Domů     Vesmír
Původ tajemných signálů je odhalen. Jejich autorem je vzácná hvězda
Martin Janda 15.12.2024

Před pár lety australští astronomové zpozorovali něco neobvyklého. Jen 4000 světelných let od naší domoviny se nacházel zdroj podivného a poněkud záhadného rádiového signálu.

Takový signál astronomové totiž ještě nezachytili. Blikal jako pulzar, akorát že zdaleka ne tak rychle, mezi jednotlivými pulzy byly velké pauzy. Vědci si tenkrát marně lámali hlavu s tím, kdo takové prazvláštní signály může vysílat.

Samozřejmě, že takový jev vědce zaujal. Postupem času pozorování odhalila další dva podobné zdroje signálu, nejprve jeden ve vzdálenosti 15 000 světelných let a nyní další, v systému GLEAM-X J0704-37, od kterého k nám letí světlo pět tisíc let.

Tento záblesk má zatím nejdelší periodu; každých 2,9 hodiny vydává záblesky dlouhé 30 až 60 sekund. Pátrání po původu signálu nyní zřejmě přineslo své výsledky.

Záhadným vysílačem je červený trpaslík, kterého doprovází ještě menší bílý trpaslík. „Náš nový objev leží daleko od galaktické roviny, takže v okolí je jen hrstka hvězd, a my jsme si nyní jisti, že rádiové vlny generuje jeden hvězdný systém,“ komentovala výsledky výzkumu astrofyzička Natasha Hurley-Walker z australské Curtinovy univerzity.

Klasický pulzar je extrémně rychle rotující neutronová hvězda. K tomu mají červení trpaslíci velmi daleko. Čerbení trpaslíci jsou nejrozšířenějším typem hvězd v naší galaxii a byť tyto objekty bývají někdy neklidné, horkokrevnosti pulzarů nedosahují a ani vzdáleně.

Proto je překvapením, že právě tato hvězda dokáže vydávat dlouhoperiodické rádiové záření. Faktorem, který to umožňuje, je právě přítomnost bílého trpaslíka, tedy zhroucené zbytkové jádro hvězdy, která kdysi byla podobná Slunci.

Tyto ultrahusté objekty mají hmotnost právě jako naše Slunce nebo o něco větší, přičemž jejich velikost se klidně může srovnávat s velikostí Měsíce. Nicméně, pokud jsou obě hvězdy na dostatečně blízké oběžné dráze, bílý trpaslík by mohl akreovat materiál z červeného trpaslíka;

tento proces by mohl vést k neustálému vyzařování paprsků z pólů bílého trpaslíka. Toto záření není vidět, ale jakmile zasáhne červeného trpaslíka, mohou se objevit záblesky. Nyní astronomové hodlají oblast prozkoumat na rádiových a ultrafialových vlnových délkách, aby byla přítomnost bílého trpaslíka definitivně potvrzena.

Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to, že GLEAM-X J0704-37 je pulsar bílého trpaslíka, což je jeden z nejvzácnějších druhů hvězd v Mléčné dráze.

Foto: AI
Zdroje informací: Astrophysical Journal Letters, Curtin University
Související články
Vesmír bude opět na dosah ruky. Od 20. do 26. října ožije Praha, Brno i další města festivalem Czech Space Week – největší přehlídkou kosmických aktivit v Česku. Česko má vlastní družice, podílí se na mezinárodních misích a brzy vyšle astronauta Aleše Svobodu na Mezinárodní vesmírnou stanici. To a mnoho dalšího oslaví 8. ročník Czech […]
Vesmír Zajímavosti 4.10.2025
Saturnův měsíc Enceladus znovu dokazuje, že i v končinách Sluneční soustavy, kde vládne chlad a mráz, může probíhat něco, co připomíná děje vedoucí ke vzniku života. Vědci znovu analyzovali data ze sondy Cassini a našli v nich dosud neznámé organické molekuly, které mohou vznikat v oceánu pod jeho ledovou krustou. Enceladus měří jen necelých 500 […]
Vytvořit alternativu k plastům, jež zatěžují životní prostředí svým tisíce let trvajícím rozkladem, se podařilo vědcům z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Přesněji řečeno úspěšně vyvinuli biodegradovatelný materiál. Sám jeho název napovídá, že se bude rozkládat mnohem rychleji. Konkrétně pouhé týdny Experti brněnské univerzity dělají z tohoto materiálu tvořeného polysacharidy speciální bio-folie, podobné klasickým […]
Vesmír 21.9.2025
Pod hladinou Severního moře se ukrývá kráter o průměru přes tři kilometry. Nový výzkum potvrzuje, že nevznikl pohybem solných mas, jak se dříve soudilo, ale dopadem asteroidu před 43 miliony let. Kráter známý jako Silverpit se nachází asi 130 kilometrů od pobřeží Yorkshire a leží sedm set metrů pod mořským dnem. Geologové ho objevili už […]
Vesmír 20.9.2025
Andromeda a Mléčná dráha, dvě galaxie, které v současnosti dělí z lidského hlediska propastných 2,5 milionů světelných let. Ale vzhledem k tomu, že se obě galaxie přibližují rychlostí asi 110 až 300 kilometrů za sekundu, kolize se zdá být neodvratná… Místy bouřlivě, místy v klidu by ke srážce mělo dojít za pět miliard let. Výsledkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz