Domů     Příroda
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Martin Janda 25.2.2024

Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin.

Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k zemi a obepínaly rostlinu jako sukně.

„Snažil jsem se je odsunout a při tom jsem si uvědomil, že jsou zakořeněné v zemi,“ řekl biolog z Illinoiské univerzity Jim Dalling, který výzkum vedl. Zbytky listů kapradiny byly hnědé, uschlé a podle všeho odumřelé.

Dallinga hned napadlo, jak je možné, že neživá rostlinná hmota je obdařena kořeny.

Další studium odhalilo, že tato stromová kapradina, nazvaná jako Cyathea rojasiana, přeměňuje vnitřní část svých odumřelých nebo odumírajících listů. Z konečků těchto listů, přezdívaných „zombie listy“, vyrůstají nové jemné kořínky, které pronikají do půdy.

A tak ze zbytků xylému a floému, rostlinných cév, které přenášejí vodu, cukry a živiny v živých listech, se nějakým dosud nevysvětleným způsobem stává kořen. „U žádné jiné rostliny jsme tento proces dosud nepozorovali,“ uvedl Dalling.

Překvapení jsou i další vědci. „Normálně se cévní tkáň v listu založí a tím to končí,“ řekl odborník na kapradiny a emeritní kurátor Newyorské botanické zahrady v Bronxu Robbin Moran. „Ale u tohoto druhu se po odumření zbytku listu diferencuje a rozmnožuje.

Nevím, jak k tomu dochází. Nikdy jsem nic podobného neviděl.“.

Tato stromová kapradina se vyskytuje v podmáčené oblasti lesní rezervace Fortuna, kam ročně napadá dvacet metrů srážek. Déšť vymývá písčitou vulkanickou půdu a zbavuje ji dusíku a fosforu. Vědci se domnívají, že neobvyklá adaptace kapradiny jí umožňuje využívat kapsy živin v horní vrstvě půdy v okolí, ke kterým by jinak neměla přístup.

Mnohé rostliny jsou známé svou téměř neomezenou schopností přizpůsobit se a jiné druhy mohou vytvářet nové kořeny z živých listů. Mezi pozoruhodné příklady patří kapradina kráčející (Asplenium rhizophyllum), původem ze Spojených států, která se touto technikou šíří kolem mechovitých skal.

Ale „zombie listy“ této stromové kapradiny představují první známý příklad opětovného využití odumírající tkáně.

Tím, že rostlina přeměňuje stávající listový materiál na kořeny, nejspíš šetří energii, uvažuje odborník na kapradiny Eddie Watkins z Colgate University. To by jí podle něj mohlo pomoci v boji o živiny v její části deštného pralesa.

Foto: IFLScience, PalmTalk

Související články
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz