Domů     Zajímavosti
Síla vlivu kultury: Dáváte přednost sobě, nebo ostatním?
Veronika Tyrková 22.5.2024
FOTO: Unsplash

Když malé dítě nechce jíst neoblíbené jídlo, rodiče v České republice nejspíše řeknou: „Vzpomeň si na hladovějící děti v Africe a buď vděčný, že máš jiný osud než oni.“

V Japonsku se prý říká spíše: „Vzpomeň si na farmáře, který tvrdě pracoval, aby rýži vypěstoval. Když ji nebudeš jíst, bude se cítit špatně, protože jeho úsilí přijde na zmar.“

Na tomto anekdotickém příkladu si můžeme ukázat vliv kultury na to, jak vnímáme sami sebe. Čeští rodiče by více kladli důraz na odlišnost dítěte od jiných dětí, na jeho individuální identitu, zatímco Japonští rodiče více na vztahy mezi lidmi, na zodpovědnost vůči druhému a smysl pro povinnost.

Zatímco na západě klademe důraz na svoji individualitu, výjimečnost, na to, čím se vymykáme, ve východních kulturách jako například v Číně či Japonsku více zdůrazňují potřebu harmonického soužití s ostatními.

Vidět to je i na jiném příkladu, který tentokráte už používají i vědci k výzkumům po celém světě. Můžete si to sami vyzkoušet…

Já jsem…

Vezměte si papír a desetkrát dokončete větu: Já jsem… Až budete mít hotovo spočítejte si věty, které mluví o vašich neměnných vlastnostech a schopnostech (jako například: Jsem kreativní, jsem dobrý pianista a podobně) a které vypovídají spíše o vašich rolích a vztazích (například:

Jsem partner, jsem syn a podobně). Které charakteristiky převážili?

A které charakteristiky byste čekali, že budou převažovat u lidí ze západu a které u lidí z východu? Tušíte správně, že v naší civilizaci lidé častěji vypovídají o sobě ve smyslu vnitřních, stabilních charakteristik, které se vztahují k člověku jako k jednotlivci, zatímco na východě častěji používají takové charakteristiky, které člověka umísťují do sítě jeho vztahů, rolí a snad i povinností vůči druhým lidem.

Nezávislé já a vztahové já

Západnímu způsobu vnímání, nebo by snad bylo lepší říci konstruování sebe sama, říkáme „nezávislé já“ a východnímu způsobu „vztahové já“. O západních kulturách máme ve zvyku mluvit jako o individualistických kulturách, kde jak už bylo řečeno se vlastní já vnímá jako stabilní a je dávána přednost jednotlivci před skupinou.

Důraz je kladen na soběstačnost. Na východě je tomu jinak. Vnímání sebe sama je proměnlivé v závislosti na kontextu, ve kterém se člověk pohybuje, a zájmy skupiny mají přednost před zájmy jednotlivce. Důraz je kladen na společné cíle.

Kde máme limity?

Charakteristikou rozdělení na kolektivistické a individualistické kultury také nechceme říct, že by lidem ze západu nezáleželo na vztazích. Záleží, jen se nepromítají tolik do toho, jak vnímáme sami sebe, a tlak na dodržování dostání svým očekáváním plynoucích z různých sociálních rolí není tak velký.

Teď, když jsme si ujasnili limity našeho způsobu uvažování o kultuře, můžeme se pustit dále. Ukazuje se také, že na západě lidé více vnímají vlastní charakteristiky jako nepodléhající změně. Jsou více přesvědčeni o tom, že své schopnosti a dovednosti má člověk vrozené, nebo dané okolím a dají se jen málo změnit vlastním úsilím.

Nejsem dost inteligentní? Tak to se s tím budu muset nejspíše smířit. Na východě lidé naopak více vnímají svoje vlastnosti jako podléhající změně a to zejména změně vlastním úsilím. Nejsem dost inteligentní?

Když se budu více učit, jednou budu chytřejší, než moji nadaní, ale líní spolužáci.

Více se dočtete v čísle 6/2024.

Autor: Martin Burget 

Související články
Tváří v tvář klimatické změně odborníky zaměstnává otázka, jak nakrmit rostoucí populaci. V minulém století nás zachránily pesticidy a chemické hnojení, v tom současném je nadějí úprava genů. Brzy tak můžeme pěstovat brambory odolné vůči horku, nebo rýži, která přežije záplavy. Jak to ale bývá, revoluce někdy požírá vlastní děti. V roce 2023 spláchly Indii silné monzunové deště. Zatopené […]
„Předpokládám, že jsem změnil svět,“ nechal se slyšet Joe Farman, jeden z autorů studie, která před 40 lety oznámila objev díry v ozonové vrstvě klenoucí se nad Antarktidou. Nepřeháněl. Objev změnil mezinárodní vztahy, způsob, jakým žijeme i výrobky, které nakupujeme. Ať už to bylo globální oteplování, nebo okyselování oceánů, v posledním půlstoletí lidstvo čelilo hned několika vážným […]
Zhoubné nádory slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádorová onemocnění, a to zejména kvůli jejich pozdní diagnostice. To by mohl do budoucna změnit jednoduchý test z krve, který by onemocnění odhalil už v rané fázi. Novou metodu testuje česká firma Lipidica, která získala vedle českého, evropského a japonského i americký patent. Otevírá se jí tak cesta […]
V Maďarsku a na Slovensku byla potvrzena ohniska slintavky a kulhavky. Poslední hlášené místo se přitom nachází jen asi 40 km od hranic s Českem. Nemoc postihující sudokopytníky je extrémně nakažlivá a pro zamezení jejímu šíření je nutné vybíjet celé chovy. Podaří se Česku vyhnout zavlečení nemoci? Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc […]
Vesmír Zajímavosti 28.3.2025
Splnění plánu vyslat lidskou posádku na Mars bude možná náročnější, než se původně zdálo, a to kvůli přítomnosti toxického prachu, který by mohl významně ohrožovat zdraví astronautů. Před cestou tak bude třeba identifikovat možná zdravotní rizika a přizpůsobit tomu osobní ochranné pomůcky tak, aby zdraví astronautů bylo ochráněno. Během misí Apollo na Měsíc byli astronauti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz