Roku 79 došlo k výbuchu sopky Vesuv, která pod vrstvami popela pohřbila města Pompeje a Herculaneum. Při vykopávkách byly později nalezeny tak zvané svitky z Herculanea, které jsou však zuhelnatělé.
Nedají se rozvinout, natož přečíst. I když s přispěním moderních technologií nyní pomaličku vydávají svá tajemství..
Svitky z Herculanea náhodou objevil v 18. století dělník, který ve městě zničeném výbuchem Vesuvu kopal studnu. Sbírka obsahuje přibližně 1100 zuhelnatělých svitků, které zřejmě pocházejí z knihovny domu, jenž patřil tchánovi Julia Caesara.
Jedná se o jedinou dochovanou rozsáhlejší knihovnu z dob antiky. Když se v 19. století pokusili několik svitků rozvinout, rozpadly se. Ze stejného důvodu je proto velice obtížné rozluštit texty, které jsou na nich napsané.
Přesto se o to odborníci dlouhou dobu pokoušejí a nyní se zdá, že konečně slaví úspěch.
Umělá inteligence odhaluje tajemství minulosti
Tým vědců, zapojených do tak zvané Vesuvian Challenge neboli Vesuvské výzvy, ohlásil, že se mu podařilo rozluštit první slovo na jednom ze svitků. Luke Farritor, student univerzity v americké Nebrasce, na něm měl pomocí počítačových technologií a pokročilé umělé inteligence odhalit řecké slovo „porphyras“, což znamená purpurový.
Využil k tomu techniku zvanou virtuální rozbalování, která umožňuje rozvinout zuhelnatělý svitek v počítačové realitě, a to díky pokročilému snímkování prostřednictvím počítačové tomografie, jež využívá rentgenové paprsky.
Umělá inteligence pak dokáže v dokumentu vyhledávat stopy inkoustu a dávat dohromady slova. Tuto technologii vyvinul profesor Brent Seales z univerzity v Kentucky a skoro 20 let pracuje na jejím zdokonalování.
Téměř ve stejný okamžik jako Farritorovi se první slovo na svitku podařilo rozluštit i Youssefovi Naderovi, absolventu bio robotiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Oba si za úspěšné dekódování prvního slova odnesli odměnu ve výši 50 000 dolarů, tedy asi 1,2 milionu korun.
Odměna pro úspěšné luštitele
Hlavní cena vypsaná projektem Vesuvian Challenge, částka 700 000 dolarů, tedy asi 16,4 milionu korun, na svého vítěze teprve čeká. Připadne týmu, který přečte 4 souvislé pasáže o délce nejméně 140 znaků.
Jedním z odborníků, kteří se snaží studovat tyto starověké artefakty, je Michael McOsker z londýnské University College. Ten k tomu říká: „Máme před sebou evidentně dlouhou cestu, než se nám podaří přečíst celý svitek, to je náš hlavní cíl.
Ale jsem si jistý, že teď už je to řešitelná záležitost a že to nejspíš ani nepotrvá tak dlouho.“.
Také autor technologie pro čtení starověkých textů, profesor Seales, doufá, že částečné rozluštění svitku se podaří do konce tohoto roku a celý svitek pak bude možné přečíst do konce roku 2024. Podotýká k tomu:
„Tento materiál vznikl před 2000 lety – tehdy žili lidé, kteří ho psali. Psali o lásce, psali o válce, psali o míru, vedli spolu spory. V těchto rukopisech jsou i dialogy, které spolu vedli o svém filozofickém pohledu na svět.
I kdybychom si z toho vzali jen poučení o tom, jak silné lidské pouto nás pojí s antikou, bude to podstatné.“.