Domů     Medicína
Mravenčí med jako účinný lék
Zdroj: Wiki Commons by Magnus Manske

Vzhledem k rostoucí rezistenci bakterií vůči antibiotikům se vědci snaží hledat v přírodě věci, které by byly schopny antibiotika zastoupit. Obrací se k moudrosti dávných civilizací, které mohly během tisíců let své existence nacházet a testovat léčivé zdroje ve svém okolí. Nyní se odborníci ze Sydneyské univerzity zaměřili na Aboridžince….

Kultura Aboridžinců je nejstarší nepřerušeně fungující civilizací světa, je stará 65 tisíc let. K léčbě bolesti v krku a nachlazení využíval tento přírodní národ po generace med mravenců nesoucích jméno Camponotus inflatus.

Někdy si Aboridžinci na těchto mravencích dokonce pochutnávali podobně jako my na cucavých bonbónech. Tito mravenci se vyskytují zejména v pouštních oblastech Západní Austrálie a Severního teritoria. Jsou spojeni se stromy Mulga (Acacia aneura), které jim poskytují úkryt před vysokými teplotami, fungují jako zdroj nektaru a přitahují i hmyzí kořist, kterou se mravenci živí.

Med kdykoliv dostupný k zahnání hladu i k boji s nemocemi

Mezi těmito mravenci se nachází specializované medonosné dělnice, které ostatní členové kolonie celý život překrmují nektarem do takové míry, že se jim nafouknou břicha do velikosti jantarové kuličky.

Břišní stěna se zredukuje na tenkou membránu, takže je vidět med uložený uvnitř. Stanou se z nich živoucí zásobárny energie a živin pro celou kolonii. Zavěsí se nad mraveniště, a když mravenci v něm hladoví, vyvrhnou med, kterým je zasytí.

Nyní vědci podrobili med mravenců Camponotus inflatus zkoumání a zjistili, že má velmi silné antibakteriální a antimykotické účinky. V mraveništích, stejně jako v lidských velkoměstech se mohou šířit bakteriální i houbové nákazy.

I když je mravenci umí velmi dobře zvládat, protože uplatňují podobné epidemiologické zásady jako lidé, kdy se nejméně nakažený jedinec stará o ty nejvíce nemocné, experti správně předpokládali, že by mravenčí med mohl být dalším dílkem skládanky, který snižuje riziko šíření infekce mraveništěm. A měli pravdu.

Zdroj: AntWeb.org by April Nobile

Účinný proti bakteriím i plísním

Provedená analýza ukázala, že mravenčí med je velmi účinný proti bakteriím Staphylococcus aureus, známým jako zlatý stafylokok, a to dokonce více než med australských a novozélandských včel. Toto zjištění vědce poněkud zaskočilo, protože se jedná o typicky lidský patogen, který zpravidla nemá s mravenci nic společného.

Nicméně pro lidstvo je to dobrá zpráva. Ačkoliv med těchto mravenců není možné získávat jinak než sběrem, jako to činí Aboridžinci, takže jej nelze masově využít, jeho analýzou vědci odhalí různé sloučeniny, které mohou poté syntetizovat v laboratořích.

Doktorka Kenya Fernandesová z univerzity v Sydney, spoluautorka studie, dále uvádí: „Med byl velmi silný i proti některým plísním, které považujeme za značně odolné a těžko zničitelné, jako je Aspergillus a Cryptococcus.“ S oběma se mravenci mohou snadno potkat ve svém přirozeném prostředí.

Kvasinky Crypotcoccus se běžně vyskytují na stromech, plísně Aspergillus zase v pouštním prostředí. Není proto divu, že si proti nim mravenci vyvinuli účinnou obranu ve formě medu. Vědcům se rovněž podařilo odhalit, jaká složka obsažená v medu stojí za jeho unikátními vlastnostmi.

Jedná se o antimikrobiální peptid zcela specifického složení. I ten by lidstvu mohl v syntetizované podobně v budoucnu pomoci v boji s houbovými nákazami, které se stávají stále větší hrozbou.

Štítky:
Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz