Domů     Historie
Zdecimovaly neolitické obyvatelstvo severní Evropy morové epidemie?
Bakterie Yersinia pestis, zdroj: WikiCommons

V severozápadní Evropě se před zhruba 6 000 až 7000 lety usadili neolitičtí farmáři pocházející z východního Středomoří. Před 5300 až 4900 lety však záhadně zmizeli. Mohly za to morové epidemie, nebo neúroda?.

Neolitičtí farmáři přišli do severozápadní Evropy z východního Středomoří, aby zde nahradili malé skupinky lovců a sběračů. Přinesli s sebou zemědělství a usedlý způsob života a zanechali za sebou mnoho megalitických hrobek a památníků, z nichž nejznámější je anglický Stonehenge.

Jenže zhruba před 5300 až 4900 lety došlo k vymizení jejich populace, kterou nahradila jámová kultura, pocházející z euroasijské stepi.

Zhruba z doby před 5 000 lety pocházejí nejstarší známe oběti moru v Evropě, jedna byla nalezena v Lotyšsku, druhá ve Švédsku. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vskutku ojedinělé nálezy, nedomnívali se vědci, že by mor sehrál významnější roli při decimaci kultury neolitických zemědělců.

Nicméně Frederik Seersholm, výzkumník z Lundbeck Foundation GeoGenetics Centre na Kodaňské univerzitě v Dánsku se přesto rozhodl prověřit, jak častý výskyt moru tehdy vlastně byl.

Mor byl běžnější, než se zdálo

Zkoumání podrobil 108 vzorků DNA pocházejících z jedinců, kteří byli v době před zhruba 5000 lety pohřbeni v devíti hrobech ve Švédsku a Dánsku. Bakterie Yersinia pestis, která způsobuje mor, byla přítomna v 1 ze 6 vzorků, což naznačuje, že infekce touto nemocí nebyla tehdy vzácná.

„Tyto případy moru jsou datovány přesně do časového rámce, kdy víme, že došlo k poklesu populace během neolitu, takže je to velmi silný nepřímý důkaz, že mor mohl přispět k tomuto populačnímu kolapsu,“ komentuje svá zjištění Seersholm.

Zdroj: In Terra Veritas

Bakterie byla přítomna u 18 jedinců ze 108 studovaných, podle Seersholma však byla prevalence moru zřejmě vyšší, protože starověkou DNA lze extrahovat pouze z dobře zachovaných lidských pozůstatků. Vzorky DNA patřily několika generacím čtyř rodin, z nichž někteří podlehli třem různým epidemiím moru, neboť v průběhu doby došlo k přeskupení genů moru, některé se ztratily, jiné přidaly, což zřejmě ovlivnilo virulenci tohoto patogenu.

Jak nakažlivý byl mor během neolitu?

Pro to, že se nejednalo o rozsáhlou morovou epidemii, maximálně její počátek, hovoří několik důkazů. Těla byla pečlivě pohřbena v hrobech, zatímco při rozsáhlých epidemiích bývají pohřbívána „bez ladu a skladu“ v masových hrobech.

Objevené varianty moru navíc postrádaly gen, o němž genetici vědí, že je klíčový pro přežití bakterie v trávicím traktu blech. Tato varianta se tak šířila z člověka na člověka, byla však méně nakažlivá než dýmějový mor, který stál za nejničivější morovou epidemií moru na světě, označovanou jako černá smrt, která ve středověku zabila polovinu evropské populace během pouhých sedmi let.

„Určitě jsme dokázali, že mor měl potenciál se šířit mezi lidmi a dokázal zabít celou rodinu,“ říká Seersholm, který závěry své práce publikoval 10. července 2024 v odborném časopise Nature. Ben Krause-Kyora z Univerzity v Kielu v Německu se nicméně domnívá, že Seersholmova studie spíše svědčí o tom, že se v době před zhruba 5000 lety vyskytovaly sporadické případy moru, ale ten v té době ještě nebyl schopný rozpoutat morovou epidemii.

Mark Thomas, profesor evoluční genetiky University College London, si myslí, že za poklesem neolitické populace stála kombinace několika faktorů, mezi které patřily špatné zemědělské postupy, které vyčerpávaly půdu, stejně jako špatné zdraví neolitických farmářů, k čemuž mohl přispět i mor.

Štítky:
Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz