Domů     Medicína
Autofagie: Úklidem v buňce ke stálému mládí?

Každé zjednodušení vede ke zkreslení, a právě autofagie je toho varujícím příkladem. Do obecného povědomí se dostala pod zkratkou „úklid v buňce“, kterým ve spojení s určitými metodami slibuje zlepšení zdraví a zpomalení stárnutí. Jenže celá věc je trochu složitější a skrývá i nemalá rizika.  .

 

Nejčastější metodou, která má díky autofagií vést k omlazení a zdraví, je hladovění čili půst. Tím ovšem vzniká dojem, že se o „úklid v buňkách“ musíme sami postarat. To je samozřejmě nesmysl, buňky se o sebe starají samy už od počátku života na planetě, proto si také metodu autofagie pro rozklad a recyklaci vnitrobuněčného odpadu vyvinuly.

Představa, že autofagii musíme uvést do chodu svým úsilím, je prvním závažným zkreslením. Tím druhým je přehlížený fakt, že buňky neřeší hromadění nežádoucích molekul pouze autofagií. Současně v nich běží další zásadní program na likvidaci odpadu.

Ten se ale na rozdíl od autofagie nedá nijak ovlivnit, proto zřejmě nepřitáhl takovou pozornost zájemců o alternativní cesty ke zdraví. Autofagii k rozšíření do obecného povědomí navíc pomohlo dostat udělení Nobelovy ceny v roce 2012. Nebylo to sice první takto vysoké uznání výsledků bádání na poli buněčného odpadu, ale ta předcházející proběhla ještě před masivním rozšířením internetu, takže dolehla jen k hrstce odborníků.

Ti se výzkumem způsobů, které buňky používají, aby je nezahltil odpad, zabývali už nějakou dobu.

Autofagie u kvasinek

Je „sebepožírání“, což tento výraz v překladu znamená, tou hledanou metodou, která buňce umožňuje neutopit se ve svém vlastním odpadu? A pokud ano, jak to dělá? Podrobnou odpověď na tyto otázky dodal svým výzkumem japonský biochemik Yoshinori Ohsumi.

Pracoval s kvasinkami, ale narážel na nesnadné pozorování jejich vnitřní struktury pod mikroskopem, protože jejich buňky jsou velmi malé. Nebylo tak vůbec jisté, zda v nich vůbec autofagie probíhá. Ale Ohsumi měl plán:

Napadlo ho, že pokud by se mu podařilo vyřadit geny, které kvasinkám umožňují odpad rozkládat, tak se nutně začne v jejich vakuolách, obdobě lyzozomů u vyšších organismů, hromadit. A tím se vakuoly zvětší a budou pod mikroskopem zřetelnější.

Začal tedy genetickou úpravou kvasinek a skutečně se mu podařilo vytvořit mutanty, kterým chyběl enzym pro rozklad odpadu. Pak už vše běželo jako po másle. Už za pár hodin vystoupily při pozorování mikroskopem zvětšující se váčky plné nerozloženého odpadu.

Oshumi nechával kvasinky hladovět, aby bylo zřejmé, že zpracovávají vlastní obsah. Jeho experimenty tak přinesly hned dva zajímavé výsledky. Jednak jimi Oshumi potvrdil, že autofagie probíhá i u takto jednoduchých jednobuněčných organismů, navíc zjistil, jaké geny řídí tento mechanismus v různých fázích. Sám jich identifikoval 15, pozdější výzkumy přidávaly další.

Hodiny, ne dlouhý půst

Podstatným faktem bylo i zjištění, že hladovění zvyšuje úroveň autofagie velmi rychle, v řádu hodin. Můžete namítnout, že kvasinky jsou velmi jednoduché formy života. Jenže k témuž výsledku došli vědci z Ústavu pro výzkum metabolismu Institutu Maxe Plancka při experimentech s potkany.

Když u nich vynechali ranní porci krmiva, míra autofagie výrazně vzrostla už po čtyřech hodinách. Zajímavé bylo, proč k tomu došlo – na hladovění nereagovaly jen přímo buňky, ale také mozek. Vyslal signál, který hormonálně uspíšil autofagii v játrech. Vědci tak vyvrátili představu, že k „úklidu v buňkách“ je třeba půst.

Na řadě tedy bylo prozkoumat tvrzení, že půst ozdravuje tělo.

Na Texaské univerzitě v Dallasu se do toho pustila bioložka Salwa Sebtiová se svým týmem. Nejprve geneticky upravili myši tak, aby u nich likvidace buněčného odpadu autofagií probíhala silněji.

Pak sledovali, jestli tyto myši budou žít déle a zda budou zdravější ve vyšším věku. Rozdíl byl skutečně znát. Mutované myši trpěly mnohem méně rakovinou, poškozením srdce nebo ledvin a jejich délka života byla asi o 10 % delší než u běžných myší.

Jenže to mělo háček. Než se takto zjevné rozdíly ukázaly, byly myším skoro dva roky. To u lidí odpovídá v podstatě sedmdesátce. A další problém: Dopad dlouhodobého půstu není jen příznivý, organismus současně oslabuje, vytváří chronický stres a negativně se odráží na hormonálním systému. Hladovějící laboratorní zvířata tak byla méně plodná.

Více se dočtete v čísle 6/2025.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Foto: FOTO: Unsplash
Zdroje informací: nature.com, pasteur.fr, cancer.gov
Související články
Po celá desetiletí slýchali pacienti trpící osteoartrózou neboli degenerativním poškozením kloubů, že když se chrupavka opotřebuje, znovu se již neobnoví. Nově vyvinutý injekční materiál ovšem svědčí o opaku, je schopný nejen nahradit ztracenou chrupavku, ale dokonce vytvořit podmínky pro její opětovný růst. Vědci vyvíjejí i další způsoby, jak lidské chrupavky ochránit… Fungováním kloubů v lidském […]
Nejnovější studie naznačuje, že miminka nejsou tak nevinná, jak by se mohlo zdát. Odborníci se dlouho domnívali, že lhaní je sofistikovaná činnost, vyžadující znalost jazyka a chápání chování jiných lidí. Ze studie však plyne, že lhát zvládají ani ne roční děti… Principy lhaní malé děti pochopí dříve, než udělají první krok či řeknou první slovo. […]
Dlouhou dobu zněla rada, jak by měl vypadat zdravý spánek, jasně: spěte osm hodin. Dnes se ale o spánku již ví více, takže definice toho, co je kvalitní spánek, který podporuje zdraví, musí přesahovat doporučení týkající se jen jeho délky. Řada z nás spí špatně v důsledku stresu, nemoci či spánkové prokrastinace. Cesta k lepšímu […]
Když chce člověk zhubnout nějaké to kilo, vrhne se povětšinou na dietu, při které prostě „jí méně“, a díky tomu zhubne. Ve skutečnosti však tento postup ve většině případů selže, protože ignoruje biologické i psychologické mechanismy hladu. Proč drastické zmenšování porcí nefunguje a co podle vědců ano? Jedním z hlavních problémů je, že lidé mají […]
Medicína 11.5.2026
Že stres prožívaný během těhotenství není nic pozitivního jak pro nastávající matku, tak pro dítě, jež nosí pod srdcem, je věc známá. Nicméně jde o problematiku o dost komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Intenzivně se jí věnuje expertka na reprodukční zdraví Marci Lobel ze Stony Brook University v New Yorku. Světově […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz