Domů     Ostatní
Efekt přihlížejícího: Jaké je to umírat před diváky?
FOTO: Unsplash

Dne 13. března 1964 byla Kitty Genovesová zavražděna rukou Winstona Moseleyho. Přestože volání o pomoc slyšelo 38 svědků, nikdo jí nepomohl a dokonce ani pomoc nezavolal. O tomto příběhu jste už možná slyšeli.

Málokdo ale ví, že takto se ve skutečnosti nikdy nestal. Později se totiž zjistilo, že počet nečinně přihlížejících si vymyslel a přibarvil senzacechtivý novinář. .

Zkreslená zpráva ale zaujala Bibba Lataného a Johna Darleyho, kteří však o nepravdivém základu nevěděli. Dva sociální psychologové přemýšleli nad tím, jak je možné, že přestože volání o pomoc slyšelo tolik lidí, nikdo z nich nehnul ani prstem. Napadlo je, že možná právě proto, že svědků bylo tolik, nikdo pomoc nezavolal.

 

Experiment na život

Aby ověřili své tušení, vymysleli chytrý experiment. Vypadal následovně. Mladý student přichází na diskuzi o osobních problémech, které mohou studenty při jejich studiu potkávat. Dozví se, že pro zachování anonymity budou účastníci diskutovat v oddělených kójích, nebudou na sebe tedy vidět a dorozumívání bude probíhat skrze sluchátka a mikrofony.

V diskuzi pak slyší hlasy ostatních studentů, které jsou ale ve skutečnosti pouštěné z magnetofonové pásky. Díky tomu si student vytvoří (mylnou) představu o tom, kolik lidí je přítomno. Jeden z údajně zúčastněných studentů se zmíní, že má slabší srdce a občas trpí záchvaty.

Diskuze pokračuje. Najednou student se slabším srdcem začne panikařit a mluvit o tom, že jeho problémy se vrací a přichází na něho záchvat. Začne volat o pomoc. Po chvíli z mikrofonu zní už jen ohlušující ticho.

 

Čím víc lidí kolem, tím menší šance na záchranu

Zvedne se jediný skutečně přítomný student ze židle a vydá se zjistit, co se stalo? Pokusí se zavolat pomoc? Právě to zajímalo Lataného s Darlym. Tito autoři pro různé participanty měnili počet hlasů, které byly slyšet z magnetofonových nahrávek a tedy i počet lidí o kterých si student myslel, že jsou přítomni.

A ukázalo se, že když si pokusné osoby mysleli, že o situaci ví větší počet lidí, klesala pravděpodobnost, že půjdou pomoci a rostla doba, která uběhla do chvíle, než pomoc zavolali. Když účastníci výzkumu věřili, že o incidentu ví společně s jedním dalším člověkem, pomohli přibližně v 60 % případů.

Při čtyřech přihlížejících již toto číslo kleslo na přibližně 30 %. Díky falešnému novinovému článku se tak podařilo dospět k jednomu z nejdůležitějších objevů sociální psychologie.

Autor: Martin Burget

Související články
Paleontologům se v Německu podařilo objevit dva zuby a kolenní čéšku dosud neznámého hominida, který byl, se svojí vahou pouhých 10 kg, zřejmě nejmenším hominidem, který kdy obýval naši planetu. V oblasti kolem Augsburgu navíc nežil sám… Do skupiny označované jako hominidé dnes spadají vedle lidí ještě orangutani, šimpanzi a gorily. Zatímco člověk obývá všechny […]
I když se první žena dostala do vesmíru jen dva roky po prvním muži, své pevné místo ve vesmírných posádkách získaly ženy až po dalších dvaceti letech. Nyní už nikdo nepochybuje o tom, že jsou právoplatnými členkami posádek vesmírných lodí. V některých ohledech muže dokonce předčí, mají například menší spotřebu kyslíku i jídla. Nový výzkum […]
Před více než 100 lety dal Jaroslav Heyrovský světu revoluční analytickou metodu – polarografii. Před téměř 70 lety vyrobili Češi plastickou trhavinu Semtex a ve stejné době Otto Wichterle dokončoval první hydrogelovou kontaktní čočku pro korekci optických vad zraku. V nedávnější době profesor Holý vyvinul nové skupiny léčiv, antivirotik, proti HIV/AIDS, virovou hepatitidu typu B či […]
Legálně se mladý člověk stává dospělým v 18 letech života. Podle neurovědců je to však příliš brzy. Ačkoliv růst mozek skutečně přestává už s koncem puberty, k mnoha jeho konečným úpravám dochází až do věku 25 let. Nesoulad vývoje různých částí mozku má za následek pro teenagery typické chování, z něhož vstávají rodičům vlasy na […]
Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence u osob starších 65 let. K jejím příznakům patří poruchy paměti, poškození kognitivních a intelektuálních funkcí i fyzických schopností. Nyní vědci z Kodaňské univerzity zjistili, že průběh nemoci mohou zpomalit třísloviny obsažené například v granátovém jablku, malinách či vlašských ořeších. Po celém světě trpí Alzheimerovou chorobou či jinou formou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz