Hrobů vikinských válečníků bylo odhaleno poměrně velké množství. Mnoho dříve, než bylo možné určit pohlaví toho, kdo v něm odpočíval. A tak odborníci často pohlaví určili na základě předmětů, které se v hrobě nacházely.

Když v něm objevili zbraně, měli zkrátka za to, že v hrobě ležely pozůstatky muže – válečníka. Analýza DNA však odhalila, že některé z těchto hrobů patřily ženám. Opravdu se účastnily bojů?.

Vikingové byli ve své době považováni za drsné válečníky a dobyvatele, kteří jsou často i dnes vykreslování jako vousatí, statní mužové se sekyrami, meči a kopími v ruce. Jakýkoliv nález těla z vikinské éry, doprovázený bohatou zbrojní výbavou, tak byl archeology automaticky považován za hrob vikinského válečníka.

Nejinak tomu bylo i u asi tisíc let starého hrobu, objeveného před téměř 150 lety ve švédské Birce. Hrob byl totiž plný smrtících zbraní – nacházely se v něm meč, sekera, kopí, nože, štíty a toulec se šípy, a také jezdecké vybavení a kostry dvou válečných koní.

Ne každý bojovník byl muž

Analýza lidských kosterních ostatků v roce 2017 však k překvapení vědců odhalila, že hrob patřil ženě. Ani tak ale všichni archeologové nepřijímají zcela myšlenku existence vikinských bojovnic. Někteří se domnívají, že přítomnost zbraní v ženských hrobech musí mít jiné vysvětlení, jiní tvrdí, že je ženy ve skutečnosti nevyužívaly.

Vikingská mytologie a tradice jsou sice plné příběhů o ženách, které žily pro bitvu a páchaly násilí, ale zda tyto příběhy odrážely skutečný život, není jasné.

Nenahrává tomu ani špatný stav skandinávských hrobů, záhadná povaha vikinských pohřbů a nedostatek historických textů. „I kdyby ženy bojovnice existovaly, jejich význam v širší vikinské kultuře je nejasný,“ domnívá se například Ole Kastholm, archeolog a vedoucí výzkumník v muzeu Roskilde v Dánsku.

Ve Švédsku, Norsku, Dánsku a na Islandu existují tisíce známých vikinských hrobů, o nichž se předpokládá, že patří mužským válečníkům. Naproti tomu asi ve 30 byly pohřbeny ženy se zjevnou bojovou výbavou, jako jsou hroty kopí a štíty; z těchto zhruba 30 mají však pouze tři meče.

Zrcadla pro ženy, zbraně pro muže

Některé další hroby vikinských žen obsahovaly sekery, hroty šípů či nástavce na štíty, jejich interpretace je však nejasná, protože se tyto nástroje používaly rovněž pro lov a zemědělské práce. V mnoha případech se kosti a zpopelněné ostatky částečně nebo úplně rozloží dříve, než se archeologové dostanou k jejich prozkoumání, a to především kvůli kyselé půdě ve Skandinávii.

Právě z tohoto důvodu archeologové v minulosti často odhadovali pohlaví zesnulého hlavně na základě hrobových předmětů.

Když narazili na věci, jako jsou zrcadla, tkalcovské nástroje a brože, hrob přisoudili ženě, pokud našli válečné zbraně, měli za to, že se v hrobě nachází pozůstatky muže. V důsledku toho mohlo dojít k systematickému podcenění počtu vikinských žen, které byly pohřbeny se zbraněmi.

V některých případech, pokud hrob obsahoval artefakty spojené s muži i ženami, se předpokládalo, možná mylně, že se jednalo o dvojitý pohřeb muže a ženy. Nálezy lze totiž interpretovat různě.

Nejasné role vikinských mužů a žen

Například hrob, objevený v Gerdrupu v Dánsku v roce 1981, obsahoval tělo ženy pohřbené s kopím a velkými kameny na těle. V hrobě byl také její dospělý syn, který měl svázané kotníky a mohl být oběšen. Kopí by mohlo být znamením, že žena byla bojovnice.

Kastholm si však myslí něco jiného: „Syn byl oběšen v úctě k Odinovi, kameny představují vysoké postavení ženy a kopí bylo zapíchnuto do dna hrobu v závěrečném rituálu, který zasvětil mrtvého Odinovi.“ O hrobu ženy v Birce se domnívá:

„Jedná se o hrob ženy pohřbené s mnoha zbraněmi. Nejsem však přesvědčen o tom, že to byla bojovnice.“.

S tím ale nesouhlasí Marianne Moenová, vedoucí katedry archeologie v Muzeu kulturní historie na Univerzitě v Oslu, když říká: „Vzhledem k tomu, jak moc násilí prostupovalo vikinskou společností, by bylo naivní si myslet, že se do něj zapojila pouze polovina populace.“ Podle ní neexistovala ve vikinské společnosti jednoduchá dichotomie mezi mužem a ženou v tom, kdo co dělal.

„Ačkoliv se zbraně vyskytovaly častěji v mužských hrobech, byly nalezeny i v ženských pohřbech. Stejně tak, zatímco šperky byly výraznější v ženských hrobech, 40 % mužských hrobů je také obsahovalo, což není zanedbatelný podíl,“ komentuje to dále.

Zdroj: LiveScience.