V lesní půdě se nacházejí houby a bakterie, které sehrávají klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhají ukládání uhlíku z atmosféry do ní. Jenže tento lesní mikrobiom je globálním oteplováním sám ohrožován, na což upozorňují vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR..

Ve své studii, publikované v odborném žurnálu Nature Reviews, poukazují čeští vědci na to, že sucho a vysoké teploty vedou k přemnožování škůdců a k požárům, které ohrožují lesy i jejich mikrobiom. V největším nebezpečí jsou přitom symbiotické houby, které pomáhají stromům získávat živiny a zároveň jsou důležité pro ukládání uhlíku v půdě.

Houby přitom špatně snášejí jak rostoucí teploty, tak sucho, které oslabuje jejich hostitelské stromy.

Houby a bakterie v lesní půdě

Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR k tomu říká: „Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy a při plánování managementu lesů je nutno brát zřetel i na jejich potřeby.“ K omezení negativních vlivů globálních změn na lesní mikrobiom je podle něj třeba nalézt strategie tzv.

chytrého lesnictví, které zachovají diverzitu a funkci společenstva půdních organismů.

Důležitou roli v tom sehrává zachování části mrtvého dřeva po těžba v lese, i když je takové lesní hospodaření nákladnější. Baldrian k tomu podotýká: „To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují.

Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, například horka, sucha nebo přemnožení škůdců.“ Jedním z opatření, které by mohlo tyto půdní bakterie a houby ochránit, je i průběžná těžba namísto sklízení celých porostů holosečí, k čemuž dochází dnes.

Proč je lesní mikrobiom důležitý?

Díky průběžné těžbě totiž v lesním porostu vždy zůstane určitý podíl dospělých stromů, pod nimiž se mohou vyvíjet nové generace bakterií a hub. Význam lesních ekosystémů je přitom značný, pokrývají až 30 % zemského povrchu, což je 42 milionů kilometrů čtverečních, a ukládají 45 % uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech.

Navíc působí i jako významný zásobník uhlíku, který zachytí 7,6 gigatuny oxidu uhličitého ročně. Je proto potřeba je chránit!

Skupina vědců kolem Petra Baldriana se podílí na projektu financovaném Evropskou unií zvaném HoliSolils, jehož cílem je vytvořit harmonizovaný rámec pro monitorování půdy. Identifikuje a testuje postupy hospodaření s půdou, jejichž cílem je zmírnit změnu klimatu a udržet poskytování různých služeb ekosystémy, které jsou nezbytné pro lidské živobytí a blahobyt.

Projekt vyvíjí nástroje pro monitorování půdy, zpřesňuje hodnocení skleníkových plynů, zvyšuje účinnost opatření k jejich zmírňování a podobně.