Domů     Příroda
Kolibříkům chybí gen, a tak se vznášejí
Zdroj: Unsplash, Dulcey Lima

Na kolibříky jako by fyzikální zákony nepůsobily. Nepřestávají fascinovat tím, jak se uprostřed letu zastaví, celé minuty se vznášejí na místě, pak prudce vyrazí k dalšímu květu, a to klidně pozpátku. Žádný jiný ptačí druh to nedovede..

Vznášení na místě využívají kolibříci nejen během sání nektaru, ale i k vytvoření dobrého dojmu při námluvách nebo při bojích o teritorium. Přitom je tento způsob letu extrémně energeticky náročný. Kolibřík musí máchat křídly neuvěřitelně rychle, až 80krát za vteřinu, proto lidské oko nedokáže jednotlivé pohyby zachytit.

Jiné ptačí druhy během této doby mávnou křídly obvykle dvakrát až pětkrát. Metabolismus kolibříků tedy musí zajistit, aby svaly ovládající křídla měly dostatek energie, což znamená vysoký přísun cukrů.

Samotné doplňování sacharidů z nektaru rostlin nemůže stačit, takže se metabolismus v průběhu evoluce musel adaptovat na vysoké energetické požadavky. U kolibříků došlo oproti jiným ptákům ke změně určitých genů, a právě na to se zaměřila skupina německých vědců pod vedením profesora Michaela Hillera.

Efektivnější metabolismus

Vědci porovnávali genom kolibříků se 45 dalšími ptačími druhy, včetně slepic, orlů a holubů. A skutečně našli jeden podstatný rozdíl. Kolibříci v průběhu evoluce ztratili gen FBP2, který kóduje svalový enzym fruktózu-bisfosfatázu 2. Ztráta je to spíš v uvozovkách, proto to vedlo k mnohem efektivnějšímu metabolismu sacharidů ve svalech a k výraznému zvýšení počtu mitochondrií neboli buněčných elektráren.

Podle profesora Michaela Hillera byla ztráta genu FBP2 klíčovým krokem v evoluci kolibříků, jelikož bez ní by se nemohl vyvinout jejich typický let včetně vznášení se na místě. Vědci kromě toho našli změny i v dalších genech, které souvisejí s metabolismem sacharidů. Závěry studie vyšly v lednu 2023 v prestižním časopise Science.

Zdroj: Unsplash, Anchor Lee

Veslují křídly

Příroda ale neobdařila kolibříky pouze efektivnějším metabolismem sacharidů, navíc mírně poupravila i anatomii jejich křídel. Kolibříci jsou jediní ptáci, kteří dovedou otáčet ramenním kloubem a mají také silnější prsní svaly.

Zatímco ostatní druhy při letu ohýbají křídla v kloubech, kolibříci je mají ztuhlá. Nijak je to neomezuje, ba naopak je to pro ně výhodné. Křídla různě natáčí jako celek a i díky tomu mohou létat do prakticky jakéhokoliv směru, tedy do strany i pozpátku.

Způsob, jakým křídla používají, by se dal přirovnat k intenzivnímu veslování. Vytvářejí tak kolem sebe vzdušný vír, který je nadnáší.

Obratnost díky svalům

Do čeledi kolibříkovitých se v současnosti řadí 366 druhů, kteří se liší vzhledem i velikostí. Nejlehčím kolibříkem a zároveň nejdrobnějším ptákem na světě je kalypta nejmenší, která váží necelé 2 gramy.

Naopak obrem mezi kolibříky s hmotností až 24 gramů je kolibřík velký, který žije v Andách. A právě váha má vliv na obratnost během letu. Vědci z Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru a z Freiburské univerzity detailně zkoumali nahrávky kolibříků 25 různých druhů.

Zjistili, že větší druhy během letu lépe manévrují a jsou tedy obratnějšími letci než menší kolibříci. Autoři studie, která vyšla v časopise Science v roce 2018, uvádí, že je to především díky tomu, že mají mohutnější svaly.

Více se dočtete v čísle 5, které vychází příští pondělí!

Autor: Kateřina Pavelcová

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz