Na tuto otázku mohou pomoci odpovědět lidé, kteří přežili válku v Jugoslávii! Výzkumníci centra CEITEC Masarykovy univerzity hledají dobrovolníky pro mezinárodně uznávanou studii…
Stres je přirozenou reakcí organismu na vnímané hrozby nebo problémy. Vyvolává v našem těle řadu fyziologických změn, včetně uvolňování stresových hormonů, jako je kortizol a adrenalin. Zatímco krátkodobý stres může být pro naše tělo prospěšný, chronický nebo dlouhodobý stres může mít negativní účinky na zdraví našeho mozku.
Od holocaustu po Balkán
Profesor Ivan Rektor je mezinárodně uznávaný neurolog známý svým výzkumem přeživších holocaustu a jejich potomků. Jeho výzkum byl inspirován vlastním rodinným příběhem – jeho rodiče byli za druhé světové války partyzáni na Slovensku.
Výsledky jeho dlouhodobé studie ukázaly, že stopy extrémního stresu, který zažily oběti holocaustu, zůstávají v mozku obětí dlouhodobě a můžou ovlivnit i duševní zdraví až tří generací téže rodiny.
Ve svém nejnovějším výzkumném projektu se profesor Ivan Rektor zaměřuje na novější konflikty a snaží se odpovědět na komplexnější vědecké otázky. Současné a nedávné válečné konflikty zasáhly životy několika milionů lidí.
Během války v Bosně a Hercegovině zahynulo téměř 100 000 lidí nejen v bojích, ale také při etnických čistkách, a asi dva miliony lidí byly vysídleny a musely opustit své domovy. Válka v Jugoslávii skončila po zásahu NATO a Daytonské dohodě v roce 1995, ale prožité utrpení je v mozcích přeživších stále zaznamenáno.
Traumatické zážitky, jako je ostřelování, bombardování, ztráta domova a blízkého člověka, zanechávají v našich mozcích hluboké stopy, které se mohou přepsat i do mozků dalších generací. Tento jev je znám jako sekundární traumatizace.
Stress propsaný do mozku
Neurozobrazovací studie u pacientů, kteří utrpěli posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), nebo u osob postižených extrémním stresem ukazují změny v mozkových strukturách a funkcích. Nerovnováha hladin hormonů pak ovlivňuje různé tělesné systémy, včetně centrálního nervového systému.
Extrémní stres může vést ke zhoršení paměti a učení, zvýšené úzkosti a depresi, strukturálním změnám v mozku nebo k snížené neuroplasticitě.
Hledají se odolní jedinci
Zajímavé je, že ne na všechny jedince působí stres stejně. Existuje určité procento odolných lidí, u kterých se negativní fyzické a psychické důsledky stresu nerozvinou. Nejnovější studie profesora Ivana Rektora se snaží zaměřit právě na rozdíly, které ovlivňují náchylnost nebo odolnost člověka vůči stresu. Tento výzkumný projekt využívá novou metodiku hodnotící dopad stresu komplexně a kombinuje různé přístupy, díky nimž bude možné identifikovat specifické biomarkery náchylnosti a odolnosti vůči stresu.
Znalost faktorů ovlivňující lidskou reakci na stres může poskytnout cenné informace o zdravotním stavu jednotlivce a také pomoci zdravotníkům při vytváření individuálních léčebných plánů pro zvládání poruch souvisejících se stresem.
Profesor Ivan Rektor v současné době hledá civilní přeživší balkánské války žijící v České republice nebo na Slovensku a jejich potomky, kteří by byli ochotni se do výzkumu zapojit. Účastník výzkumu tak může nejen přispět k rozvoji velmi důležitého výzkumného oboru, ale získá také snímky svého mozku magnetickou rezonancí (MRI) na CD, bezplatnou konzultaci s psychologem včetně výsledků konzultace a plošnou náhradu cestovních nákladů v hodnotě 2000 Kč z jakékoliv destinace.
Výzkum probíhá v moderním výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity sídlícím v Brně. Celková doba vyšetření je přibližně 3-4 hodiny a zahrnuje odběr krve, psychologický dotazník a vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI).
Pokud jste zažili válku v Jugoslávii a byli byste ochotni se této studie zúčastnit, můžete vyplnit dotazník na stránkách: www.ceitec.cz/jake-jsou-biomarkery-stresove-odolnosti-a-stresove-nachylnosti/t11109.
