Domů     Příroda
Hurikány a tajfuny: Parní stroje přírody nabírají na obrátkách
Martin Janda 1.12.2024

Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat.

Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost 2 000 km/h. Tyto extrémně silné větry jsou důsledkem kombinace Neptunovy vnitřní energie a dynamiky jeho atmosféry, která je složena převážně z vodíku, hélia a metanu.

Na Saturnu pak atmosférické proudění dosahuje 1 800 km/h, na Uranu 900 km/h a na Jupiteru 600 km/h.

Země je v tomto ohledu přívětivější, ale i zde se atmosféra dokáže utrhnout ze řetězu. Nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi dosáhla 408 km/h a byla zaznamenána během průchodu tornáda v Oklahomě 3. května 1999. Tento údaj byl zjištěn pomocí dopplerovského radarového systému a zůstává nejvyšší zaznamenanou rychlostí větru na Zemi.

Pokud jde o nejsilnější naměřený vítr mimo tornáda, rekord drží observatoř na vrcholu Mount Washington v USA, kde 12. dubna 1934 byla naměřena rychlost větru 372 km/h. Tento rekordní vítr byl způsoben silnou bouří v této oblasti.

Hurikán, stejně jako tajfun, čili tropické cyklóny, jsou fenoménem, který vzniká nad teplými oceány. Podle NOAA (Národního úřadu pro oceán a atmosféru Spojených států) se teplo z oceánských vod v oblasti tropů a subtropů přenáší do atmosféry, kde vytváří systémy nízkého tlaku.

„V zásadě funguje hurikán jako gigantický parní stroj,“ uvádí meteorolog Christopher Landsea z NOAA. „Potřebuje teplo, aby mohl fungovat, a jakmile toto teplo získá, začíná proces formování bouře.“.

Podle Landseových slov je pro vznik hurikánu nutné, aby teplota oceánu dosahovala alespoň 26,5 °C v hloubce několika desítek metrů. Čím vyšší je teplota, tím větší množství energie se uvolňuje a hurikán získává na intenzitě.

Tento proces je sice dobře známý, ale současné změny v oceánských teplotách mají na dynamiku hurikánů nečekané dopady.

Rok 2023 zaznamenal nové teplotní rekordy v oceánech. Podle výzkumu publikovaného v časopise Science jsou teploty povrchových vod v Atlantském oceánu v průměru o 1 °C vyšší, než bylo obvyklé v předchozích desetiletích.

Tento nárůst teplot není jen statistickým ukazatelem, ale má přímý vliv na sílu a frekvenci tropických bouří. „Vyšší teploty oceánů poskytují hurikánům více energie,“ vysvětluje Kerry Emanuel, klimatolog z Massachusettského technologického institutu (MIT).

„V důsledku toho vidíme, že hurikány jsou silnější a také se chovají jinak, než jsme byli zvyklí.“.

Emanuel dále zdůrazňuje, že jeden z nejzásadnějších vlivů teplejších oceánů je zpomalení hurikánů. „Hurikány se pohybují pomaleji, což znamená, že déle setrvávají nad jednou oblastí a způsobují intenzivnější srážky.“ Tento fenomén mohl být jedním z důvodů, proč hurikán Harvey v roce 2017 způsobil takové škody v Texasu, kdy se bouře pohybovala velmi pomalu a vyvolala rekordní záplavy.

Kromě zpomalení pohybu se mění i další charakteristiky hurikánů. Podle vědců se nyní hurikány častěji tvoří v oblastech, kde je dříve nebylo běžné pozorovat. „Vidíme, že hurikány se pohybují v Atlantském oceánu na sever,“ popisuje klimatolog z Pennsylvánské státní univerzity Michael Mann.

„Tato změna může být důsledkem globálního oteplování, které ovlivňuje atmosférické proudění.“ Hurikány se nyní mohou tvořit blíže k pobřežím, což znamená, že mají méně času na své oslabení, než dosáhnou pevniny. To vede k tomu, že jsou bouře na pevnině silnější a destruktivnější.

Kromě toho výzkumníci zaznamenali, že se mění také sezónnost hurikánů. Dříve byla hurikánová sezóna omezená na několik měsíců v roce, ale nyní se začínají objevovat i mimo tradiční sezónu. V roce 2021 například vznikly tropické bouře ještě před oficiálním začátkem sezóny hurikánů v Atlantiku, což bylo nevídané.

Vědecká studie publikovaná ve Journal of Climate také naznačuje, že teplejší oceány mají vliv na to, jak dlouho hurikány přetrvávají nad pevninou, což může způsobit rozsáhlejší škody v oblastech, kde dříve bouře rychle ustupovaly.

„Delší setrvání bouří nad pevninou je zcela novým fenoménem, který pozorujeme,“ uvádí meteoroložka Jane Smithová z Národního centra pro hurikánový výzkum. „To představuje další riziko pro regiony, které dříve nebyly zasaženy takto silnými a dlouhotrvajícími bouřemi.“.

Rostoucí síla hurikánů a jejich nepředvídatelnost mají také enormní ekonomické a sociální důsledky. Podle Světové banky jsou ekonomické škody způsobené přírodními katastrofami, jako jsou hurikány, tajfuny a tropické cyklóny, v posledních letech na vzestupu.

„Jenom hurikán Katrina, který zasáhl pobřeží Spojených států v roce 2005, způsobil škody přesahující 125 miliard dolarů,“ říká ekonom Robert Muir-Wood z britské společnosti RMS, která se zabývá modelováním přírodních rizik.

„A to byl jen začátek. Hurikány jako Harvey a Maria ukazují, že jsme vstoupili do nové fáze, kdy jsou ekonomické dopady mnohem vyšší.“.

Navíc tyto přírodní katastrofy nezasahují pouze fyzickou infrastrukturu, ale mají také dlouhodobé dopady na komunity, zejména v rozvojových zemích, které nemají dostatečné zdroje na obnovu. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohou země, které jsou často postihovány hurikány, ztratit až 5 % svého HDP ročně v důsledku škod způsobených těmito bouřemi.

„Pokud tyto oblasti nezvýší svou odolnost a nepřizpůsobí svou infrastrukturu, budou hurikány nadále ničit jejich ekonomiku,“ uvádí studie MMF.

Otázkou zůstává, co může lidstvo proti těmto změnám dělat. Podle odborníků je klíčem k ochraně pobřežních oblastí lepší předpověď a včasná evakuace. „Musíme zdokonalit naše predikční modely,“ říká expert na hurikány z Coloradské státní univerzity Philip Klotzbach.

„Teplota oceánu je sice klíčovým faktorem, ale musíme vzít v úvahu i další vlivy, jako jsou změny v atmosférickém proudění a vlhkost vzduchu. To nám umožní lépe předpovídat nejen, kde se hurikán vytvoří, ale také jak silný bude a kam se bude pohybovat.“.

Klotzbach také zdůrazňuje důležitost infrastruktury. „Pokud víme, že hurikány budou silnější a častější, musíme začít přizpůsobovat naše pobřežní města. Silnější zábrany proti povodním, lepší stavební materiály a efektivnější plány evakuace mohou zachránit mnoho životů.“ V tomto ohledu mohou být inspirací některé oblasti v Japonsku, které již přijaly nová opatření v reakci na ničivé tajfuny.

Vzhledem k neustálému růstu teplot oceánů se hurikány budou i nadále měnit. Výzkum, který se dnes provádí, nám pomůže lépe porozumět těmto změnám a možná najít způsoby, jak se jim přizpůsobit. Nicméně podle Kerryho Emanuela je jedna věc jistá:

„Hurikány budou silnější, pomalejší a nebezpečnější. Budou se více přibližovat k pevnině, kde budou mít devastující účinky. A my se musíme připravit.“.

Jak ukazuje vývoj posledních let, hurikány dnes přepisují pravidla, která jsme si o jejich chování mysleli, že jsou pevně daná. Jsou to stroje, které reagují na teplotu oceánů, a pokud se tato teplota zvýší, reagují s rostoucí silou.

Je proto nezbytné, aby vědci, vlády i obyvatelé pobřežních oblastí byli připraveni na tuto novou, nevyzpytatelnou éru tropických cyklón.

Foto: Wikipedia, Sciline.org
Zdroje informací: National Oceanic and Atmospheric Administration, Massachusetts Institute of Technology. Pennsylvania State University, Journal of Climate, International Monetary Fund
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz