Domů     Historie
Co pomáhalo vězňům přežít v koncentračním táboře?
Zdroj: Pixabay

Ačkoliv ti, kteří pobyt v koncentračním táboře přežili, vždy upozorňovali na to, že klíčovým bodem pro to byly sociální vazby s jinými, tato svědectví jsou ze své podstaty selektivní. Nyní se však českým vědcům podařilo podpořit je analýzou..

O to, co pomáhalo ženám přežít peklo koncentračních táborů, se ve své dizertační práci zajímala americká psychoterapeutka Joy Erlichman Millerová. Sesbírala příběhy několika žen a v jejich příbězích pátrala po tom, co je tehdy drželo nad vodou.

Madeline pocházela z Berehoba, které se v té době rozkládalo v Podkarpatské Rusi, jež byla součástí Československa. Když jí bylo pouhých 14 let, dostala se se svojí rodinou do Osvětimi. Zůstala s matkou, od otce a bratra byly odděleny.

Podařilo se jim oběma přežít. Když Madeline vzpomíná na to, co ji drželo při životě, říká, že to byla především její matka, která ji neustále podporovala a pečovala o ni, a také naděje, že se znovu shledá se zbytkem svojí rodiny.

Nině z polského Grodna pomáhala v Osvětimi přežít její sestra Sala, vzájemně o sebe pečovaly. Když Sala zemřela na tyfus, ujala se Niny zdravotní sestra Marta, která ji dostala ze seznamu odsouzených ke zplynování a propašovala ji do křesťanské nemocnice, protože nevypadala jako Židovka.

Později Nina vzpomínala, že jí pomáhal přežít i smysl pro humor. Také další ženy, které prošly koncentračním táborem, mají za to, že klíčovými aspekty pro přežití byl vztah s blízkými, víra v lepší zítřky, snění, soustředění se na přežití každého dne a mládí.

Studie na základě dat z Terezína

Českým vědcům, kteří působí na CERGE-EI, což je společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, se nyní podařilo analýzou prokázat, že dostupnost sociálních vazeb hrála klíčovou roli při přežití.

A naopak, izolace od ostatních výrazně snižovala šance jednotlivců krutosti koncentračního tábora přestát. Pro účely studie vědci zkoumali osudy 30 tisíc židů, kteří byli z terezínského ghetta deportování do koncentračního tábora Osvětim-Březinka.

Zdroj: Wiki Commons

K analýze využili databází Institutu Terezínské iniciativy, která disponuje záznamy o téměř 140 000 vězních, kteří přišli do Terezína. Zároveň má informace o tom, komu z nich se holocaust podařilo přežít.

Dále měli vědci k dispozici také data o všech transportech z Terezína. Deportováno odtud bylo 88 059 vězňů, konce války se dožilo jen 5,6 % z nich. Štěpán Jurajda z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR k tomu říká:

„Terezínská databáze uvádí ke každému vězni jméno, pohlaví, věk, datum příjezdu a případně deportace, včetně transportního čísla i národnosti plus akademické tituly a poznámku k případnému prominentnímu postavení mezi vězni ghetta.“.

Klíčem k přežití byly sociální vazby

Na základě těchto dat se jim podařilo zjistit, že vyšší šance na přežití měli muži z pracovní skupiny tábora Lípa, když jeli z Terezína do Osvětimi ve větší skupině. Obdobně tomu bylo i u žen, které před deportací bydlely ve stejné ulici a ve větším počtu se setkaly v transportu do Osvětimi.

Větší šance přežít tyto útrapy pak měli obecně lékaři a lékařky. Štěpán Jurajda k tomu podotýká: „Pokud člověk dorazil do Osvětimi ve větší skupině známých, jeho šance na přežití v extrémních podmínkách byly lepší.

Plynula z toho vyšší šance, že lidé zůstanou pohromadě a vytvoří malou komunitu dvou až tří vězňů, kde si vzájemně budou pomáhat.“.

Tomáš Jelínek, spoluautor studie z Moravské vysoké školy Olomouc, k tomu dodává: „Naše studie nabízí ověření kvalitativní literatury o holocaustu a ukazuje, že sociální vazby, které vznikly před deportací v normálním společenském prostředí, jsou přenositelné do extrémních podmínek koncentračních táborů.

Náš výzkum posiluje závěr, že si lidé pomáhají, i když čelí extrémně nízkým šancím na přežití.“ Z dřívějších analýz, které provedli Jurajda s Jelínkem, rovněž vyplynulo, že sociální vazby výrazně napomáhaly k přežití i starším lidem.

„Pokud měl starší vězeň v Terezíně člena rodiny mezi 15 až 50 lety, riziko smrti v kritickou dobu – v období, kdy bylo ghetto přeplněné – se u něj snížilo o jeden procentní bod,“ vysvětluje Štěpán Jurajda.

Štítky:
Související články
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
Historie 23.10.2024
Tajemství krve v průběhu historie fascinovalo nejchytřejší hlavy své doby. Životodární tekutině se připisovaly mnohé vlastnosti a stala se součástí četných mýtů i rituálů. Byť krev byla odnepaměti pokládána za důležitou tekutinu, stovky let se využíval všelék v podobě pouštění žilou.  V 17. století se ale na scéně objevili lékaři, kteří se pokusili o pravý opak […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz