Rakovina je na vzestupu, v řadě vyspělých zemí překonává co do počtu obětí i ty, kteří zemřou na onemocnění srdce. V poslední době přibývá zejména mladých lidí, kteří trpí nejrůznějšími typy rakoviny.

Příčin je pravděpodobně více, podle odborníků se na tom však významně podílí zejména strava. Co jíst či nejíst, abychom snížili riziko rozvoje rakoviny?.

Dlouhou dobu byla rakovina považována za nemoc starších lidí, kteří mají více senescentních neboli stárnoucích buněk, náchylnějších k mutacím. V poslední době však roste počet mladých lidí, kteří rovněž onemocní rakovinou, na základě čehož vědci odvozují, že musí existovat ještě další vlivy, které k rozvoji nádorového bujení vedou.

Došli k závěru, že vnitřní nutriční stav těla a hormony, které tělo vytváří, mohou rovněž zvyšovat pravděpodobnost, že dojde k těmto genetickým abnormalitám.

O 30 % vyšší riziko rakoviny

Čínští vědci z Capital Medical University v Pekingu ve své nejnovější studii, jejíž závěry zveřejnili letos v březnu v odborném časopise Cancer, zjistili, že zhoršující se metabolický syndrom zvyšuje u lidí riziko rakoviny.

Metabolický syndrom je definován obvodem pasu, hodnotou krevního tlaku a hladinou glukózy, triglyceridů a HDL cholesterolu v krvi. Pokud jsou tři nebo více z těchto hodnot zvýšené, s výjimkou „hodného“ HDL cholesterolu, jehož hladina by naopak neměla být příliš nízká, případně pokud člověk musí k jejich normalizaci používat léky, jedná se o metabolický syndrom.

Vědci z Capital Medical University v Pekingu, pod vedením chirurga Han-Ping Shia, sledovali po dobu 9 let 45 000 dospělých Číňanů s průměrných věkem 49 let. Zjistili, že ti účastníci studie, kteří se potýkali alespoň se třemi zvýšenými ukazateli metabolického syndromu, čelili o 30 % vyššímu riziku rozvoje jakéhokoliv typu rakoviny, přičemž riziko rakoviny prsu, endometria, ledvin, kolorektálního karcinomu a jater u osob ve skupině s nejvyšším skóre metabolického syndromu bylo dvakrát až čtyřikrát vyšší než u těch s nejnižším skóre.

Rakovinné buňky lační po glukóze

Už od 20. let 20. století se ví, že rakovinné buňky mají metabolické zvláštnosti. Německý vědec Otto Warburg (1883–1970) tehdy zjistil, že na rozdíl od normálních buněk ty rakovinné využívají jako zdroj energie výhradně glukózu, i když disponují dostatkem kyslíku k rozkladu alternativních zdrojů paliva, jako jsou mastné kyseliny a bílkoviny.

Tato jejich vlastnost umožňuje detekci rakoviny v časném stádiu pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) s fludeoxyglukózou -18 (FDG), což je neinvazivní zobrazovací test, který sleduje spotřebu glukózy v buňkách. Ty, které jí pohlcují více, jsou rakovinné.

Ačkoliv se vědci zdráhají dát rovnítko mezi cukr a rakovinu, hned několik studií spojuje zvýšenou konzumaci cukru, především ve sladkých nápojích a cukrovinkách, se zvýšeným rizikem rakoviny. Špatně kontrolovaná hladina cukru v krvi je tak rizikovým faktorem nejen pro rozvoj diabetu, ale i rakoviny.

Proti tomu, pacienti s cukrovkou, kteří užívají lék na stabilizaci krevního cukru metformin, mají nižší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou než ti, kteří lék neužívají.

Tuky také nejsou bez viny

Vedle toho dva hormony produkované tukovou tkání – leptin a adiponektin – mohou rovněž sehrávat roli při přeměně normálních buněk v rakovinné, když se změní jejich rovnováha. Urvi Shahová, specialistka na myelomy v Memorial Sloan Kettering Cancer Center, která se po vlastní zkušenosti s rakovinou, konkrétně Hodgkinovým lymfomem, více zajímá o vliv stravy na prevenci rozvoje rakoviny, k tomu říká:

„Nízký adiponektin a vysoký leptin jsou spojeny s obezitou a metabolickým syndromem, přičemž tento pozměněný poměr je spojen se zvýšeným rizikem rakoviny vlivem inzulinové rezistence a zánětu, klíčových faktorů, které přispívají ke vzniku nádorových onemocnění.“.

Odborníci stále nemají jasno v tom, zda genetické změny vedou k dysregulaci metabolismu u rakoviny, nebo zda dysregulovaný metabolismus vede ke genetickým změnám pozorovaným u rakoviny. „Metabolický syndrom vede ke genetickým změnám, které nás předurčují k tomu, abychom onemocněli rakovinou,“ domnívá se Suresh T. Chari, gastroenterolog z University of Texas MD Anderson Cancer Center v Houstonu, který zkoumá, zda některé metabolické biomarkery mohou pomoci odhalit rakovinu v raném stádiu.

„Nicméně samotná rakovina také způsobuje mnoho metabolických poruch v letech před tím, než je diagnostikována, pravděpodobně kvůli jejímu vlastnímu přežití,“ dodává.

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 10/2024, které vyšlo 15. září 2024.