Domů     Ostatní
Negativní důsledky nedostatku spánku částečně smaže fyzická aktivita
Zdroj: Pixabay

Mnoho lidí se v dnešní době potýká s nedostatkem, případně se špatnou kvalitou, spánku. Ten se projevuje nesoustředěností a ospalostí. Nyní vědci přišli s tím, že zlepšit výkon mozku po probdělé noci může pomoci cvičení!.

Podle výzkumů je ideální délka spánku pro dospělého člověka 7 až 7,5 hodiny za noc. Minimum, při kterém je schopen dlouhodobě relativně zdravě fungovat je pak 6 hodin. I když, existuje asi 1 % populace s genetickou mutací, která těmto lidem umožňuje bez problémů fungovat i jen po 3 až 4 hodinách spánku.

Patří mezi ně například bývalý americký prezident Barack Obama. Oproti tomu geniální fyzik Albert Einstein spal údajně až 10 hodin denně, a ještě si rád zdřímnul i po obědě.

Odpolední šlofík nezavrhují ani lékaři, ovšem neměl by být delší než 30 minut a odehrávat se po třetí hodině odpolední, protože pak by narušil večerní pocit ospalosti a následné usínání. Potřeba spánku je nicméně u každého člověka individuální, je tedy třeba vysledovat, kolik hodin je potřeba k tomu, aby byl daný jedinec schopen následující den bez problémů fungovat, aniž by se cítil unavený a potřeboval do sebe lít litry kávy či čaje, obsahujících kofein, pro povzbuzení.

Nedostatek spánku trápí 40 % lidí

V dnešní době se ovšem až 40 % dospělé populace všude na světě potýká s nedostatkem spánku, tedy rozdílem mezi tím, kolik hodin spánku potřebují ke své úplné regeneraci a kolik hodin skutečně naspí. Krátkodobý nedostatek spánku se projevuje ospalostí, podrážděností, prodloužením reakčního času, zhoršením paměti, úsudku a pozornosti.

Rovněž při něm může být narušena koordinace, sluch či ostrost zraku. Takový člověk se cítí unavený, má málo energie a chybí mu motivace.

Zdroj: Pixabay

Dlouhodobý nedostatek spánku pak může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny, demence a oslabuje i imunitu. Negativně ovlivňuje také paměť a kognitivní funkce, takže hrozí ztráta výkonnosti v zaměstnání.

Nedostatek spánku vede rovněž k rozvoji obezity, protože zvyšuje hladinu hormonu hladu ghrelinu, zatímco hladina hormonu sytosti leptinu zůstává nízká. Vědci však nyní přišli s dobrou zprávou, negativní důsledky nedostatku spánku se dají alespoň částečně zvrátit fyzickou aktivitou.

20 minut jízdy na kole zlepší výkon mozku

Výzkumníci z Portsmouthské univerzity v čele s Joem Costellem zjistili, že kognitivní výkon se u lidí po cvičení střední intenzity zlepšuje bez ohledu na to, kolik toho naspali a jak kvalitní jejich spánek byl.

Costello k tomu říká: „Víme, že cvičení zlepšuje nebo udržuje naši kognitivní výkonnost, a to i při snížené hladině kyslíku. Toto je však první studie, která naznačuje, že ji zlepšuje také po úplné i částečné spánkové deprivaci a v kombinaci s nedostatkem kyslíku.“ V rámci studie, jejíž výsledky publikovali vědci v odborném časopise Physiology and Behaviour, provedli dva experimenty na dvanácti účastnících.

První zkoumal dopad částečné spánkové deprivace na kognitivní výkonnost člověka, druhý vliv úplné spánkové deprivace a nedostatku kyslíku na poznávací schopnosti. Po dvaceti minutách jízdy na kole došlo ke zlepšení kognitivního výkonu u všech účastníků studie.

Vliv na to mělo zvýšení průtoku krve mozkem, stejně jako nárůst vzrušení a motivace, a navíc změny množství hormonů regulujících činnost mozku v důsledku cvičení. Costello k tomu dodal: „Pohyb je lék pro tělo i mozek.“.

Související články
Objevy Ostatní 22.11.2024
Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy. Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte. Jedná […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz