Domů     Historie
Bakterie pomáhají restaurovat vzácné fresky
Zdroj: WikiCommons by Diego Delso

Kostel Santos Juanes ve španělské Valencii vyhořel během občanské války. V průběhu 60. let minulého století ho odborníci nešetrně zrestaurovali, při snímání fresek ze stěn na nich totiž zanechali lepidlo, které ztěžuje nynější opravy.

Restaurátorka Pilar Roigová při nich naštěstí spojila síly se svojí dcerou, mikrobioložkou Pilar Boschovou, která trénuje bakterie, aby si s lepidlem poradily..

Kostel Santos Juanes byl postaven v místě bývalé mešity původně v gotickém stylu, ovšem požáry, které ho zachvátily v průběhu 14. století, si vyžádaly jeho rekonstrukci. V roce 1700 tak byla dokončena jeho přestavba v barokním stylu.

O vnitřní výzdobu se mezi roky 1699 až 1701 postaral Antonio Palomino, dvorní malíř krále Karla II. (1661–1700), který opatřil celou klenbu freskami, znázorňujícími například Nejsvětější Trojici, Neposkvrněné početí a další výjevy. Restaurace fresek pak proběhla v roce 1861.

Během španělské občanské války (1936-1939) zachvátil dne 19. července 1936 kostel požár, který jej vypálil do základů a významně poškodil Palominovy fresky. Ty byly mezi roky 1958 až 1963 předmětem katastrofální obnovy týmem bratří Gudiolů.

Během ní byly nástěnné malby z klenby kostela přeneseny na překližkové podložky, čímž vzniklo asi 90 nepravidelných panelů, které byly následně na klenbu ukotveny hřebíky bez ohledu na jejich původní umístění. Navíc byly opatřeny přemalbou bez vazby na barvy původního uměleckého díla.

Zdroj: WikiCommons by Diego Delso

Požár a nešetrná restaurace

Od června 2021 pracuje na obnově Palominových fresek tým z Institutu památkové obnovy (IRP) a Oddělení konzervace a restaurování kulturních statků Universitat Politècnica de València (UPV), vedený emeritní profesorkou UPV Pilar Roigovou.

Projekt financuje Nadace Hortensia Herrero a koordinuje jej architekt Carlos Campos, dokončen by měl být na konci roku 2025. Na složité restaurace se podílí asi 30členný tým odborníků z mnoha vědních oborů.

Výchozím materiálem pro restaurátorské práce jsou dvě černobílé fotografie pořízené před požárem, které zachycují malby na klenbě. S pomocí moderních technologií byly fotografie převedeny do digitální podoby a opraveny.

Také bylo provedeno podrobné kartografické mapování klenby, aby měl následně každý pixel digitální fotografie svoji odpovídající prostorovou polohu ve skutečnosti. Poté přišly na řadu panely s freskou, které byly k podkladu připevněny lepidlem, jež komplikovalo restaurátorské práce.

Bakterie zachraňují fresku

Mikrobioložka Pilar Boschová využila k jeho odstranění bakterie. V Petriho misce je krmila vzorky lepidla vyrobeného ze zvířecího kolagenu. Bakterie následně začaly produkovat enzymy rozkládající lepidlo.

Restaurátoři je smíchali s přírodním gelem na bázi řas a nanesli směs na fresky. Po třech hodinách bylo možné lepidlo spolu s aplikovaným gelem s fresky jednoduše setřít. „Dříve jsme pracovali obtížným ručním způsobem, a to s teplou vodou a houbičkami. To někdy trvalo hodiny a obraz se poškodil,“ prozradila Roigová.

Díky této technice dojde k odstranění lepidla, stejně jako přebarvení provedeného bratry Guidolovými, sazí a následků požáru. Následně je malba přenesena na lehčí a stabilnější nosič z uhlíkových vláken, který se snadněji udržuje a je méně náchylný k poškození.

Chybějící místa jsou doplněná na základě zbytků původní malby a kolorimetrické studie Palominova díla přenosem digitálního obrazu vytištěného na gelový papír.

Štítky:
Související články
Historie Příroda 1.6.2026
Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky. V řadě kultur mají hluboký mytologický význam. Staly se součástí mnoha legend a […]
Historie Medicína 27.5.2026
Měla to být jen další položka na seznamu. Specialista přes starověké parfémy se ale při pohledu na lahvičku s hnědou hmotou zarazil. Po důkladné analýze vyšlo najevo, že se rozhodně nejednalo o parfém ani o nic jiného, co by na sebe chtěl člověk aplikovat. Z dnešního pohledu působí některé léčebné techniky z dávné minulosti jako […]
Jak se jmenoval mohutný prehistorický plaz se silnými čelistmi a ostrými vroubkovanými zuby, král všech predátorů? Pokud byste odpověděli, že Tyrannosaurus rex, měli byste pravdu, ale jen částečnou. Tyrannousaurus totiž kraloval jen souši, v moři byl vládcem obří mosasaurus, který si vysloužil vědecké pojmenování Tylosaurus rex! První známý druh tylosaura, T. proriger („ještěr s hrbolem […]
Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smysl. Tenhle podivný francouzský „experiment“ ale neměl dlouhé trvání. Počítání času bereme za něco daného, příliš nad ním […]
Historie 18.5.2026
Dlouhodobě se vedou velké diskuse o tom, jakou rychlost dokázal vyvinout nekorunovaný král dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Dohonil by utíkajícího člověka? To by záviselo na různých okolnostech – včetně zdatnosti prchajícího a váze pronásledovatele. Známá scéna z filmu Jurský park, kdy dospělý T. rex pronásleduje ujíždějící džíp, vycházela z dřívějších poznatků o pohybu mocných predátorů, k […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz