Domů     Příroda
Pláštník malý: Jedinečný nejen mezi pásovci
Zdroj: WikiCommons

Pláštník malý je nejmenším druhem pásovce, což jsou živočichové vyznačující se pancéřovým krunýřem z chitinových destiček, jedná se o endemita střední Argentiny. Je to samotářské zvíře adaptované na poušť, žijící nočním životem.

Nyní vědci objevili unikátní vlastnost, která jej odlišuje nejen od jiných pásovců, ale i od ostatních savců..

Pláštník (Chlamyphorus truncatus) obývá písečné pláně, duny a křovinaté pastviny Argentiny. Je to noční tvor živící se převážně hmyzem, červy, hlemýždi a různými částmi rostlin. Zatímco jeho příbuzní, pásovcovití, tráví většinu času na povrchu, pláštník žije převážně pod zemí, čemuž se dokonale přizpůsobil.

Cecilia Krmpoticová, bioložka z Argentinské Národní rady pro vědecký a technický výzkum, k tomu říká: „Odhaduje se, že k vývoji směrem ke zcela podzemnímu životnímu stylu v rodové linii pláštníka malého došlo před 32 až 17 miliony let.“.

Souviselo to s měnícími se životními podmínkami, kdy se ekosystém Jižní Ameriky změnil na sušší.

Oblast střední Argentiny, kterou obývá, se vyznačuje značnými rozdíly v teplotách. V teplých obdobích roku je teplota asi 27 °C, v chladných kolem 15 °C, s minimem kolem 2°C. Vzhledem k tomu, že je pláštník nočním živočichem, kdy noční teploty na argentinských pláních mohou být velmi nízké, přizpůsobil se tomu tím, že mu tělo pokrývá hedvábně bílá, případně nažloutla srst.

Dvě vrstvy kůže

Délka těla pláštníka dosahuje 12,5 až 15 cm, na něj navazuje ještě 2,5 centimetrů dlouhý tuhý ocas. Typicky váží asi 120 gramů. Vzhledem k tomu, že žije v podzemí, má malé oči, spoléhá především na svůj čich a hmat.

Stejně jako ostatní pásovci, i pláštník disponuje krunýřem, který v jeho případě však skutečně připomíná spíše plášť. Jedná se o pružnou hřbetních schránku, jež je k tělu připevněná pouze tenkou membránou.

Zdroj: WikiCommons

V novém výzkumu, zveřejněném v prosinci 2023 v Journal of Zoology, se vědci pod vedením Cecilie Krmpoticové zaměřili na zkoumání mikroskopické anatomie jeho růžového krunýře. Zjistili přitom zajímavou věc, jak uvádí vedoucí studie:

„Ač se to může zdát divné, pláštník má dvojitou vrstvu kůže. Vnější vrstva, ve které jsou uloženy zrohovatělé šupiny a osteodermy, působí jako plášť přikrývající vnitřní vrstvu, tvořenou jemnou bílou srstí. Tato dvojitá kůže je jedinečným rysem pláštníka.“.

Písečný plavec

Dalších 19 známých druhů pásovců má totiž na zádech jedinou vrstvu kůže, kterou pokrývají šupiny a osterodermy (kostní ložiska založené v dermis) tvořící krunýř zvířete. O unikátní vlastnost se jedná i mezi savci.

Krunýř pláštníka ho nejen chrání před případnými predátory, ale podporuje i v jeho podzemním způsobu života. Skládá se z 24 pásů, které umožňují zvířeti stočit se do klubíčka. „Flexibilita a lehkost hřbetní části krunýře umožňuje pláštníkovi přizpůsobit se tvaru tunelů,“ vysvětluje Krmpoticová.

A pokračuje: „Pánevní část krunýře zase funguje jako píst, který při svém postupu zhutňuje sediment v zadní části tunelů. “ Předpokládá se, že tato kompresní strategie pomáhá předcházet kolapsům tunelu.

V jeho hloubení pomáhají pláštníkovi i jeho přední končetiny vybavené disproporčně k tělu velkými drápy, které mu však brání v pohybu po tvrdém povrchu. Při hrabání se opírá o tuhý ocas a zadníma nohama odhazuje vyhrabanou zeminu.

Přezdívá se mu „písečný plavec“, protože se dokáže provrtat zeminou tak rychle, jako plave ryba ve vodě. V zajetí se mu nedaří dobře, zpravidla v řádu hodin či dní umírá.

Štítky:
Související články
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Příroda 12.6.2025
Kakapů je momentálně na světě 242 a každý z nich má své jméno, i ti žijící v lesích. Všechny totiž znají ochranáři z Nového Zélandu. Dávají jim nejen jméno, ale i šanci, aby tento unikátní druh papoušků nevyhynul. Měl k tomu nakročeno, v 90. letech žilo posledních 51 kakapů. Kakapo soví (Strigops habroptilus) není žádný drobeček, váží kolem 3 […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi. Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí. Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz