Erupce sopky Vesuv v roce 79 byla smrtící, drtivá a nekompromisní. Avšak nejen ona tehdy vraždila. Nová zjištění potvrzují hypotézu, že mnoho lidí v Pompejích, Herculaneu a dalších městech tehdy zemřelo při zřícení budov v důsledku zemětřesení..
Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Earth Science přináší důkazy, že Pompeje byly současně se sopečnou erupcí zničeny mohutným zemětřesením. Objev stanovuje novou časovou osu zániku města a ukazuje, že nové přístupy k výzkumu mohou odhalit další tajemství již prozkoumaných archeologických lokalit.
Vědci vždy tušili, že ke zkáze města přispěla seizmická aktivita. Už antický spisovatel Plinius mladší ze svého pozorovacího stanoviště nedaleko Pompejí hlásil, že erupci Vesuvu doprovázely silné otřesy.
Až dosud však nebyly objeveny žádné důkazy, které by tuto historickou zprávu potvrzovaly. Tým vědců pod vedením Domenica Sparice z italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie se rozhodl tuto mezeru v záznamech prozkoumat.
Sparice uvedl, že na dosavadních vykopávkách v Pompejích se nepodíleli odborníci z oblasti archeoseizmologie, která se zabývá účinky zemětřesení na starověké stavby. Jeho tým se zaměřil na jeden blok domů, který zahrnoval několik budov, včetně pekárny a domu, ve kterém katastrofa vyrušila malíře při práci a jejich práce zůstala nedokončená a fresky nevybarvené.
Po vykopávkách a pečlivé analýze vědci dospěli k závěru, že zdi se zde zřítily v důsledku zemětřesení.
Už nános kamenů pod úlomky zdí naznačoval, že se nezhroutily během počáteční fáze erupce. Porovnání škod s účinky seizmických destrukcí na historické budovy rovněž ukázalo, že zkoumaný blok domů podlehl zemětřesení.
Archeologický průzkum také odhalil dvojici koster pokrytých úlomky stěn. Stopy na jedné z obětí vykazovaly známky toho, že se na poslední chvíli snažila před zemětřesením ukrýt. Podle vědců jsou vzory zlomenin kostí a další zranění pozorované u moderních obětí zemětřesení důkazem, že tito nešťastní Římané zahynuli při zřícení budovy.
Výsledkem výzkumu je mimo jiné aktualizovaná časová osa epického zániku Pompejí: Nejprve 18 hodin pršely na město sopečné lapilli (malé kameny), které způsobily zřícení mnoha střech a zabily řadu lidí, kteří na ulici hledali úkryt.
Poté městem prudce otřáslo zemětřesení, které si vyžádalo další životy. Nakonec se ulicemi města valily mohutné proudy popela, lávy a trosek, které navždy zpečetily osud Pompejí.
