Domů     Příroda
Nešťastní samečci tarantulí: Hledají lásku, nacházejí smrt
Martin Janda 7.10.2024

Podzimní období v Coloradu přináší zvláštní jev, nastává totiž čas páření tarantulí. Pavoučí milostné hrátky dokonce přitahují nadšence z dalekých koutů, kteří touží spatřit každoroční milostné rituály těchto pavouků.

Některá města dokonce pořádají slavnosti na počest těchto osmninožců. Za tímto veselím se však často skrývá smrtící realita, alespoň pro nešťastné samečky..

Tarantule mají špatnou pověst, ale celkem nezaslouženě. Většina druhů je pro člověka neškodná a velcí chlupatí pavouci navíc hrají klíčovou roli v ekosystémech, jako jsou rozsáhlé prérie jihovýchodního Colorada.

Zde tráví tarantule velkou část života v podzemních norách. V období mezi zářím a říjnem však ožívají, zejména při soumraku, kdy teploty začínají klesat. Dospělí samečci vylézají z úkrytu a vydávají se na cestu za samičkou, netušíc, že to může být poslední cesta, kterou vykonají.

Samečkům trvá přibližně sedm let, než plně dospějí a dorostou do velikosti kolem 12 centimetrů. Během období páření se tito pavouci pohybují po krajině a hledají nory samiček, které jsou často označeny hedvábnými vlákny z jejich pavučin.

Když sameček dorazí na místo, poklepe na zem pomocí svých předních končetin. Pokud samička projeví zájem, opustí svůj domov a setká se s ním. Právě v tuto chvíli se pro něj situace může zkomplikovat.

Po zaháknutí se za její kusadla pomocí svých nohou se sameček rychle spáří, poté se odpojí a snaží se zmizet. Často však není dostatečně rychlý a stane se obětí své větší partnerky, která ho pozře jako výživný pokrm, který potřebuje pro své těhotenství.

Pravděpodobně právě proto samečci tarantulí obvykle žijí jen jeden rok po dosažení pohlavní zralosti. Samičky se naopak mohou dožít dvaceti i více let.

Po páření, ať už s tragickým koncem pro samečka nebo ne, samička brzy naklade až 1 000 vajíček do speciálního hedvábného hnízda ve své noře, které pečlivě střeží. Mezi 30 až 45 dny poté se vylíhnou malí pavoučkové a obvykle stráví několik dní v bezpečí matčina úkrytu. Poté se rozptýlí do divočiny a začnou svůj vlastní životní cyklus.

Byť při pohledu na tarantule leckomu naskočí husí kůže a srdce se přestěhuje až do krku, tito osminozí chlupáči nejsou pro člověka žádnou hrozbou. Obecně jsou tito pavouci klidní a koušou jen v případě ohrožení. Pokud se to přece jen stane, jejich jed je sice bolestivý, není však smrtelný.

Foto: Pinterest
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz