Na základě výsledků nejnovější studie kalifornských vědců zřejmě sesadí obří zástupce tuleňovitých, rypouš sloní, z trůnu nejmenovaného krále nespavců, slona afrického.

Rypouš sloní je mohutný mořský savec, největší ploutvonožec a největší zástupce řádu šelem na světě. Žije na jižní polokouli v blízkosti Antarktidy. Jeho populace je odhadována na 325 000 dospělých jedinců.

Samci rypoušů váží 1,5 až 3 tuny, ale výjimečně mohou dosahovat až váhy 5 tun. Samice oproti tomu váží pouze 400 až 600 kilogramů, ojediněle 1 tunu. V krajním případě je tak samec až 10krát těžší než samice, což je jeden z největších velikostních nepoměrů mezi savci.

Pojmenován po slonovi

Jméno rypouš odkazuje ke kožnímu vaku na konci čenichu samců. Ten je někdy označován také jako chobot, odtud je tedy odvozeno druhové jméno „sloní“. Slouží jim k zesilování řevu, který je důležitý pro vymezování hierarchie.

Samci rypoušů se obklopují harémy samic, mohou jich čítat i více než tisíc. Spáří se však jen největší a nejsilnější samci. Samice připlouvají na souš porodit mláďata, která pak 23 dní kojí. Na konci laktačního období se spáří se samci a odchází na moře.

Následně odcházejí na moře i samci, na souš se vrací až za několik týdnů kvůli línání.

Na moři tráví rypoši 8 až 10 měsíců v roce. Odborníky tudíž zajímalo, jak tito obří savci spí. To se snažili zjistit vědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Daniel Costa, mořský ekolog a hlavní autor studie, k tomu říká:

„Mysleli jsme si, že musí spát během takzvaných unášivých ponorů, kdy přestanou plavat a pomalu se potápějí, ale jistě jsme to nevěděli.“ Jeho laboratoř v kalifornské rezervaci Aňo Nuevo se přitom již více než 25 let věnuje sledování migrací rypoušů za potravou.

Odhalené tajemství spánku rypoušů

V rámci nové studie vybavili vědci třináct mladých samic rypouše sloního neoprenovými čepicemi, které na jejich hlavách držely senzory, zaznamenávající jejich mozkové vlny. Díky záznamům z více než stovky ponorů byli nyní vědci schopni potvrdit, že během asi třicet minut trvajících ponorů přechází rypouši na deset minut do hlubokého spánku.

Naspí tak celkem jen asi dvě hodiny denně. Krátkostí svého spánku tak konkurují slonům africkým, kteří jsou považováni za rekordmany v nespaní.

Během spánku se rypouši postupně potopí do ještě větší hloubky. Ve spánkové fáze REM, v níž se zdají sny, se rypouši v pasivním pádu, připomínajícím snášení listu k zemi, potopí do hloubky 400 až 600 metrů.

Někdy však odpočívají i na mořském dně v hloubce přes 2 kilometry. Důvodem, proč se při spánku rypouši potápějí do hlubin, je ochrana před predátory. Blízko hladiny jsou nejsnáze napadnutelní žraloky nebo kosatkami, proto tam tráví jen několik minut, aby se mezi ponory nadechli.

Pod vodou stráví až 90 % času, délka jednoho ponoru může trvat i 2 hodiny. Nyní se vědci chystají studovat mozkovou kapacitu a spánkové vzorce také u tuleňů a lachtanů.