Před asi 6 000 lety vznikla v oblasti u dnešní polské obce Muszkowice zhruba 20 metrů dlouhá mohyla. Podle všeho bylo místo vnímáno jako posvátné tisíce let. Experti tak soudí z dalších, o dost mladších kruhových mohyl, které se nacházejí v ose té starší.
Na archeologických pracích se podíleli experti ze Západočeské univerzity v Plzni, Uniwersytetu Wrocławského, Univerzity Hradec Králové a Univerzity Karlovy. Ti se výjimečnou soustavou pohřebních monumentů zabývali dva roky.
V rámci výzkumu mimo jiné zjistili, že jedna z kruhových mohyl pochází zřejmě až z období 8. století po Kristu. „Je to podobné, jako kdybychom si dnes pro pohřbívání svých blízkých vybrali místo, které lidé začali využívat ještě před stavbou egyptských pyramid.
Právě tak mimořádně dlouhá je časová vzdálenost mezi oběma mohylami v Muszkowicích. Představuje více než 150 lidských generací. Tak dlouho si některá místa v krajině mohou uchovávat svůj význam, a právě to je na našem objevu nejpozoruhodnější,“ uvedl řešitel projektu Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni.
Podobně si posvátný charakter udržovala lokalita u ikonické hory Říp, kde čeští experti rovněž odkryli několik mohyl. „Díky Muszkowicím můžeme lépe porozumět i dlouhým mohylám v okolí Řípu a ověřovat, které znaky byly společné napříč střední Evropou a které byly naopak regionálně specifické,“ upozornil expert.
Vyšlo například najevo, že plášť polské dlouhé mohyly byl tak jako u těch na Podřipsku zhotoven z úrodné černozemě. Mohlo to mít symbolický přesah, týkající se vztahu k zemědělské krajině.
Práci archeologů často ztěžuje fakt, že řadu pohřebních monumentů výrazně poškodil vliv činnosti člověka. „Zatímco většina dlouhých mohyl v Česku byla během staletí téměř zničena intenzivním zemědělstvím, v Polsku se dochovaly v lesním prostředí včetně nadzemních částí svých konstrukcí,“ podotkl Petr Krištuf.
