Domů     Historie
DNA odhaluje život křesťanů ve středověkém Španělsku ovládaném Araby
Alhambra, zdroj: WikiCommons by Slaunger

Po pádu Západořímské říše ovládli Pyrenejský poloostrov Vizigóti, pocházející ze severní Evropy. Jejich království však nemohlo dlouho odolat Arabům, kteří do oblasti v roce 711 vtrhli přes Gibraltar ze severu Afriky.

Hřbitov na severu Španělska nyní vydal svědectví o tom, jak se žilo křesťanům v době, kdy se Pyrenejský poloostrov přeměnil v muslimskou baštu..

Švédsko-španělský vědecký tým vedený Ricardem Rodríguez-Varelou a Andersem Götherströmem ze Stockholmské univerzity podrobil zkoumání ostatky nalezené na hřbitově v lokalitě Las Gobas v provincii Burgos na severu dnešního Španělska.

Ve středověku zde lidé nežili v klasických staveních, ale uchylovali se do jeskyní vytesaných do skal. Odborníci se domnívají, že se zřejmě jednalo o přívržence nějaké náboženské sekty, existuje pro to však minimum důkazů.

Život v jeskynním komplexu

Ačkoliv je součástí jeskynního komplexu i kostel, pro badatele byl důležitější hřbitov, kteří místní využívali nepřetržitě mezi 7. a 11. století, ačkoliv jeskynní obydlí opustili už v průběhu 10. století a se přestěhovali do venkovských stavení.

Tým archeologů a archeogenetiků získal v rámci vykopávek na hřbitově ostatky 41 lidí, z nich 39 podrobil genetickým analýzám. Z 33 pak vědci získali dostatek DNA pro identifikaci pohlaví, jednalo se o 22 mužů a 11 žen.

U 28 jedinců se potom povedlo provést podrobnější genetickou analýzu, jejíž výsledky vědci zveřejnili ve vědeckém časopise Science Advances. „Podařilo se nám odhalit příběh příbuzenských sňatků a občasných záchvatů násilí mezi blízkými, stejně jako šíření infekčních chorob mezi nimi,“ shrnuje závěry studie Anders Götherström.

Obyvatelé Las Gobas byli převážně místního iberského původu. I když se jejich domov nacházel v těsné blízkosti Al Andalus, objevili genetici v jejich krvi jen malou příměs od lidí pocházejících ze severní Afriky.

Příbuzenské sňatky i šarvátky

Po dobytí většiny Pyrenejského poloostrova muslimy nicméně k určitému mísení mezi místními a lidmi severoafrického původu přeci jen došlo. Dvě z koster, které náležely obyvatelům z rané fáze osídlení Las Gobas, nesly stopy po zraněních hlavy, způsobených úderem meče.

Oba byli geneticky blízce příbuzní, jeden těžké zranění dokonce přežil. Vzhledem k tomu, že oba zemřeli dávno předtím, než do oblasti přišli Arabové, je pravděpodobné, že si zranění muži způsobili navzájem.

Las Gobas, zdroj: Patrimonio Cultural de Castilla y León

Genetické analýzy rovněž prokázaly častý výskyt příbuzenských sňatků, vzešly z nich dvě třetiny lidí, jejichž ostatky byly zkoumány. V nejstarších dobách osídlení Las Gobas byli tamní muži blízce příbuzní, měli prakticky totožné sekvence na chromozomech Y. Podle odborníků z těchto zjištění plyne, že Las Gobas založila v 7. století malá skupina, zřejmě početnější rodina, ve které muži disponovali válečnickými zkušenostmi.

Nákaza od prasat i křesťanských poutníků

Mnoho informací se odborníkům podařilo zjistit i o infekčních chorobách, kterými tito lidé trpěli, protože zejména na zubech se dobře uchovává DNA mikrobů, s nimiž daný člověk zemřel. U několika jedinců z rané fáze Las Gobas byla odhalena nákaza bakterií Erysipelothrix rhusiopathiae, která způsobuje u prasat onemocnění zvané červenka, u lidí vyvolává kožní infekce.

Dalším důkazem, že prasata sehrávala významnou roli v životě těchto lidí, je nález bakterií Yersinia enterocolitica v pozůstatcích jednoho ze zkoumaných jedinců. Tou se člověk nejčastěji nakazí z nedokonale tepelně upraveného vepřového masa, nemoc se projevuje silnými průjmy.

V pozdější fázi osídlení, když obyvatelé Las Gobas již opustili jeskyně, je postihl virus pravých neštovic (Variola vera), na který umírá až 30 % nakažených v naivní populaci. Často se má za to, že virus na Pyrenejský poloostrov zavlekli právě muslimové, ale virus detekovaný v Las Gobas má blíže k virům, které se v té době vyskytovaly ve Skandinávii, Rusku a Německu.

Mezi 9. a 10. stoletím se významným poutním místem stalo nedaleké město Santiago de Compostela, kam proudili křesťanští poutníci. Je tak možné, že virus na sever Španělska zavlekli právě oni. A nakazili se jím mimo jiné právě obyvatelé Las Gobas, kteří tehdy vystoupili z izolace svých jeskynních obydlí.

Štítky:
Související články
Stonehenge, komplex menhirů a kamenných kruhů, na jihu Anglie je nejslavnějším a největším britským monumentem doby bronzové. Léta byl považován za chrám Slunce, astronomický kalendář či svatyni. Nejnovější hypotézy však hovoří o tom, že se zkrátka jednalo o stavbu pro setkávání lidí. Nyní se vědcům zřejmě podařilo odhalit původ oltářního kamene, který je součástí Stonehenge. […]
Vikingové byli zkušení mořeplavci, obývající jižní Skandinávii, tedy dnešní Norsko, Dánsko a Švédsko, kteří podnikali loupeživé výpravy do Evropy, a byli tak postrachem obyvatel konsolidujících se evropských států. Podle závěrů nejnovějšího výzkumu se však i oni často ocitali v ohrožení života, a to dokonce ve své domovině. Odborníci se dlouhou dobu domnívali, že míra násilí […]
Slovo „plast“ dnes nemá dobrý zvuk. Počátkem minulého století to ale bylo úplně jinak. Objev první pevné hmoty vytvořené člověkem znamenal převrat v chemii a obrovský posun ve vývoji průmyslu. A také v osudu syna obyčejného vlámského ševce. Na belgické vesnici Sint-Martens-Latem nebylo nic zajímavého, dokud se tu na přelomu 19. a 20. století nezačali usazovat malíři. […]
Jen chvilka o samotě ve speciálně upravené místnosti, a pacient se dozví svoji diagnózu. „Zázračné“ přístroje rozpoznají vše, od zlomené kosti, přes pokažený zub až po nádorová onemocnění. Diagnostika je dnes klíčem k léčbě. Kdo ale stojí za vynálezy nenahraditelných přístrojů? Krystalky platnatokyanidu barnatého, ležící na stole v tmavé laboratoři, se při každém elektrickém výboji ve skleněné […]
Keramická soška nahé ženy, pocházející z pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, patří k nejstarším známým soškám na světě. Mnoho let se odborníci domnívali, že do hlíny, z níž byla vyrobena, byly přimíchány i rozdrcené mamutí kosti. Nejnovější výzkum to ale vyvrací. Soška, kterou dne 13. července 1925 objevil tým archeologa Karla Absolona na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz