Domů     Zajímavosti
Mozek teenagera: V čem se liší od mozku dospělého a jak ho ohrožuje závislost na internetu?
Zdroj: Pixabay

Legálně se mladý člověk stává dospělým v 18 letech života. Podle neurovědců je to však příliš brzy. Ačkoliv růst mozek skutečně přestává už s koncem puberty, k mnoha jeho konečným úpravám dochází až do věku 25 let.

Nesoulad vývoje různých částí mozku má za následek pro teenagery typické chování, z něhož vstávají rodičům vlasy na hlavě. Podle oborníků má ale své důvody..

Nejvíce se mozek člověka vyvíjí v raném dětství, kdy se budují spoje mezi neurony. Tato schopnost mozku bývá označována jako neuroplasticita. U dětí do tří let se v mozku vyskytuje neuvěřitelných 15 000 synapsí (spojů) na jeden neuron, zatímco průměrný dospělý je zhruba na polovině tohoto počtu.

Důvod je prostý. Jak člověk roste a vyvíjí se, získává nové zkušenosti a reakce na podněty, v důsledku čehož mozek používané spoje posiluje, zatímco ty nepoužívané eliminuje.

Vývoj mozku končí až kolem 25 let věku

Tomuto procesu se říká synpatické prořezávání. Typicky se projevuje u učení (a zapomínání) cizího jazyka. Pokud jej člověk nepoužívá, postupně ho zapomene. Při narození je mozek souborem neuronů, které však mezi sebou nejsou propojeny.

Tyto spoje se v průběhu života postupně tvoří díky učení se novým věcem. Díky neuroplasticitě mozku se malé děti velmi rychle učí, hlavně dovednostem, které závisí na smyslovém vnímání.

Ačkoliv mozky dospívajících již ztrácí část poddajnosti, kterou měly během raného dětství, k ukončení jejich vývoje dochází až kolem věku pětadvaceti let. Respektive, neuroplasticita nekončí ani tehdy, pokaždé, když se člověk naučí něco nové, změní se jeho mozek.

Ovšem na prahu dospělosti dokončí mozek dlouhý proces svého strukturálního vývoje. Do té doby se stále vyvíjí. Největší problémy, které se projevují typickým pubertálním chováním, přitom způsobuje to, že se různé oblasti mozku vyvíjí různou rychlostí.

Nerovnoměrný vývoj mozku puberťáka

„U teenageru dochází především k větší aktivaci emocionálních center hluboko v mozku a také pokračuje vývoj prefrontální mozkové kůry, která se nachází přímo nad očima,“ vysvětluje Adriana Galvánová, docentka psychologie na University of California v Los Angeles a ředitelka vývojové neurovědecké laboratoře tamtéž.

Prefrontální kortex je část mozkové kůry, která umožňuje rozhodování, přemýšlení o budoucnosti a chápání souvislostí. Obecně lidem pomáhá se lépe a uváženěji rozhodovat.

Zdroj: Pixabay

Jenže mozek se vyvíjí odzadu dopředu, takže prefrontální kortex se plně vyvíjí až jako poslední. Oproti tomu limbický systém, odpovědný za emoce, se právě během puberty vylepšuje velmi rychle. Nesoulad mezi těmito dvěma systémy vede k tomu, že jsou teenageři impulsivní, nemají žádné obavy, takže hodně riskují, a navíc neumí úplně dohlédnout, jaké budou důsledky jejich činů.

A to ještě stále není vše. U dospívajících je vysoce aktivní rovněž tak zvané striatum, což je shluk neuronů nacházející se v bazálních gangliích.

Souboj racionality s emocemi

Jeho část, nucleuc accumbens, pokládaná za centrum potěšení v mozku, vyplavuje neurotransmiter dopamin, aby nás odměnila za aktivitu, která je důležitá pro naše přežití, jako je jídlo, rozmnožování či fyzická aktivita (a bohužel i užívání drog).

Dopamin je hormonem dobré nálady, jeho vyplavení přináší libé pocity, které člověka nutí k tomu, aby činnost, která jeho vyplavení vyprovokovala, často opakoval. U teenagera je tato oblast mozku aktivnější než u dospělých i malých dětí.

Docentka Galvánová skenovala mozky teenagerů, když odpovídali na otázky v jednoduchém testu. Pokaždé, když se jim podařilo správně zodpovědět otázku, došlo u nich k aktivaci v oblasti striata, a to ve větší míře než u dospělých.

Z toho plyne, že jsou na odměny mnohem citlivější, otázkou je, k čemu je jim to dobré. Galvánová na to má odpověď: „Aktivnější centrum odměn, když se učí novému úkolu, pomáhá teenagerům učit se z prostředí adaptivnějším a účinnějším způsobem než dospělí.“….

Více se dočtete v časopise 21.století číslo 9/2024, který vyšel 15. srpna 2024.

Štítky:
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Řekla Eufrat, která se táhne v délce 2 800 kilometrů mezi dnešním Tureckem a Irákem, se stala hybnou silou dávných změn. Její záplavy vytvořily bohatou zemědělskou půdu, z níž vznikla první starověká města, která vydláždila cestu pro rozvoj písma, centralizované moci a práva. Vědci strávili dlouhé roky bádáním, týkajícím se jejího záhadného původu… Řeky Eufrat […]
Objev díky ledu dobře zachované mumie Homo tyrolensis v roce 1991 byl senzací tehdy a nepřestává fascinovat ani dnes. Zkoumání ostatků ledového muže Ötziho rozhodně nekončí. Vědcům se totiž nyní z kvasinek, které se usadily v jeho těle krátce po smrti, podařilo upéct chléb a v plánu je i pivo! Mumie byla nalezena v září […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz