Domů     Medicína
Když druhý mozek sevře zánět…
Zdroj: Freepik

Vzácné autoimunitní onemocnění postihující především konečník a tlusté střevo poprvé popsal anglický lékař Samuel Wilks (1824–1911) v roce 1875.

To, co se ve viktoriánské Anglii nejprve jevilo jako bakteriální úplavice je dnes známo pod pojmem ulcerózní kolitida. Diagnóza, pro kterou je charakteristické střídání klidných bezpříznakových období s aktivními fázemi.

Kolitida bývá nejčastěji spojována s bolestmi břicha, křečemi a intenzivním nucením na stolici – mnohdy však s pocitem nedostatečného vyprázdnění. K dalším projevům patří únava, ztráta chuti k jídlu a s tím související úbytek na váze.

Mnohdy o sobě onemocnění dává vědět také prostřednictvím bolesti kloubů, zánětem žlučových cest, afty nebo dokonce kožními vyrážkami.

Dietní život

I po skoro 150 letech visí nad přesnou příčinou onemocnění otazník. Ve světě medicínských hypotéz a domněnek však převládají názory, že se na jeho vzniku podílí více faktorů. Za všechny můžeme jmenovat například dědičnost, stres, poruchu imunitního slizničního systému.

A nevhodnou stavu. Z dostupných výzkumů totiž vyplynulo, že onemocnění postihuje především jedince nadměrně konzumujících maso, vejce nebo čokoládu. K minimalizaci vzniku zánětů proto bývá nasazována speciální dieta obsahující nedráždivé potraviny a bezezbytkovou stravu.

Zároveň by měla být bohatá na železo a vápník, doporučovány bývají mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy. Alfou a omegou je pravidelný příjem tekutin nejlépe ve formě neslazených nápojů.

Úspěch na obzoru?

Kromě přísných režimových opatření sází moderní medicína také na medikamenty. Konkrétní léčiva jsou však předepisována podle toho, v jaké fázi se onemocnění zrovna nachází. Akutní forma bývá léčena kortikosteroidy někdy i čípky a klyzmaty, které slouží ke zvládnutí zánětu.

V období „klidu“ je terapie směřována na prevenci. Vážné případy si posléze žádají zásah chirurga, který v rámci zákroku odstraní zasažené oblasti, mnohdy je však nutné odstranit celé tlusté střevo. Z části tenkého střeva je následně vymodelován umělý vývod, jehož vyvedení může být dočasným, ale také trvalým řešením.

V případě, že pacient adekvátně nereaguje na běžnou formu terapie, nebo jsou-li příznaky příliš silné, je možné přistoupit k léčbě biologické, tlumící specifická místa zánětu. V České republice je většinou využívána monoklonální protilátka infliximab, která se nejčastěji podává prostřednictvím nitrožilní infuze.

Související články
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
Až doposud byli lidé trpící diabetem 1. typu odkázáni na celoživotní dodávání hormonu inzulinu zvenčí, v podobě injekcí. Případně, po transplantacích buněk, které inzulin tvoří, potřebovali léky k prevenci jejich odmítnutí. Nejnovější studie naznačuje, že lze vyřešit obojí tak, aby pacient již nemusel žádné léky brát! Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní […]
Medicína Objevy 14.8.2025
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) představili výsledky přelomového výzkumu v oblasti doplňků stravy. Nově vyvinutý produkt využívá moderní lipozomální technologii, která umožňuje několikanásobně vyšší vstřebatelnost účinných látek v porovnání s běžně dostupnými formami vitamínů a rostlinných extraktů. Lipozomální forma je zásadní inovací pro celou oblast výživy a funkčních potravin. Umožňuje účinné látky […]
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz