Domů     Historie
Zrekonstruovaný rodokmen neolitické rodiny
Zdroj: Elena Plain, University of Bordeaux, PACEA

V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován..

Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v severní Francii, vzniklo před 6 700 lety. Výzkumníkům se zde v polovině roku 2000 podařilo nalézt ostatky 128 jedinců nejrůznějšího věku, a to včetně dětí.

Díky pokroku v získávání a analýze dat dávné DNA mohli vědci z Ghent University v Belgii začít studovat genomy 94 z nich, jež se dochovaly v dostatečné kvalitě. Hlavní autorka studie Maïté Rivollatová , doktorandka na katedře archeologie na Gentské univerzitě v Belgii, k tomu říká:

„Místo se skládalo z jediného hřbitova bez pomníků nebo náhrobků a mnoho kostí nebylo dobře zachovaných.“ Přesto se podařilo získat DNA 94 jedinců.

Obří neolitická komunita

Neolitické komunity se poprvé objevily zhruba před 12 000 lety na Blízkém východě, v regionu zahrnujícím západní Asii, jihovýchodní Evropu a severní Afriku. Tehdy mnoho lidských skupin přešlo od lovu a sběru k zemědělství.

Tato změna životního stylu jim umožnila zapustit kořeny, tedy usadit se na konkrétním místě a vytvořit tam komunity, které se táhly napříč generacemi, což vedlo rovněž ke vzniku rozsáhlého pohřebiště v daném místě.

„Velikost komunity nalezené v Gurgy byla na tu dobu obrovská,“ komentuje to Rivollatová a pokračuje: „Uvědomili jsme si, že bychom mohli prozkoumat sociální aspekty této komunity.“ Výzkumníkům se podařili zjistit, že všichni pohřbení jedinci, u kterých bylo možné extrahovat DNA, se odvozovali od jediného „otce zakladatele“.

Nález jeho kostry byl jedinečný v tom, že původně byla pohřbena na neznámém místě, ale později byla přemístěna poblíž jeho příbuzných v Gurgy. Archeologové našli i ostatky ženy, která byla pohřbená vedle něj, její DNA se ale nepodařilo získat.

Zdroj: L de Cargouet, Inrap

64 příbuzných jedinců

Na základě analýzy dat mitochondriální DNA (předávané v mateřské linii) a chromozomu Y (v otcovské linii), stejně jako věku každého jedince v době smrti a jeho pohlaví vytvořili vědci dva rodokmeny. První strom spojoval 64 jedinců napříč sedmi generacemi, je tedy dosud největším záznamem o předcích, jaký byl kdy rekonstruován, druhý obsahoval 12 z pěti různých generací.

Brzy byl objeven tak zvaný „patrilineární vzorec“, v němž byly generace propojeny prostřednictvím mužské linie potomků.

Odborníci si rovněž všimli toho, že zatímco muži zůstávali ve své rodné komunitě, ženy odcházely po dosažení dospělosti jinam. Rivollatová k tomu podotýká: „Ženy, které tam byly pohřbené, nebyly příbuzné a pocházely odjinud.

Také jsme si všimli, že nedocházelo k příbuzenskému křížení, a myslíme si, že právě tento systém ženských odchodů tomu zabránil.“ Dalším zajímavým aspektem zkoumané komunity bylo, že se v ní nevyskytovali nevlastní sourozenci, tedy že synové a dcery měli stejné rodiče.

To znamená, že členové skupiny nebyli polygamní, ale spíše monogamní. „Čím blíže u sebe byli pohřbeni, tím užší byly jejich příbuzenské vazby,“ dodává ještě Rivollatová.

Štítky:
Související články
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
Svatý Vojtěch, který pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, jež bojovali s Přemyslovci o český trůn, byl druhým pražským biskupem a prvním českého původu. Unikl vyvraždění Slavníkovců, aby byl zabit na misii v Prusku. Nyní se mezinárodnímu týmu podařilo zrekonstruovat jeho tvář. Vojtěch, který je v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert, se narodil kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz