Avaři, kočovníci mongolského původu, byli zřejmě příčinou vzniku Sámovy říše na našem území. O jejich životě se toho však mnoho neví. Genetické zkoumání ostatků z jejich pohřebišť na území dnešního Maďarska, za kterým stála česká vědkyně Zuzana Hofmanová, tak nyní odhaluje taje avarské společnosti..

Zuzana Hofmanová, která působí v Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity i v Institutu Maxe Plancka v Německu, se zkoumáním Avarů a jejich genetiky věnuje už delší dobu.

Před dvěma lety se jí například podařilo odhalit, odkud tito „obři“ (české slovo obr totiž pochází z jejich jména) do Evropy přišli. Výzkum DNA ze 66 avarských koster, které pocházely z 27 různých míst v Maďarsku, ukázal, že přesídlili nejprve z oblasti dnešního Mongolska na Kavkaz a po dalších deseti letech přešli do Karpatské doliny.

Odkud přišli Avaři?

Jednalo se o jednu z nejrychlejších doložených migrací na takovou vzdálenost v historii lidstva. Přesun proběhl během jediné generace, možná i rychleji. Geneticky byli Avaři spojeni s lidmi v severovýchodní Asii a také s populací Ruranské říše.

Velkou část východní a střední Evropy ovládali od 6. do 9. století. Byli méně známí než jejich předchůdci Hunové, ale pro naše dějiny měli zásadnější vliv, právě z důvodu obrany proti nim vznikla Sámova říše, první slovanský „stát“ či lépe řečeno kmenový svaz. Později se se Slovany nejen na našem území stýkali.

Avaři za sebou nechali rozsáhlá pohřebiště. Čtyři z nich na území dnešního Maďarska zkoumal právě multidisciplinární tým Zuzany Hofmanové, který sestával z genetiků, archeologů, antropologů a historiků.

Zkoumat mohli DNA 424 jedinců, a to pomocí technologie, kterou vytvořil švédský genetik Svante Pääbo, jemuž se díky ní podařilo sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců. Za to roku 2022 získal Nobelovu cenu.

Je považován za průkopníka oboru paleogenetiky, který umožňuje zkoumat geny celých populací a hledat mezi nimi vztahy.

Blízká příbuznost uvnitř klanů

„Zjistili jsme, že z výše uvedeného počtu jedinců mělo asi tři sta z nich nějakého svého blízkého příbuzného pohřbeného na stejném pohřebišti. Tato překvapivě vysoká míra příbuznosti nám umožnila rekonstrukci rozsáhlých rodokmenů a ten devítigenerační nám doslova vyrazil dech,“ přibližuje Hofmanová unikátní objev.

Nejhlubší geneticky doložený rodokmen, který vědci odkryli, zahrnoval 9 generací a asi 250 let. Závěry výzkumu byly zveřejněny v odborném časopise Nature.

„Historické poznatky o Avarech nám zanechali jen jejich nepřátelé, především Byzantinci a Frankové, takže tyto výsledky vnáší vhled do vnitřní organizace jejich klanů, přičemž ženy byly v historických pramenech zastoupeny velmi málo.

Víme pouze o třech nahodilých zmínkách, takže znalosti o jejich životě prakticky neexistují,“ vysvětluje dále Hofmanová. Díky rodokmenům se podařilo odhalit, že Avaři přísně dodržovali takzvaný patrilineární systém, tedy že generace byly spojené po otcovské linii.

Avaři praktikovali levirátní svazky

Ženy pak sehrávaly klíčovou úlohu při udržování sociální soudržnosti v rámci avarské společnosti, propojovaly jednotlivé klany, když po sňatku opouštěly svoji rodnou komunitu. Komunity pak praktikovaly takzvané levirátní svazky, kdy mužští příbuzní, zpravidla bratři, nebo otec a syn, měli potomka se stejnou ženou, která s nimi nebyla biologicky příbuzná.

To sehrávalo u těchto nomádských skupin důležitou roli při nástupnictví, ochraně dětí i udržování politických svazků mezi skupinami.

„V těchto komunitách se zcela vyhýbali sňatkům i vzdáleně příbuzných, což naznačuje, že si avarská společnost udržovala podrobnou paměť o svých předcích a věděla, kdo jsou čí biologičtí příbuzní po celé generace,“ dodává Guido Alberto Gnecchi-Ruscone, který se na studii podílel.

Vědci v rámci ní rovněž odhalili, že ve druhé polovině 7. století došlo v jedné z největších zkoumaných lokalit k nahrazení jedné otcovské linie jinou. Změnily se i stravovací návyky a způsob pohřbívání.

„Zajímavé je, že ta původní a nová otcovská linie byly stále geneticky spojené, a to skrze potomky s jednou a téže ženou,“ dodává Hofmanová. Bez podrobného studia DNA by tato změna nebyla odhalena.