Domů     Vesmír
Země a její Nemesis: Vyřešil superpočítač 4,5 miliard let starou záhadu?
Veronika Tyrková 17.1.2024
FOTO: NASA/JPL-Caltech / Creative Commons / volné dílo

Nový astronomický objekt obvykle objeví astronomové, na Caltechu se tento kuriózní kousek podařil geofyzikům. Nejen, že pomocí počítačové simulace nalezli pozůstatky dávné protoplanety, pomohli také objasnit záhadu dvou gigantických anomálií v nitru naší planety. A jak už to bývá, i v tomto případě všechno souvisí se vším..

V 80. letech zjistili geofyzikové hluboko v nitru Země, na pomezí zemského pláště a jádra, neobvyklé útvary – dvojici oblastí o velikosti tisíců kilometrů rozprostírající se pod africkým kontinentem a Tichým oceánem, nazývané LLVP. Jejich původ byl předmětem debat po celé dekády.

Nové vysvětlení nabízí studie vědců z Kalifornského technologického institutu, na které spolupracovali s odborníky z Arizonské státní univerzity a Univerzity v Chicagu, publikovaná v listopadu 2023 v časopise Nature.

S pomocí superpočítače

Podle nejrozšířeněji uznávané teorie Země ke svému Měsíci přišla následkem nárazu s planetárním „embryem“ zvaném Theia, přibližně před 4,5 miliardami let. Úlomky této srážky se pod vlivem gravitace spojily a vytvořily přirozený satelit Země.

Že fyzikální zákonitosti srážky skutečně mohly vést ke vzniku LLVP i Měsíce se nakonec interdisciplinárnímu týmu podařilo potvrdit pomocí počítačové simulace, kterou provedl superpočítač zvaný Mira. „Dokazujeme, že LLVP mohou představovat pohřbené relikty materiálu pláště Theiy, který se zachoval v plášti proto-Země po obřím impaktu,“ zhodnotili výstupy autoři studie.

Nejlepší, co zatím máme

Nabízí se otázka, proč materiál Theiy vytvořil dvě oddělené skvrny? I na to studie odpovídá. Zdá se, že většina energie z impaktu se soustředila v horním zemském plášti, spodní plášť tak zůstal chladnější, než se dosud předpokládalo.

Rozdíl teplot umožnil, aby se materiál Theiy, bohatý na železo, koncentroval na hranici zemského jádra a pláště.

Ačkoliv simulace nejsou dokonalou, ani rozhodnou tečkou za objasněním původu LLVP, poskytují dosud nepřesvědčivější vysvětlení toho, kde se vzaly v zemském plášti oblasti s tak odlišnými vlastnostmi, i proč má Měsíc jiné složení než Země.

Související články
Vesmír 1.2.2026
Po několika odkladech se pilotovaná mise Artemis II konečně dostala do bodu, kdy se už neřeší „zda“, ale „kdy přesně“. Raketa Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion stojí na rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku a týmy NASA vstoupily do závěrečné fáze příprav. SLS i Orion byly po dokončení integrace přesunuty z montážní […]
Vesmír Zajímavosti 31.1.2026
Vědci objevili nového kandidáta na planetu podobnou Zemi. Svět s pracovním označením HD 137010 b, na kterém by se zimou klepal i lední medvěd, se nachází asi 146 světelných let od Země a identifikován byl mimo jiné i pomocí dat získaných z mise Kepler. Podle vědeckého týmu, který ji objevil, činí oběžná doba planety kolem […]
Vesmír 25.1.2026
Astronomové možná konečně rozluštili jednu z nejdéle trvajících záhad noční oblohy. Červený superobr Betelgeuse v souhvězdí Orionu má podle nových pozorování hvězdný doprovod, který se až dosud ztrácel v jeho oslnivém světle. Tento drobný společník dostal pracovní jméno Siwarha. Idea, že Betelgeuse může mít partnera, astronomickou komunitou kolovala už docela dlouho. Ale až v roce […]
Využití lunárního ledu k výrobě paliva by v budoucnu mohlo eliminovat závislost osad na Měsíci na jeho dovozu ze Země a dokonce přeměnit věčného souputníka naší planety v čerpací stanici, která usnadní lety na Mars a další objevování vesmíru. Lidé se vracejí na Měsíc a tentokráte plánují jeho trvalejší osídlení. Spojené státy, stejně jako Čína […]
Vesmír Zajímavosti 7.12.2025
Pulsary, rychle rotující neutronové hvězdy, představují jedny z nejpozoruhodnějších objektů ve vesmíru. Jejich intenzivní paprsky elektromagnetického záření, vycházející z magnetických pólů, vytvářejí efekt podobný majákům na moři. A podobně mohou i sloužit. Pravidelná blikání činí z pulsarů nejen fascinující objekty pro astrofyzikální výzkum, ale také potenciální nástroje pro kosmickou navigaci. A to i přes to, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz