Domů     Historie
Kvašení potravin neboli fermentace zažívá svoji renesanci
Zdroj: Pixabay

Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení.

Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci..

Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při alkoholovém kvašení spotřebovávají kvasinky sacharidy obsažené v potravině, bez přítomnosti kyslíku, a vytváří alkohol a oxid uhličitý.

Tento proces se používá při výrobě vína, piva či cideru. U mléčného kvašení bez přítomnosti kyslíku zase spotřebovávají sacharidy bakterie a vytvářejí přitom kyselinu mléčnou. Zároveň se při tomto procesu namnoží bakterie mléčného kvašení, které fungují jako probiotika a mají blahodárné účinky na střevní mikrobiom. Tímto procesem se získává jogurt či kváskový chléb.

Fermentaci používají lidé zřejmě už po tisíce let k výrobě různých potravin a nápojů. Sloužila zejména ke konzervaci potravin před vynálezem chlazení. Díky kvašení mohly být přebytky potravin skladovány po delší dobu, aniž by se zkazily, navíc fermentace často zlepšila chuť a texturu takto zpracovaných potravin, stejně jako jejich stravitelnost.

Důkazy o počátcích užívání fermentace je však obtížné získat, nejčastěji se používá analýza zbytků z keramických nádob či jejich střepů, ne vždy je však průkazná.

Boom spolu s výrobou keramiky

Oliver. E. Craig, profesor archeologických věd University of York, se nicméně domnívá, že spolu souvisí výroba keramiky a zpracování přebytků potravy u některých lovecko-sběračských skupin či u raných farmářů, když říká:

„Výroba keramiky, stejně jako fermentace, je vysoce kvalifikovaná technologie, která vyžaduje pečlivý výběr a transformaci surovin za kontrolovaných podmínek.“ Podle něj tak měla i nejstarší keramika důležitou roli při zpracování potravin.

Zdroj: WikiCommons by Matthias Seidel

Některé skupiny lovců a sběračů, zejména na severu Euroasie, prováděly fermentaci ryb a dalších vodních tvorů ještě před vynálezem keramiky, nejpřesvědčivějším a nejstarším důkazem je „žlab“ v jižní Skandinávii, který je plný kostí kaprovitých.

V jiných oblastech byly k témuž využívány jámy vyložené jílem. Keramika usnadnila transport na delší vzdálenosti, stejně jako kontrolu procesu kvašení. Některé mobilní skupiny lovců a sběračů používaly keramiku na stanovištích strategicky umístěných v krajině, která sloužila nejen ke zpracování ryb, ale i divokých škrobových hlíz a bobulí.

Zapomenutá a znovuobjevená fermentace

Usedlá společenství, živící se zemědělstvím, pak využívala fermentaci ke zpracování obilnin. To umožnilo výrobu kvašeného chleba i piva. Je doloženo, že již v době předkeramického neolitu (10 000 let př.

n. l.) zhotovovali v oblasti Předního východu pivo, přičemž fermentace bylo dosaženo bez keramiky ve velkých kamenných hmoždířích, které byly tradičně určeny pro výrobu chleba. V Evropě fermentaci mléka prováděli už zástupci kultury s lineární keramikou v 6. tisíciletí př. n.l., jimi zhotovená keramika obsahovala stopy po mléčných tucích.

V moderních společnostech však industrializace výroby potravin a odklon od řemeslné výroby způsobily, že dříve naprosto běžné umění fermentace skoro vymizelo. Naštěstí teď zažívá svoji renesanci. Díky kvašení jsou potraviny i výživově bohatší, obsahují vitaminy B a C, působí jako přírodní antioxidanty.

Prospívají i trávicímu traktu, čímž pozitivně ovlivňují imunitu. Kromě výroby potravin a nápojů má fermentace také průmyslové využití, jako je výroba antibiotik, biopaliv a dalších chemikálií.

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 8/2024, které vyšlo 15.7.2024.

Štítky:
Související články
Historie Technika 31.12.2025
Vědci z Jad Vašem, Světového centra pro památku obětí holokaustu v Jeruzalémě, se dlouhodobě snaží identifikovat více než šest milionů Židů, kteří zemřeli při holokaustu. Koncem roku 2025 už znají jména většiny obětí. Při práci přitom začali využívat také umělou inteligenci. Ovšem modely AI mohou historikům pomáhat i jiným způsobem. Na podzim 2025 se třeba […]
Historie Technika 28.12.2025
„Ty spadneš, Křižíku,“ houkne malíř Luděk Marold vzhůru k pouliční lampě, ve které se šťourá jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců. Sám Křižík si z toho nic nedělá, vezme si šroubovák mezi zuby a pokračuje dál ve své práci. Těžko říci, zda se tato scéna z filmu Jára Cimrman ležící, spící mohla odehrát i ve skutečnosti. […]
Historie Zajímavosti 23.12.2025
V roce 2017 byla veřejně odhalena nejkomplexnější kostra australopiteka, jaká kdy byla nalezena. Její označení Little Foot neboli „Malá noha“ plyne z velikosti kostí chodidel. Profesor Ronald Clarke, který kostru vykopal, se domníval, že náležela druhu Australopithecus prometheus. Australský tým vědců nyní přišel s tvrzením, že se mýlil! Fosilie Little Foot byly objeveny v roce […]
Historie Technika 22.12.2025
Nespočet lidských osudů bylo pohřbeno pod nánosy času. Zůstaly jen údaje o počtech – neosobní a anonymní. S tím se ale historici odmítli smířit. Dlouhé dekády strávili tím, aby co nejvíce obětí holokaustu identifikovali, vrátili jim jména a oživili jejich příběhy. Holokaust – při tom jediném slovu přeběhne člověku po zádech mráz. Za druhé světové […]
Historie Zajímavosti 16.12.2025
Stovky keltských zlatých a stříbrných mincí, šperků i figurku koníka se podařilo archeologům objevit v utajované lokalitě na severním Plzeňsku. Tyto cenné předměty byly náhodně roztroušené v oblasti, kde se existence jakéhokoliv keltského centra nepředpokládala. Přesné místo nálezu odborníci tají, aby ho ochránili před zloději a hledači pokladů. Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz