Domů     Historie
DNA odhaluje život křesťanů ve středověkém Španělsku ovládaném Araby
Alhambra, zdroj: WikiCommons by Slaunger

Po pádu Západořímské říše ovládli Pyrenejský poloostrov Vizigóti, pocházející ze severní Evropy. Jejich království však nemohlo dlouho odolat Arabům, kteří do oblasti v roce 711 vtrhli přes Gibraltar ze severu Afriky.

Hřbitov na severu Španělska nyní vydal svědectví o tom, jak se žilo křesťanům v době, kdy se Pyrenejský poloostrov přeměnil v muslimskou baštu..

Švédsko-španělský vědecký tým vedený Ricardem Rodríguez-Varelou a Andersem Götherströmem ze Stockholmské univerzity podrobil zkoumání ostatky nalezené na hřbitově v lokalitě Las Gobas v provincii Burgos na severu dnešního Španělska.

Ve středověku zde lidé nežili v klasických staveních, ale uchylovali se do jeskyní vytesaných do skal. Odborníci se domnívají, že se zřejmě jednalo o přívržence nějaké náboženské sekty, existuje pro to však minimum důkazů.

Život v jeskynním komplexu

Ačkoliv je součástí jeskynního komplexu i kostel, pro badatele byl důležitější hřbitov, kteří místní využívali nepřetržitě mezi 7. a 11. století, ačkoliv jeskynní obydlí opustili už v průběhu 10. století a se přestěhovali do venkovských stavení.

Tým archeologů a archeogenetiků získal v rámci vykopávek na hřbitově ostatky 41 lidí, z nich 39 podrobil genetickým analýzám. Z 33 pak vědci získali dostatek DNA pro identifikaci pohlaví, jednalo se o 22 mužů a 11 žen.

U 28 jedinců se potom povedlo provést podrobnější genetickou analýzu, jejíž výsledky vědci zveřejnili ve vědeckém časopise Science Advances. „Podařilo se nám odhalit příběh příbuzenských sňatků a občasných záchvatů násilí mezi blízkými, stejně jako šíření infekčních chorob mezi nimi,“ shrnuje závěry studie Anders Götherström.

Obyvatelé Las Gobas byli převážně místního iberského původu. I když se jejich domov nacházel v těsné blízkosti Al Andalus, objevili genetici v jejich krvi jen malou příměs od lidí pocházejících ze severní Afriky.

Příbuzenské sňatky i šarvátky

Po dobytí většiny Pyrenejského poloostrova muslimy nicméně k určitému mísení mezi místními a lidmi severoafrického původu přeci jen došlo. Dvě z koster, které náležely obyvatelům z rané fáze osídlení Las Gobas, nesly stopy po zraněních hlavy, způsobených úderem meče.

Oba byli geneticky blízce příbuzní, jeden těžké zranění dokonce přežil. Vzhledem k tomu, že oba zemřeli dávno předtím, než do oblasti přišli Arabové, je pravděpodobné, že si zranění muži způsobili navzájem.

Las Gobas, zdroj: Patrimonio Cultural de Castilla y León

Genetické analýzy rovněž prokázaly častý výskyt příbuzenských sňatků, vzešly z nich dvě třetiny lidí, jejichž ostatky byly zkoumány. V nejstarších dobách osídlení Las Gobas byli tamní muži blízce příbuzní, měli prakticky totožné sekvence na chromozomech Y. Podle odborníků z těchto zjištění plyne, že Las Gobas založila v 7. století malá skupina, zřejmě početnější rodina, ve které muži disponovali válečnickými zkušenostmi.

Nákaza od prasat i křesťanských poutníků

Mnoho informací se odborníkům podařilo zjistit i o infekčních chorobách, kterými tito lidé trpěli, protože zejména na zubech se dobře uchovává DNA mikrobů, s nimiž daný člověk zemřel. U několika jedinců z rané fáze Las Gobas byla odhalena nákaza bakterií Erysipelothrix rhusiopathiae, která způsobuje u prasat onemocnění zvané červenka, u lidí vyvolává kožní infekce.

Dalším důkazem, že prasata sehrávala významnou roli v životě těchto lidí, je nález bakterií Yersinia enterocolitica v pozůstatcích jednoho ze zkoumaných jedinců. Tou se člověk nejčastěji nakazí z nedokonale tepelně upraveného vepřového masa, nemoc se projevuje silnými průjmy.

V pozdější fázi osídlení, když obyvatelé Las Gobas již opustili jeskyně, je postihl virus pravých neštovic (Variola vera), na který umírá až 30 % nakažených v naivní populaci. Často se má za to, že virus na Pyrenejský poloostrov zavlekli právě muslimové, ale virus detekovaný v Las Gobas má blíže k virům, které se v té době vyskytovaly ve Skandinávii, Rusku a Německu.

Mezi 9. a 10. stoletím se významným poutním místem stalo nedaleké město Santiago de Compostela, kam proudili křesťanští poutníci. Je tak možné, že virus na sever Španělska zavlekli právě oni. A nakazili se jím mimo jiné právě obyvatelé Las Gobas, kteří tehdy vystoupili z izolace svých jeskynních obydlí.

Štítky:
Související články
Historie Medicína 27.5.2026
Měla to být jen další položka na seznamu. Specialista přes starověké parfémy se ale při pohledu na lahvičku s hnědou hmotou zarazil. Po důkladné analýze vyšlo najevo, že se rozhodně nejednalo o parfém ani o nic jiného, co by na sebe chtěl člověk aplikovat. Z dnešního pohledu působí některé léčebné techniky z dávné minulosti jako […]
Jak se jmenoval mohutný prehistorický plaz se silnými čelistmi a ostrými vroubkovanými zuby, král všech predátorů? Pokud byste odpověděli, že Tyrannosaurus rex, měli byste pravdu, ale jen částečnou. Tyrannousaurus totiž kraloval jen souši, v moři byl vládcem obří mosasaurus, který si vysloužil vědecké pojmenování Tylosaurus rex! První známý druh tylosaura, T. proriger („ještěr s hrbolem […]
Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smysl. Tenhle podivný francouzský „experiment“ ale neměl dlouhé trvání. Počítání času bereme za něco daného, příliš nad ním […]
Historie 18.5.2026
Dlouhodobě se vedou velké diskuse o tom, jakou rychlost dokázal vyvinout nekorunovaný král dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Dohonil by utíkajícího člověka? To by záviselo na různých okolnostech – včetně zdatnosti prchajícího a váze pronásledovatele. Známá scéna z filmu Jurský park, kdy dospělý T. rex pronásleduje ujíždějící džíp, vycházela z dřívějších poznatků o pohybu mocných predátorů, k […]
Historie 16.5.2026
Žádný národ nemá své dějiny bílé jak čerstvě napadlý sníh. Tak jako v lidském životě chvíle slávy, štěstí a radosti střídají okamžiky ponížení a žalu. A také momenty, které by člověk i národ nejraději vymazali z paměti. Třeba takové, jaké se udály v českém pohraničí po skončení 2. světové války. Česká kotlina nebyla vždy výhradně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz