroušené sklerózy. Tyto poznatky by ovšem zároveň mohly pomoci vědcům do budoucna vyvinout slibnou vakcínu či léčbu. Roztroušená skleróza je autoimunitní porucha, při které imunitní systém napadá vlastní nervovou […]
Každé jaro sahají miliony alergiků po lécích, které tlumí kýchání, svědění, zčervenání očí, ucpaný nos a otok. Dobrou zprávou je, že jejich možnosti jsou nyní širší než kdykoliv předtím, protože péče se přesouvá z pouhé léčby symptomů ke změně toho, jak tělo reaguje na alergeny. Alergická reakce je ve své podstatě případem mylné identity, protože […]
Medicína 27.4.2026
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně byly v dubnu 2026 otevřeny nové prostory Centra excelence CREATIC, které se specializuje na výzkum a vývoj buněčných a genových terapií. Účelem je zpřístupnit inovativní léčbu jedincům, kteří se potýkají se závažnými a vzácnými chorobami. „Od samého počátku budování Centra excelence CREATIC stojí v centru našeho zájmu […]
Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie… Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia […]
Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications. Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz