Domů     Historie
Zrekonstruovaný rodokmen neolitické rodiny
Zdroj: Elena Plain, University of Bordeaux, PACEA

V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován..

Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v severní Francii, vzniklo před 6 700 lety. Výzkumníkům se zde v polovině roku 2000 podařilo nalézt ostatky 128 jedinců nejrůznějšího věku, a to včetně dětí.

Díky pokroku v získávání a analýze dat dávné DNA mohli vědci z Ghent University v Belgii začít studovat genomy 94 z nich, jež se dochovaly v dostatečné kvalitě. Hlavní autorka studie Maïté Rivollatová , doktorandka na katedře archeologie na Gentské univerzitě v Belgii, k tomu říká:

„Místo se skládalo z jediného hřbitova bez pomníků nebo náhrobků a mnoho kostí nebylo dobře zachovaných.“ Přesto se podařilo získat DNA 94 jedinců.

Obří neolitická komunita

Neolitické komunity se poprvé objevily zhruba před 12 000 lety na Blízkém východě, v regionu zahrnujícím západní Asii, jihovýchodní Evropu a severní Afriku. Tehdy mnoho lidských skupin přešlo od lovu a sběru k zemědělství.

Tato změna životního stylu jim umožnila zapustit kořeny, tedy usadit se na konkrétním místě a vytvořit tam komunity, které se táhly napříč generacemi, což vedlo rovněž ke vzniku rozsáhlého pohřebiště v daném místě.

„Velikost komunity nalezené v Gurgy byla na tu dobu obrovská,“ komentuje to Rivollatová a pokračuje: „Uvědomili jsme si, že bychom mohli prozkoumat sociální aspekty této komunity.“ Výzkumníkům se podařili zjistit, že všichni pohřbení jedinci, u kterých bylo možné extrahovat DNA, se odvozovali od jediného „otce zakladatele“.

Nález jeho kostry byl jedinečný v tom, že původně byla pohřbena na neznámém místě, ale později byla přemístěna poblíž jeho příbuzných v Gurgy. Archeologové našli i ostatky ženy, která byla pohřbená vedle něj, její DNA se ale nepodařilo získat.

Zdroj: L de Cargouet, Inrap

64 příbuzných jedinců

Na základě analýzy dat mitochondriální DNA (předávané v mateřské linii) a chromozomu Y (v otcovské linii), stejně jako věku každého jedince v době smrti a jeho pohlaví vytvořili vědci dva rodokmeny. První strom spojoval 64 jedinců napříč sedmi generacemi, je tedy dosud největším záznamem o předcích, jaký byl kdy rekonstruován, druhý obsahoval 12 z pěti různých generací.

Brzy byl objeven tak zvaný „patrilineární vzorec“, v němž byly generace propojeny prostřednictvím mužské linie potomků.

Odborníci si rovněž všimli toho, že zatímco muži zůstávali ve své rodné komunitě, ženy odcházely po dosažení dospělosti jinam. Rivollatová k tomu podotýká: „Ženy, které tam byly pohřbené, nebyly příbuzné a pocházely odjinud.

Také jsme si všimli, že nedocházelo k příbuzenskému křížení, a myslíme si, že právě tento systém ženských odchodů tomu zabránil.“ Dalším zajímavým aspektem zkoumané komunity bylo, že se v ní nevyskytovali nevlastní sourozenci, tedy že synové a dcery měli stejné rodiče.

To znamená, že členové skupiny nebyli polygamní, ale spíše monogamní. „Čím blíže u sebe byli pohřbeni, tím užší byly jejich příbuzenské vazby,“ dodává ještě Rivollatová.

Štítky:
Související články
Historie Příroda 1.6.2026
Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky. V řadě kultur mají hluboký mytologický význam. Staly se součástí mnoha legend a […]
Historie Medicína 27.5.2026
Měla to být jen další položka na seznamu. Specialista přes starověké parfémy se ale při pohledu na lahvičku s hnědou hmotou zarazil. Po důkladné analýze vyšlo najevo, že se rozhodně nejednalo o parfém ani o nic jiného, co by na sebe chtěl člověk aplikovat. Z dnešního pohledu působí některé léčebné techniky z dávné minulosti jako […]
Jak se jmenoval mohutný prehistorický plaz se silnými čelistmi a ostrými vroubkovanými zuby, král všech predátorů? Pokud byste odpověděli, že Tyrannosaurus rex, měli byste pravdu, ale jen částečnou. Tyrannousaurus totiž kraloval jen souši, v moři byl vládcem obří mosasaurus, který si vysloužil vědecké pojmenování Tylosaurus rex! První známý druh tylosaura, T. proriger („ještěr s hrbolem […]
Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smysl. Tenhle podivný francouzský „experiment“ ale neměl dlouhé trvání. Počítání času bereme za něco daného, příliš nad ním […]
Historie 18.5.2026
Dlouhodobě se vedou velké diskuse o tom, jakou rychlost dokázal vyvinout nekorunovaný král dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Dohonil by utíkajícího člověka? To by záviselo na různých okolnostech – včetně zdatnosti prchajícího a váze pronásledovatele. Známá scéna z filmu Jurský park, kdy dospělý T. rex pronásleduje ujíždějící džíp, vycházela z dřívějších poznatků o pohybu mocných predátorů, k […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz