Za nejtěžšího současného žijícího živočicha a jednoho z největších tvorů, kteří kdy žili na naší planetě, je považován plejtvák obrovský, známý také jako modrá velryba, kytovec rozšířený ve všech oceánech.

O prvenství ho nepřipravili ani největší dinosauři, pravěcí hadi či krakatice. Nyní se však ukazuje, že pokořitele možná našel..

Plejtvák obrovský běžně dosahuje délky kolem 20 až 27 metrů a váhy až 200 tun. Tento kytovec se živí krilem, takže jeho pohyb v oceánu je určován distribucí potravy. Denně ho spořádá až 4 tuny, což odpovídá cca 40 milionům drobných korýšů.

Když nalezne místo s dostatečnou koncentrací krilu, zrychlí a rozevře svoji mohutnou tlamu, do které nabere zhruba tolik tun vody, kolik sám váží. Přebytečná voda mu projde skrz kostice a vyteče mírně pootevřenou tlamou ven, kořist zůstane uvnitř.

Kdo pokořil plejtváka?

Při hladině se plejtvák krmí v noci, ve dnes se potápí až do 200metrové hloubky, kam následuje kril. Patří mezi nejhlasitější jedince živočišné říše, což mu umožňuje dorozumívat se na velké vzdálenosti.

Plejtváci žijí samostatně, případně v páru, ovšem v místech s bohatými zdroji potravy se může vyskytovat až 50 jedinců současně. Plejtvák byl původně rozšířený ve všech oceánech, ovšem od konce 19. století byl masivně loven velrybáři, kteří druh přivedli na pokraj vyhynutí.

Dnes je jeho lov zakázán a populace se pomalu vzpamatovává. Stále je ale považován za ohroženého, protože ho negativně ovlivňuje lidská činnost, zejména znečištění moří, globální oteplování, nadměrný hluk v moři a srážky s loděmi.

Dlouhou dobu byl plejtvák považován za největšího tvora všech dob, změnil to až nález, který učinil paleontolog Mario Urbina v jižním Peru před 13 lety. Objevené fosilie připomínaly kusy kamení. Až po letech se ukázalo, že šlo o zkamenělé zbytky kostí opravdu velkého zvířete.

Dochovalo se jen třináct obratlů, čtyři žebra a část kyčle, i to ale vědcům stačilo, aby pomocí moderních paleontologických metod zjistili o daném tvorovi maximum možného. Jedná se podle nich o příbuzného Basilosaura, pravěkého kytovce, který byl plně adaptovaný na vodní prostředí a pyšnil se dlouhým čumákem, kterým dnes disponují vorvaňovcovití.

Mýtická velryba

Pojmenován byl Perucetus colossus. Na délku měřil asi 19 metrů, ovšem jeho hmotnost je odhadována až na 370 tun. Tím by předčil nejen jakéhokoliv dinosaura, ale také dnes na pevnině žijícího tvora, a dokonce i největší zvíře současnosti, plejtváka obrovského.

Perucetus žil zhruba před 39 miliony lety. Za jeho enormní váhou zřejmě stála tak zvaná pachyostóza neboli extrémní zhuštění kostí, jež mu pomáhala vydržet ponořený pod vodou, aniž by ho to stálo příliš energie.

Problémy měl spíše s vynořováním. Vědci se proto domnívají, že u něj probíhala podobná evoluce jako u dnešních kapustňáků. Ti mají velké množství tkáně, které jim umožňuje vznášet se ve vodě a v případě potřeby se vynořit nad hladinu.

Dále si experti myslí, že se jednalo o tvora, který se spíše než živými tvory živil mršinami, jež nacházel u dna. Pro paleontologii je jeho objev velice cenný. Odborníci se totiž dlouho domnívali, že velryby nebyly po většinu své existence obry, ale zvětšily se asi před 5 miliony lety.

I kdyby Perucetus tehdy vážil jen šestinu odhadovaného, znamenalo by to, že obřích rozměrů dosáhl o třicet milionů ket dříve, než se moderní věda domnívala.