Domů     Medicína
Naděje pro nemocné: Lidské ledviny vypěstované v prasatech
Zdroj: Pixabay

Ledviny patří k nejčastěji transplantovaným orgánům v případě terminálního stádia jejich nemoci. Pořád jich ale není dostatek pro všechny lidi, kteří by je potřebovali. Vědci se proto snaží přicházet s řešeními, jak tuto situaci změnit.

Jedním z nich je pěstování lidských orgánů ve zvířecích organismech. Jistého pokroku v tom dosáhli čínští vědci. Na jásání je však brzy..

V loňském roce bylo u nás provedeno 520 transplantací ledvin od zemřelých i žijících dárců, průměrná čekací doba na novou ledvinu je v České republice jeden rok. Ve Spojených státech je situace mnohem horší, na nový orgán zde lidé čekají průměrně 3 až 4 roky.

V roce 2022 zde bylo provedeno na 25 000 transplantací ledvin, což je rekordní počet. Navzdory tomu umírá v USA denně asi 12 osob, které se nového orgánu nedočkaly. Vědci se proto snaží najít cesty, jak zvýšit počet orgánů k transplantaci.

Převážně lidská ledvina

V Číně, která v posledních letech významně investuje do rozvoje biotechnologií, proběhl experiment, v jehož rámci se podařilo vypěstovat prasečí embrya, jejichž ledviny sestávaly převážně z lidských buněk.

Je to poprvé v historii, kdy se něco podobného povedlo s lidským orgánem, i když již v minulosti došlo k mezidruhovému pěstování orgánů, například myší ústrojí v potkanech. Nyní čínští vědci vytvořili chimérická lidsko-prasečí embrya, která v sobě zahrnovala jak lidské, tak prasečí buňky. Ta přenesli do 13 náhradních prasečích matek, kde se zdárně vyvíjela.

Zdroj: Pixabay

Po přibližně 25 dnech byla březost ukončena a embrya odebrána, aby mohla být zhodnocena. Ukázalo se, že měla strukturálně normální ledviny, jejichž vývoj odpovídal vývojové etapě, ve níž se embrya nacházela.

Skládaly se z 50 až 60 % z lidských buněk, ovšem obsahovaly cévy a nervy vzniklé převážně z prasečích buněk, takže by se stěží daly využít pro transplantaci. Nicméně, předchozí pokusy o vytvoření hybridů člověka a prasete vždy ztroskotaly na tom, že prasečí buňky měly během vývoje tendenci vytlačovat ty lidské.

V cestě stojí i etický problém

Nejnovější experiment, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Cell Stem Cell, tento problém obešel tím, že pomocí genetického inženýrství došlo v jeho rámci k úpravě jednobuněčného prasečího embrya tak, že mu chyběly dva geny potřebné pro vývoj ledvin.

Tím vznikla mezera, kterou mohly zaplnit lidské embryonální kmenové buňky integrované do prasečího embrya. Kromě ledvin však v embryích převažovaly prasečí buňky, což je na druhou stranu dobře, protože možnost, že by se prasečí mozek stal více lidským, vzbuzuje obavy nejen odborné, ale i laické veřejnosti a vyvolává závažné etické otázky.

Profesor Duško Ilič z King’s College v Londýně považuje tento experiment za průkopnický, nicméně nemyslí si, že zrovna tato metoda umožní, aby se v dohledné době na operační sály dostaly umělé lidské ledviny.

„Jak autoři přiznali, je zde spousta problémů,“ říká k ledvině z prasečího embrya. „Ukáže se tento přístup jako řešení? Na to nám odpoví jenom čas,“ dodává. Mezitím probíhají experimenty s pěstováním orgánů z kmenových buněk v umělých podmínkách laboratoře, stejně jako pokusy o voperování prasečích orgánů lidem.

Štítky:
Související články
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dlouho panovalo mezi odborníky přesvědčení, že genetické varianty způsobující vážná dědičná onemocnění jsou extrémně vzácné, nicméně u každého, kdo je jejich nositelem, se téměř jistě rozvine související onemocnění – ať už je to cystická fibróza, spinální svalová atrofie, ALS či dědičná porucha sítnice. Nyní se ukazuje, že tak jednoznačné to naštěstí není! Pomůže nám to […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
Při přemýšlení o nežádoucím přibývání na váze se úvahy nejčastěji točí kolem stravy a fyzické aktivity. Zjištění vědců z Kolumbijské univerzity ale ukazují, že délka nočního spánku může mít na hmotnost větší vliv, než se zdálo, a to i v případě, že je spánkový deficit relativně mírný. Dalo by se předpokládat, že pouze extrémní nedostatek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz