Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, kdy první místo patří nemocem srdce. Ročně postihne více než 17 milionů lidí. Až 30 % postižených na ni umírá, dalším hrozí následky v podobě trvalé invalidity, poruch tvorby řeči, zhoršení zraku či problémů s pamětí. S těmi by postiženým mohly pomoci unikátní kapky do nosu..

Cévní mozková příhoda (CMP) přestavuje náhlou poruchu krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc. Nejdůležitější roli v boji s mrtvicí sehrává čas.

Čím dříve jsou příznaky CMP rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Mezi nejčastější projevy mrtvice patří náhlé ochrnutí horní a dolní končetiny na jedné straně těla, ochrnutí poloviny obličeje a pokles ústního koutku na jedné straně tváře, potíže s mluvením či porozuměním řeči, poruchy rovnováhy a problémy s chůzí.

Mrtvice hrozí mladým i starším

Mrtvici není radno podceňovat, hrozí každému šestému člověku, a to bez ohledu na věk. Ročně postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let. U nás se za rok vyskytne asi 25 000 cévních mozkových příhod. Pokud mají postižení štěstí a přežijí, potýkají se posléze s řadou závažných následků mrtvice.

Evropský tým odborníků, sestávající z vědců ze švédské Univerzity v Göteborgu, německé Kolínské univerzity, Akademie věd České republiky a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, nyní přichází s nosními kapkami, které by mohly významně zlepšit zdravotní stav postižených.

Tyto kapky obsahují speciální protein C3a, který je za normálních okolností vytvářen v centrálním nervovém systému. Dřívější výzkumy prokázaly, že tento protein pomáhá obnově motorických funkcí u pacientů s mozkovou mrtvicí.

Vědci, pod vedením Anny Stokowské z Univerzity v Göteborgu, zveřejnili před nedávnem ve vědeckém časopise Journal of Clinical Investigation závěry své studie, kterou provedli na myších.

Zázračný protein C3a

Celý týden poté, co byla u myší vyvolána mrtvice, jim byly podávány nosní kapky s obsahem proteinu C3a. V porovnání s kontrolní skupinou myší, které rovněž utrpěly mrtvici, ale kapky nedostaly, došlo u léčených hlodavců k podstatně rychlejší a kvalitnější obnově motorických funkcí.

Snímky z magnetické rezonance pak prokázaly, že podání nosních kapek vyvolalo zvýšenou tvorbu nových spojů mezi nervovými buňkami. Navíc se zdá, že zvýšený obsah proteinu C3a posiluje funkci astrocytů, podpůrných buněk nervové soustavy, které zajišťují fungování neuronů.

Příznivý účinek kapek navíc přetrvával dlouhou dobu po ukončení léčby. Vedoucí výzkumného týmu Marcela Pěkná, která nyní působí na Univerzitě v Göteborgu, k tomu říká: „S těmito kapkami by do určité míry skončil stresující závod s časem při mrtvici.“ A dodává:

„Lék může být podáván všem pacientům po mrtvici, i těm, ke kterým se konvenční léčba dostane pozdě.“ V další fázi plánují vědci účinky těchto unikátních nosních kapek testovat na lidských pacientech.