Domů     Medicína
Kůže je schopna produkovat vlastní protilátky

Lidská kůže a sliznice hrají zásadní roli v ochraně těla před nepřátelským prostředím okolního světa, mechanickým poškozením, ale i průnikem bakterií a virů. Nejinak je tomu i u ostatních zvířecích druhů.

Kůže proto získala řadu unikátních vlastností, které ji umožňují plnit tuto ochrannou funkci. Jedná se také o největší orgán v lidském těle, a tak jsou její schopnosti klíčové pro přežití celého organismu..

Kůže má neomezenou schopnost regenerace, protože epidermální (kožní) kmenové buňky si udržují svoji schopnost neomezeného dělení po celý život. Umožňují tak neustálou obměnu a regeneraci pokožky, ale také zacelení případných povrchových zranění.

Kožní kmenové buňky se tak často využívají i při dalších experimentech, při kterých jsou přeměněny zpět na nediferencované kmenové buňky, jež teoreticky umožňují obnovu libovolného orgánu v těle.

Ochrana před patogeny

Lidská kůže na svém povrchu hostí celý ekosystém bakterií a dalších mikroorganismů. Aby se s nimi vypořádala, udržují pot a maz mírně kyselé prostředí s pH mezi 4 a 6 a navíc obsahují i antibakteriální látky.

Jejich složení se přitom mění podle toho, čemu je kůže vystavena. Součástí hlubších vrstev kůže jsou i Langerhansovy buňky, které vznikají v kostní dřeni a do kůže jsou následně dopraveny krví. Tyto buňky dále podporují imunitní reakci kůže, kdy zachycují příchozí patogeny a vystavují je T-lymfocytům, což jsou specifické bílé krvinky, jež patogeny následně likvidují. Bez Langerhansových buněk by T-lymfocyty nemusely všechny patogeny zachytit.

Bakterie Staphylococcus epidermis na kůži

Nyní však výzkumníci ze Stanfordské univerzity v čele s Intou Gribonikaovou prokázali, že kůže je přímo schopna produkovat vlastní protilátky. Dosud se obecně předpokládalo, že protilátky jsou do kůže transportovány krví na základě imunitní reakce celého organismu.

Přičemž k jejich produkci dochází zejména v lymfatických uzlinách, brzlíku a dalších orgánech. Kůže pak představovala „bitevní pole“ a první linii obrany, která se snažila zabránit pronikání těchto látek dále do těla a jejich šíření krví.

Důležitá součást imunitního systému

Stávající experimenty na myších však prokázaly, že kůže obsahuje takzvané terciální lymfoidní orgány, které zajišťují tvorbu protilátek přímo v níi, a to v mnohem větší míře, než se dosud čekalo. Protilátky jsou navíc specificky zaměřeny na konkrétní hrozbu, které je kůže vystavena.

Toto chování přitom bylo pozorováno i v případě, kdy vědci u myší cíleně „vypnuli“ Langerhansovy buňky genetickou modifikací. Tvorba protilátek a jejich boj s patogeny pokračoval i tak. Ukazuje se, že funkce kůže v imunitní reakci organismu je mnohem komplexnější a také autonomnější.

V budoucnu by tyto její vlastnosti mohly být využity k řízené tvorbě protilátek například v podobě očkování. Drtivá většina dnes produkovaných očkovacích látek se vpichem vpraví přímo do krve a tvorba protilátek probíhá v mízních uzlinách.

Pokud by v budoucnu byla očkovací látka například nastříkaná formou aerosolu na odhalené místo kůže nebo sliznice, může spustit imunitní reakci a tvorbu protilátek přímo v kůži. Dle velikosti exponované plochy by se pak dala řídit i rychlost tvorby protilátek.

V neposlední řadě by takové očkování bylo snáze aplikovatelné a očkovací látky levnější.

Zdroj: Nature

Foto: Pixabay, WikiCommons by Janice Carr
Zdroje informací: Nature
Štítky:
Související články
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz