Každý rok zemře na nemoci přenášené komáry přes milion lidí na celém světě. Postřiky insekticidy, které mají vymýtit komáry ze zamořených oblastí, jsou neúčinné, protože si na ně komáři snadno budují odolnost.
A tak si vědci do boje s nimi přizvali silnější zbraň, genetické inženýrství..
Svoji pozornost vědci zaměřili na komára tropického, jemuž se pro jeho africký původ říká i komár egyptský (Aedes aegypti), který je přenašečem řady chorob, jako je horečka dengue, nemoc chikungunya, žlutá zimnice, virus zika a dalších.
Jen horečkou dengue nakazí komáři přes 390 milionů lidí ročně. Jejich rezistence vůči insekticidů je přitom globálním problémem. Tom Schmidt, evoluční biolog z University of Melbourne, k tomu říká: „Komáři se velmi rychle stávají odolnými vůči insekticidům. Prostřednictvím lodí a letadel se navíc mohou šířit po celém světě.“.
Snaha o omezení šíření komáry přenášených nemocí
Situaci dále zhoršuje globální oteplování. Kvůli zvyšujícím se teplotám se komárům nyní daří i v oblastech, které původně nebyly místy jejich přirozeného výskytu. Lidskou krev sají pouze samice komárů, jsou to tedy pouze ony, kdo způsobuje nakažení tropickými nemocemi u lidí.
Vědci z Macquarie University se proto ve své studii, která si dala za cíl omezení šíření nemocí přenášených komáry, zaměřili právě na ně.
Jiná australská studie, která infikovala komáry bakterií Wolbachia, měla za následek snížení přenosu horečky dengue v severním Queenslandu. Proto se vědci domnívají, že genetická úprava by rovněž mohla být řešením.
Metoda, se kterou přišel tým Sama Beache cílí na samice. Prostřednictvím genetického inženýrství přiměli vědci samce komárů produkovat proteiny jedu pavouka a mořské sasanky, které vstříknou do těl samic během kopulace, což značně zkrátí život komářích samic.
Beach k tomu říká: „V ideálním případě se samec spáří se samicí, načež ta pak hned zemře.“.
Komáry není žádoucí zcela vyhladit
Podotýká také, že „injektáž nového genu do čerstvě nakladených vajíček komárů pomocí malých skleněných jehel byla vskutku zdlouhavým procesem.“ Samice se obvykle páří 24 až 48 hodin od vylíhnutí, ale žít a pokračovat v šíření nemocí mohou ještě několik týdnů, což je z hlediska šíření nakažlivých nemocí nežádoucí.
Tato nová technika by mohla snížit schopnost samic komára tropického sát krev o 40 až 60 %. „S tímto přístupem můžeme okamžitě snížit velikost populace komárů tropických, a tím, doufejme, dosáhnout opravdu rychlého snížení šíření těchto onemocnění přenášených členovci,“ myslí si Beach.
Profesor Philip Weinstein, výzkumník infekčních nemocí z University of Adelaide, který se studie nezúčastnil, upozorňuje na to, že existují tisíce druhů komárů, ale jen několik z nich přenáší nemoci. A na ty je potřeba se zaměřit, neboť není cílem komáry zcela vyhladit.
Jsou to významní opylovači a tvoří i důležitou součást potravního řetězce, živí se jimi ryby a netopýři. Snahou by mělo být kontrolovat stavy komárů a omezit ty druhy, které jsou nebezpečné pro člověka.
Zdroj: The Guardian