Mnoho lidí se v dnešní době potýká s nedostatkem, případně se špatnou kvalitou, spánku. Ten se projevuje nesoustředěností a ospalostí. Nyní vědci přišli s tím, že zlepšit výkon mozku po probdělé noci může pomoci cvičení!.
Podle výzkumů je ideální délka spánku pro dospělého člověka 7 až 7,5 hodiny za noc. Minimum, při kterém je schopen dlouhodobě relativně zdravě fungovat je pak 6 hodin. I když, existuje asi 1 % populace s genetickou mutací, která těmto lidem umožňuje bez problémů fungovat i jen po 3 až 4 hodinách spánku.
Patří mezi ně například bývalý americký prezident Barack Obama. Oproti tomu geniální fyzik Albert Einstein spal údajně až 10 hodin denně, a ještě si rád zdřímnul i po obědě.
Odpolední šlofík nezavrhují ani lékaři, ovšem neměl by být delší než 30 minut a odehrávat se po třetí hodině odpolední, protože pak by narušil večerní pocit ospalosti a následné usínání. Potřeba spánku je nicméně u každého člověka individuální, je tedy třeba vysledovat, kolik hodin je potřeba k tomu, aby byl daný jedinec schopen následující den bez problémů fungovat, aniž by se cítil unavený a potřeboval do sebe lít litry kávy či čaje, obsahujících kofein, pro povzbuzení.
Nedostatek spánku trápí 40 % lidí
V dnešní době se ovšem až 40 % dospělé populace všude na světě potýká s nedostatkem spánku, tedy rozdílem mezi tím, kolik hodin spánku potřebují ke své úplné regeneraci a kolik hodin skutečně naspí. Krátkodobý nedostatek spánku se projevuje ospalostí, podrážděností, prodloužením reakčního času, zhoršením paměti, úsudku a pozornosti.
Rovněž při něm může být narušena koordinace, sluch či ostrost zraku. Takový člověk se cítí unavený, má málo energie a chybí mu motivace.
Dlouhodobý nedostatek spánku pak může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny, demence a oslabuje i imunitu. Negativně ovlivňuje také paměť a kognitivní funkce, takže hrozí ztráta výkonnosti v zaměstnání.
Nedostatek spánku vede rovněž k rozvoji obezity, protože zvyšuje hladinu hormonu hladu ghrelinu, zatímco hladina hormonu sytosti leptinu zůstává nízká. Vědci však nyní přišli s dobrou zprávou, negativní důsledky nedostatku spánku se dají alespoň částečně zvrátit fyzickou aktivitou.
20 minut jízdy na kole zlepší výkon mozku
Výzkumníci z Portsmouthské univerzity v čele s Joem Costellem zjistili, že kognitivní výkon se u lidí po cvičení střední intenzity zlepšuje bez ohledu na to, kolik toho naspali a jak kvalitní jejich spánek byl.
Costello k tomu říká: „Víme, že cvičení zlepšuje nebo udržuje naši kognitivní výkonnost, a to i při snížené hladině kyslíku. Toto je však první studie, která naznačuje, že ji zlepšuje také po úplné i částečné spánkové deprivaci a v kombinaci s nedostatkem kyslíku.“ V rámci studie, jejíž výsledky publikovali vědci v odborném časopise Physiology and Behaviour, provedli dva experimenty na dvanácti účastnících.
První zkoumal dopad částečné spánkové deprivace na kognitivní výkonnost člověka, druhý vliv úplné spánkové deprivace a nedostatku kyslíku na poznávací schopnosti. Po dvaceti minutách jízdy na kole došlo ke zlepšení kognitivního výkonu u všech účastníků studie.
Vliv na to mělo zvýšení průtoku krve mozkem, stejně jako nárůst vzrušení a motivace, a navíc změny množství hormonů regulujících činnost mozku v důsledku cvičení. Costello k tomu dodal: „Pohyb je lék pro tělo i mozek.“.