Domů     Historie
Co pomáhalo vězňům přežít v koncentračním táboře?
Zdroj: Pixabay

Ačkoliv ti, kteří pobyt v koncentračním táboře přežili, vždy upozorňovali na to, že klíčovým bodem pro to byly sociální vazby s jinými, tato svědectví jsou ze své podstaty selektivní. Nyní se však českým vědcům podařilo podpořit je analýzou..

O to, co pomáhalo ženám přežít peklo koncentračních táborů, se ve své dizertační práci zajímala americká psychoterapeutka Joy Erlichman Millerová. Sesbírala příběhy několika žen a v jejich příbězích pátrala po tom, co je tehdy drželo nad vodou.

Madeline pocházela z Berehoba, které se v té době rozkládalo v Podkarpatské Rusi, jež byla součástí Československa. Když jí bylo pouhých 14 let, dostala se se svojí rodinou do Osvětimi. Zůstala s matkou, od otce a bratra byly odděleny.

Podařilo se jim oběma přežít. Když Madeline vzpomíná na to, co ji drželo při životě, říká, že to byla především její matka, která ji neustále podporovala a pečovala o ni, a také naděje, že se znovu shledá se zbytkem svojí rodiny.

Nině z polského Grodna pomáhala v Osvětimi přežít její sestra Sala, vzájemně o sebe pečovaly. Když Sala zemřela na tyfus, ujala se Niny zdravotní sestra Marta, která ji dostala ze seznamu odsouzených ke zplynování a propašovala ji do křesťanské nemocnice, protože nevypadala jako Židovka.

Později Nina vzpomínala, že jí pomáhal přežít i smysl pro humor. Také další ženy, které prošly koncentračním táborem, mají za to, že klíčovými aspekty pro přežití byl vztah s blízkými, víra v lepší zítřky, snění, soustředění se na přežití každého dne a mládí.

Studie na základě dat z Terezína

Českým vědcům, kteří působí na CERGE-EI, což je společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, se nyní podařilo analýzou prokázat, že dostupnost sociálních vazeb hrála klíčovou roli při přežití.

A naopak, izolace od ostatních výrazně snižovala šance jednotlivců krutosti koncentračního tábora přestát. Pro účely studie vědci zkoumali osudy 30 tisíc židů, kteří byli z terezínského ghetta deportování do koncentračního tábora Osvětim-Březinka.

Zdroj: Wiki Commons

K analýze využili databází Institutu Terezínské iniciativy, která disponuje záznamy o téměř 140 000 vězních, kteří přišli do Terezína. Zároveň má informace o tom, komu z nich se holocaust podařilo přežít.

Dále měli vědci k dispozici také data o všech transportech z Terezína. Deportováno odtud bylo 88 059 vězňů, konce války se dožilo jen 5,6 % z nich. Štěpán Jurajda z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR k tomu říká:

„Terezínská databáze uvádí ke každému vězni jméno, pohlaví, věk, datum příjezdu a případně deportace, včetně transportního čísla i národnosti plus akademické tituly a poznámku k případnému prominentnímu postavení mezi vězni ghetta.“.

Klíčem k přežití byly sociální vazby

Na základě těchto dat se jim podařilo zjistit, že vyšší šance na přežití měli muži z pracovní skupiny tábora Lípa, když jeli z Terezína do Osvětimi ve větší skupině. Obdobně tomu bylo i u žen, které před deportací bydlely ve stejné ulici a ve větším počtu se setkaly v transportu do Osvětimi.

Větší šance přežít tyto útrapy pak měli obecně lékaři a lékařky. Štěpán Jurajda k tomu podotýká: „Pokud člověk dorazil do Osvětimi ve větší skupině známých, jeho šance na přežití v extrémních podmínkách byly lepší.

Plynula z toho vyšší šance, že lidé zůstanou pohromadě a vytvoří malou komunitu dvou až tří vězňů, kde si vzájemně budou pomáhat.“.

Tomáš Jelínek, spoluautor studie z Moravské vysoké školy Olomouc, k tomu dodává: „Naše studie nabízí ověření kvalitativní literatury o holocaustu a ukazuje, že sociální vazby, které vznikly před deportací v normálním společenském prostředí, jsou přenositelné do extrémních podmínek koncentračních táborů.

Náš výzkum posiluje závěr, že si lidé pomáhají, i když čelí extrémně nízkým šancím na přežití.“ Z dřívějších analýz, které provedli Jurajda s Jelínkem, rovněž vyplynulo, že sociální vazby výrazně napomáhaly k přežití i starším lidem.

„Pokud měl starší vězeň v Terezíně člena rodiny mezi 15 až 50 lety, riziko smrti v kritickou dobu – v období, kdy bylo ghetto přeplněné – se u něj snížilo o jeden procentní bod,“ vysvětluje Štěpán Jurajda.

Štítky:
Související články
V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“. Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno […]
Zhruba 5200 let staré Ötziho přírodně mumifikované tělo bylo nalezeno roku 1991 v Ötztalských Alpách, odtud pochází jeho jméno. Je nejstarší známou evropskou, přírodně zachovanou, mumií, která nabízí nebývalý pohled na Evropany doby měděné. Nyní se vědci zaměřili na zkoumání jeho tetování a techniky, pomocí které vznikla. Ötzi měřil kolem 160 centimetrů a vážil asi […]
Včera, 8. dubna 2024, bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce v Mexiku, Spojených státech a Kanadě. Podle všeho byli už dávní Mayové schopni předvídat tento jev, který pro ně představoval umírání slunečního boha, a přijmout opatření, aby nenastal konec světa. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže […]
Nový archeologický výzkum, jenž probíhá v ruinách starořímského města Pompeje, které roku 79 zničila erupce sopky Vesuv, odhalil také několik domů, které byly v době výbuchu sopky v rekonstrukci. To vědcům umožnilo seznámit se se stavebními postupy, které Římané používali. Možná bychom se jimi měli nechat inspirovat… Starořímské město Pompeje se nacházelo v Neapolském zálivu. […]
Mělo „srdce“ z kamene, a svou rozlohou předčilo i starověký Řím. Vynikalo totiž majestátními stavbami, důmyslným obchodem i nerostným bohatstvím. Dnes je považováno za kolébku dávné moudrosti, která však na své rozluštění stále ještě čeká. Civilizace, která zde v klasickém období sídlila, totiž představuje pro archeology a vědce těžší oříšek než Mayové. Její jazyk nám […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz