Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů!
3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem v oblasti Hadar v Etiopii. Jméno kostry pochází ze slavné písně „Lucy in the Sky with Diamonds“ od skupiny The Beatles, která hrála v táboře vědců během oslav objevu.
Jedinečná výstava v Praze
Lucy je v Etiopii považována za národní poklad, a proto její výjezdy do zahraničí podléhají přísným podmínkám. Výstava v Národním muzeu nabídne nejen originální fosilii, ale také multimediální prezentace a detailní popis evoluce člověka.
Kurátor výstavy Petr Velemínský z Národního muzea zdůrazňuje, že tato expozice je mimořádnou událostí, protože Lucy se doposud objevila jen ve velmi omezeném počtu světových muzeí. V Evropě bude poprvé!
„Jde o zásadní exponát světové paleoantropologie. Možnost vidět originál je skutečně výjimečná a jsme rádi, že se nám podařilo tuto výstavu do Prahy přivézt,“ říká Velemínský.
Lucy a její význam pro vědu
Lucy je druh vyhynulého hominina, čeledi hominidé, kteří žili před 3,8–2,9 miliony let na území dnešní Etiopie, oblasti, která měla zásadní význam pro evoluci člověka. Její stáří určili vědci podle vrstvy vulkanických hornin, v níž byla fosilie nalezena.
Lucy byla vysoká zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kg a po sestavení kostí (zachovalo se jich 47, cca 40 procent kostry) se podobala šimpanzovi. Malý mozek a stavba horní části těla byly podobné šimpanzům, lidoopům, zatímco kosti pánve a nohou byly ve své funkci již velmi podobné kostem zástupců rodu Homo, což s jistotou značí, že Lucy druhově spadá mezi předchůdce moderních lidí, kteří již chodili vzpřímeně po dvou končetinách.
Pohlaví bylo určeno na základě stavby pánevních kostí. Podle dalších znaků bylo určeno, že Lucy již dosáhla dospělého věku, i když jí bylo pouhých 15–16 let, protože raní homininé dospívali dříve než moderní lidé.
Díky její dobré zachovalosti bylo poprvé možné poměrně přesně zrekonstruovat celkový vzhled a způsob života Australopitheců. Žádný z pozdějších paleoantropologických nálezů se nesetkal s tak velkým zájmem veřejnosti a neměl tak výrazný vliv na povědomí o našem vývoji.
Etiopie zapůjčí do Národního muzea v Praze rovněž kosterní pozůstatky Australopitheca afarensis zvaného Selam. Jde o velmi dobře zachovalou fosilii malého dítěte starou zhruba 3,3–3,2 milionu let, nalezenou v roce 2000 nedaleko místa nálezu Lucy, přibližně deset kilometrů od Hadaru v lokalitě Dikika. Nález je zhruba o 100 000 let starší než Lucy.
