Domů     Příroda
Nejtěžším tvorem, který kdy obýval Zemi, byl pravěký leviatan
Zdroj: Wiki Commons

Za nejtěžšího současného žijícího živočicha a jednoho z největších tvorů, kteří kdy žili na naší planetě, je považován plejtvák obrovský, známý také jako modrá velryba, kytovec rozšířený ve všech oceánech.

O prvenství ho nepřipravili ani největší dinosauři, pravěcí hadi či krakatice. Nyní se však ukazuje, že pokořitele možná našel..

Plejtvák obrovský běžně dosahuje délky kolem 20 až 27 metrů a váhy až 200 tun. Tento kytovec se živí krilem, takže jeho pohyb v oceánu je určován distribucí potravy. Denně ho spořádá až 4 tuny, což odpovídá cca 40 milionům drobných korýšů.

Když nalezne místo s dostatečnou koncentrací krilu, zrychlí a rozevře svoji mohutnou tlamu, do které nabere zhruba tolik tun vody, kolik sám váží. Přebytečná voda mu projde skrz kostice a vyteče mírně pootevřenou tlamou ven, kořist zůstane uvnitř.

Kdo pokořil plejtváka?

Při hladině se plejtvák krmí v noci, ve dnes se potápí až do 200metrové hloubky, kam následuje kril. Patří mezi nejhlasitější jedince živočišné říše, což mu umožňuje dorozumívat se na velké vzdálenosti.

Plejtváci žijí samostatně, případně v páru, ovšem v místech s bohatými zdroji potravy se může vyskytovat až 50 jedinců současně. Plejtvák byl původně rozšířený ve všech oceánech, ovšem od konce 19. století byl masivně loven velrybáři, kteří druh přivedli na pokraj vyhynutí.

Dnes je jeho lov zakázán a populace se pomalu vzpamatovává. Stále je ale považován za ohroženého, protože ho negativně ovlivňuje lidská činnost, zejména znečištění moří, globální oteplování, nadměrný hluk v moři a srážky s loděmi.

Zdroj: Wiki Commons

Dlouhou dobu byl plejtvák považován za největšího tvora všech dob, změnil to až nález, který učinil paleontolog Mario Urbina v jižním Peru před 13 lety. Objevené fosilie připomínaly kusy kamení. Až po letech se ukázalo, že šlo o zkamenělé zbytky kostí opravdu velkého zvířete.

Dochovalo se jen třináct obratlů, čtyři žebra a část kyčle, i to ale vědcům stačilo, aby pomocí moderních paleontologických metod zjistili o daném tvorovi maximum možného. Jedná se podle nich o příbuzného Basilosaura, pravěkého kytovce, který byl plně adaptovaný na vodní prostředí a pyšnil se dlouhým čumákem, kterým dnes disponují vorvaňovcovití.

Mýtická velryba

Pojmenován byl Perucetus colossus. Na délku měřil asi 19 metrů, ovšem jeho hmotnost je odhadována až na 370 tun. Tím by předčil nejen jakéhokoliv dinosaura, ale také dnes na pevnině žijícího tvora, a dokonce i největší zvíře současnosti, plejtváka obrovského.

Perucetus žil zhruba před 39 miliony lety. Za jeho enormní váhou zřejmě stála tak zvaná pachyostóza neboli extrémní zhuštění kostí, jež mu pomáhala vydržet ponořený pod vodou, aniž by ho to stálo příliš energie.

Problémy měl spíše s vynořováním. Vědci se proto domnívají, že u něj probíhala podobná evoluce jako u dnešních kapustňáků. Ti mají velké množství tkáně, které jim umožňuje vznášet se ve vodě a v případě potřeby se vynořit nad hladinu.

Dále si experti myslí, že se jednalo o tvora, který se spíše než živými tvory živil mršinami, jež nacházel u dna. Pro paleontologii je jeho objev velice cenný. Odborníci se totiž dlouho domnívali, že velryby nebyly po většinu své existence obry, ale zvětšily se asi před 5 miliony lety.

I kdyby Perucetus tehdy vážil jen šestinu odhadovaného, znamenalo by to, že obřích rozměrů dosáhl o třicet milionů ket dříve, než se moderní věda domnívala.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz