Domů     Objevy
Ambra: Víc než jen legenda
Jan Zelenka 24.10.2024

Má prazvláštní původ, přesto to dotáhla až k pověsti legendy. Nakolik je oprávněná, začala věda ale zjišťovat až dost pozdě. Vorvani, jediný zdroj ambry, byli tou dobou už na vyhubení. Výzkum nepomohl jen jim. Ukázalo se, že ambra má vlastnosti, které překonávají pouhé využití do parfémů.

Ambra je sice surovina jednoznačně exotická, přesto k ní vede zajímavá, skoro česká stopa. Tou je Leopold Růžička (1887–1976), nositel Nobelovy ceny. Že vám není povědomý? Není divu, Leopoldův pradědeček, údajně tkadlec z Klatov, se vydal za lepším životem do světa a usadil se v Chorvatsku.

Tím, jak Růžička rád zmiňoval, přišlo jejich příjmení o kroužek nad „u“. O dvě generace později se na řadu dostaly háčky. Ty Růžičkovi jako mladému začínajícímu vědci vymazali ve Švýcarsku. Jako Nobelista je tak uveden už jen se švýcarsko-chorvatským původem.

Přitom se do Švýcarska stěhoval vlastně náhodou. Vzal si ho tam s sebou profesor, u nějž si dělal doktorát, protože mu neuniklo, jak nadaný chemik Růžička je. Jenže se časem nepohodli kvůli tématu výzkumu, který Růžička zamýšlel pro svou docenturu.

A tak následoval vyhazov z univerzity. Mladý vědec, který musel živit nejen sebe, ale i manželku, začal rychle hledat jinou práci. Vzali ho v mladé chemické firmě pro výrobu parfémových ingrediencí, která se dnes jmenuje Firmenich.

Leopold Růžička

Ve výzkumu parfémů

Růžička sice ve Firmenichu dlouho nepobyl a za pár let se vrátil na akademickou půdu, přesto zanechal tak zásadní stopu, že ho firma dodnes uvádí jako významnou postavu své historie. Firmenich zajímaly živočišné výměšky jako pižmo, které se po staletí používaly při výrobě parfémů.

Jejich získávání nebylo snadné, jenže měly přednosti, kterým rostlinné esence nemohly konkurovat. Vynikaly mimořádnou intenzitou a výdrží. Proto se do parfémů přidávaly nejen kvůli své vlastní vůni, ale současně jako užitečné pomocné složky.

Dokázaly totiž prodloužit a zesílit výraznost ostatních ingrediencí. Jenže byly velmi drahé. Proto chtěl Firmenich investovat do jejich výzkumu. Cílem bylo získat syntetickou obdobu vonných složek, což by výrobu parfémů nesmírně zlevnilo.

Přesně to dali Růžičkovi při nástupu do firmy za úkol. A mladý chemik nezklamal. Analyzoval výměšky kabara pižmového a cibetky, našel v nich vlastní vonné molekuly a přišel na způsob, jak je vytvořit laboratorně.

Na svět tak přivedl jednu z verzí syntetického pižma, dnes nejčastější složky parfémace všemožných drogistických výrobků, od mýdla po osvěžovač vzduchu, a samozřejmě i parfémů. Druhou látkou byl civeton.

Jeho využití je mnohem specifičtější. Oblíbený byl především v historických parfémech pro svůj svérázný živočišný charakter, který dobře ladil s přirozeným odérem lidské kůže – ano, i s potem. Koncentrovaný je cítit velmi pronikavě, to ale ředěním mizí a aroma civetu se projeví spíš pocitově sálající hřejivostí, která dává květinovým aromatům v parfému zářivost.

Vorvaň obrovský

Analýza ambry

I když se Růžička záhy vrátil k práci na univerzitě, průmyslová fáze ve Firmenichu pro něj nebyla ztrátou času. Zájem o chemické složky aromat, především o vyšší terpeny, ho přivedl k výzkumu lidských pohlavních hormonů.

Za objev struktury testosteronu a dalšího mužského hormonu androsteronu a jejich laboratorní syntézy pak dostal v roce 1939 Nobelovu cenu za chemii. Svět vonných látek ale neopustil úplně a s Firmenichem spolupracoval dál.

Už jako renomovaný chemik se rozhodl zkusit analýzu ještě jedné parfémové látky živočišného původu – ambry. Ta se stala skoro legendou a tomu také odpovídala její cena. Mělo to logický důvod, obtížně se získávala.

Ambru vyplavovalo moře, takže od starověku byly jejím jediným zdrojem náhodné nálezy na pobřeží. Od těch dob se na tom nic nezměnilo, přírodní ambru nelze získat jiným způsobem, a tak její cena jako komodity je v podstatě srovnatelná se zlatem.

Dnes už ale vědci mají aspoň přesnější představu, jak tento dlouhá staletí záhadný přírodní produkt vzniká.

Celý článek si můžete přečíst ve vydání 1/2025, který vychází v polovině prosince.

Kateřina Pavelcová

Související články
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Objevy Technika 2.7.2025
Školní jaderný reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, známý jako „Vrabec“, v prosinci oslaví 35 let od svého spuštění. A protože takové výročí si zaslouží něco speciálního, otevře fakulta 8. října 2025 reaktor pro širokou veřejnost! Běžně se do reaktorové haly jen tak někdo nedostane – slouží hlavně studentům a […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz