Domů     Medicína
Naděje na léčbu srpkovité anémie
Zdroj: Pixabay

Při srpkovité anémii mají červené krvinky odlišný tvar, místo promáčknutých piškotů jsou to protažené srpky, což omezuje množství kyslíku, které jsou schopné přenášet. Onemocnění s sebou přináší řadu život ohrožujících komplikací.

Léčba existuje, ale je riziková a finančně náročná. Vědci však nyní zřejmě narazili na jednodušší způsob, jak nemoc vyléčit..

Srpkovitá anémie je dědičné onemocnění. Změna tvaru červených krvinek je způsobena mutací genu pro hemoglobin. Typ hemoglobinu, který člověk produkuje, záleží na genech, které zdědí po rodičích. Jedná se o recesivní nemoc, což znamená, že aby se projevila, musí člověk zdědit vadný gen od obou rodičů.

Častější je u lidí afrického a středomořského původu, tedy u obyvatel tropických a subtropických pásem, kde je běžná malárie. Lidé, kteří mají poznamenaný srpkovitou anémiím jen jeden gen ze dvou jsou totiž vůči malárii imunní. Srpkovitá anémie ročně zabije téměř 375 000 lidí.

Transplantace kostní dřeně není pro každého

Až donedávna pak byla jedinou trvalou léčbou srpkovité anémie transplantace kostní dřeně. Ta ovšem není vhodná pro každého pacienta se srpkovitou anémií. Aby byla transplantace úspěšná, vyžaduje geneticky vhodného dárce, obvykle člena rodiny, navíc s sebou nese riziko infekce či odmítnutí transplantátu.

V prosinci loňského roku však schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dva postupy genové terapie, které dokáží léčit a v některých případech v podstatě vyléčit srpkovitou anémii i u lidí, pro které neexistuje vhodný dárce kostní dřeně.

Při těchto genových terapiích jsou pacientovi odebrány jeho vlastní kmenové buňky. Ty jsou modifikovány a poté opět transplantovány do pacientova těla. Jedna z nově schválených terapií využívá upravený virus k vložení kopií modifikované verze genu pro hemoglobin dospělých do vlastních kmenových buněk pacienta.

Druhá používá systém pro úpravu genu CRISPR k blokování genu pro protein nazvaný BCL11A, který u dospělých potlačuje produkci fetálního hemoglobinu, jenž má vyšší afinitu k molekulám kyslíku. Když CRISPR vypne gen BCL11A, obnoví se produkce fetálního hemoglobinu v krevních kmenových buňkách, což pacienty se srpkovitou anémií „uzdravuje“.

Zdroj: WikiCommons by OpenStax College

Příliš drahé pro většinu postižených

Před transplantací modifikovaných krevních kmenových buněk musí příjemce podstoupit vysokodávkovou chemoterapii, která odstraní původní buňky z kostní dřeně, aby mohly být nahrazeny upravenými, což není bez rizika.

Tato průkopnická léčba navíc stojí asi 2 miliony dolarů (přes 47 milionů korun) na osobu, čímž se dostává mimo dosah naprosté většiny pacientů se srpkovitou anémií, kteří ji potřebují. Odborníci proto hledají levnější alternativu, jak organismus přinutit, aby produkoval fetální hemoglobin, který se tvoří pouze u plodu v děloze, i v dospělosti.

Nečekaný průlom se nyní podařil vědeckému týmu vedenému Pamelou Tingovou, hematologickou výzkumnicí společnosti Novartis, a Jayem Bradnerem, odborníkem na srpkovitou anémii z biofarmaceutické společnosti Amgen.

Ti se zaměřili na hledání sloučenin, které se vážou na protein zvaný cereblon, o němž je známo, že má v těle za úkol označovat proteiny vhodné k degradaci přirozeným procesem recyklace bílkovin v buňkách, zvaným autofágie.

Klíčem je produkce fetálního hemoglobinu

Doufali, že objeví sloučeninu, která cereblonu pomáhá označit k degradaci protein BCL11A, což by následně vedlo k obnovení produkce fetálního hemoglobinu. Mezi 2814 molekulami, které se váží na cereblon, objevili jednu, zvanou dWIZ-1, která zvyšovala produkci fetálního hemoglobinu.

Ta ovšem necílila na BCL11A, ale na jiný regulační protein zvaný WIZ, o kterém nebylo známo, že by se podílel na kontrole hladin fetálního hemoglobinu.

Další rafinací sloučeniny vznikl dWIZ-2, schopný zvýšit produkci fetálního hemoglobinu v červených krvinkách z výchozí hodnoty 17 % na 45 %, což je na úrovni produkce tohoto barviva u zdravých krvinek.

Testy zatím probíhaly na myších a na třech makacích jávských, aniž by se u nich vyskytly závažnější vedlejší účinky. „Vypadá to slibně,“ říká Lewis Hsu, dětský hematolog z University of Illinois v Chicagu, který se na novém výzkumu nepodílel.

Varuje však: „Existuje řada léků na srpkovitou anémii, které fungují u myší, ale u lidí ne.“.

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 10/2024, které vyšlo 15. září 2024.

Štítky:
Související články
Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci […]
Virus marburg vyvolává hemoragickou horečku marburg, jejíž mortalita dosahuje až 90 %. Proti nemoci neexistuje lék ani schválená vakcína. Nyní vypukla epidemie nemoci ve Rwandě. Pokud by se nákaza šířila dále, jsou odborníci, kteří pracují na vývoji vakcín, ochotni poskytnout očkovací látky, které již prošly klinickou studií, rwandské vládě, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci. […]
Antibiotická rezistence se stává jednou z největších výzev současného zdravotnictví. Miliardy lidí v chudých zemích si nemohou dovolit ani základní antibiotika na léčbu běžných bakteriálních infekcí, na což ve svých důsledcích mohou doplatit i bohaté země. Pokud se rychle nezmění přístup k tomuto problému, svět se může vrátit do doby, kdy i jednoduchá infekce znamenala […]
Objev antibiotik představoval pro lidstvo dlouhou dobu spásu, odhaduje se, že jen samotný penicilin zachránil 82 milionů životů. Jenže živé organismy se vyvíjejí, bakterie nevyjímaje, a tak si proti antibiotikům postupně budují odolnost. V nejbližší budoucnosti se tak zřejmě nemoci, jejichž původci jsou bakterie, opět stanou metlou lidstva… Odolností bakterií vůči antibiotikům se zabývá projekt […]
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí ve světě i u nás. V roce 2022 trpělo nějakou nemocí srdce téměř 3 miliony Čechů. Lékaři tradičně hodnotí riziko rozvoje těchto chorob u pacientů na základě vysokých hodnot LDL tedy „špatného“ cholesterolu. Nový výzkum ukazuje, že je přínosné sledovat i další parametry… Lékaři se snaží předvídat riziko […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz