Domů     Objevy
Nový rekord: Květen byl 12. po sobě jdoucím měsícem s rekordními teplotami
Jan Zelenka 6.6.2024
Zdroj: Pixabay

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, zveřejnila data o teplotě ve světě. A není to hezké čtení. Květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, kdy globální průměrná teplota dosáhla rekordní hodnoty pro příslušný měsíc na základě údajů ERA5.

Měsíční anomálie globální přízemní teploty vzduchu (°C) ve vztahu k období 1850–1900 od ledna 1940 do května 2024, vynesené jako časové řady pro po sobě jdoucí 12měsíční období od června do května následujícího roku. Posledních 12 měsíců (červen 2023–květen 2024) je znázorněno tlustou červenou čarou, zatímco všechny ostatní roky tenkými čarami stínovanými podle dekády, od modré (40. léta 20. století) po cihlově červenou (2020). Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5. Kredit: C3S/ECMWF.

Dvanáctiměsíční rekord je potvrzen ve stejnou dobu, kdy Světová meteorologická organizace (WMO) a britský Meteorologický úřad zveřejňují své roční až dekádové aktualizace klimatických předpovědí, které shrnují roční až dekádové předpovědi těchto institucí pro blízkou budoucnost na období 2024–2028. Z této zprávy kromě mnoha dalších zjištění vyplývá, že je pravděpodobné, že alespoň jeden z příštích pěti let bude nejteplejší v historii měření a překoná rok 2023.

„Je šokující, ale ne překvapivé, že jsme dosáhli této dvanáctiměsíční série. Ačkoli tato série rekordních měsíců bude nakonec přerušena, celkový podpis klimatických změn zůstává a v dohledu není žádný náznak změny trendu,“ říká Carlo Buontempo, ředitel společnosti C3S. „V posledních letech se v Evropě objevují velmi vysoké teploty.

Žijeme v bezprecedentní době, ale máme také bezprecedentní dovednosti v monitorování klimatu, což nám může pomoci informovat o našich opatřeních,“ dodává.

Buontempo, jehož jméno v překladu zní „dobrý čas“, ale dobré časy nepredikuje. Podle něj na tuto šňůru nejteplejších měsíců budeme ještě vzpomínat jako na relativně chladné. „Pokud se nám ale podaří stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ve velmi blízké budoucnosti, mohli bychom se k těmto „chladným“ teplotám vrátit do konce století.“.

Dvanáctiměsíční klouzavé průměrné anomálie globální průměrné přízemní teploty vzduchu vzhledem k předindustriálnímu průměru 1850–1900 na základě měsíčních hodnot od ledna 1940 do května 2024. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5. Kredit: C3S/ECMWF.

Údaje služby Copernicus o změnách klimatu za květen ukazují, že:

• Průměrná globální teplota v květnu 2024 byla o 1,52 °C vyšší než předindustriální průměr z let 1850–1900, což představuje 11. po sobě jdoucí měsíc (od července 2023) s teplotou 1,5 °C nebo vyšší.

• Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců (červen 2023 – květen 2024) je nejvyšší v historii měření, a to o 0,75 °C nad průměrem let 1991-2020 a o 1,63 °C nad průměrem let 1850–1900 před průmyslovou revolucí.

Související články
Evropská unie učinila další krok směrem k posílení evropské kvantové výpočetní infrastruktury podpisem smlouvy na pořízení kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice, konkrétně v IT4Innovations národním superpočítačovém centru v Ostravě, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Smlouva byla podepsána mezi Společným evropským podnikem pro vysoce výkonné počítání (EuroHPC JU) […]
Co je hořké, to se nejí. Tento reflex v sobě máme hluboce zakořeněný. Asi třetina lidí však nevnímá určitý typ hořkosti. Můžou za to geny, které zásadně ovlivňují i další chutě. Jídlo přináší požitek, ale někdy také riziko. Proto nás příroda vybavila chuťovými a čichovými receptory, které mají za úkol včas odhalit jedovatou a zkaženou potravu. […]
Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba každé třetí počaté lidské embryo je schopno dát vzniknout těhotenství, které je zakončeno příchodem dítěte na svět. Nejranější fáze lidského života jsou totiž plné překážek, které ne každý zárodek dovede překonat. Aktuální výzkum českých vědců publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature Communications […]
Suché akademické definice říkají: Priming je experimentální rámec, ve kterém zpracování počátečního stimulu ovlivní odpověď na stimul následující. Jak tuto obtížně stravitelnou větu pochopit? Představte si, že uvidíte na dovolené v Maroku varování před hady. Jdete si tak křovinatou krajinou v podhůří Atlasu, když v tom sebou trhnete – zahlédli jste hada! Vzápětí se ale zasmějete – jednalo […]
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz