Mnoho žen zná zažívací potíže doprovázející menstruaci, které však mohou potrápit i mimo cyklus: nadýmání, zácpa či naopak průjem nebo pocit plnosti a tlaku v břiše. Ať už jde o následky dietního prohřešku, virózy nebo třeba stresu, měly by během několika dní polevit po začátku menstruace nebo po odstranění příčiny, úpravě jídelníčku a užití volně prodejných léků. .

Pokud však zažívací trable trvají déle než obvykle, každá žena by měla zpozornět, vyhledat lékaře a trvat na pečlivém vyšetření. Vleklé zažívací potíže mohou poukazovat na závažné onemocnění – rakovinu vaječníků, kterou u nás ročně onemocní zhruba 1000 žen.

Nejčastěji se onemocnění objevuje ve věkové skupině žen mezi 55–75 lety věku, výjimkou ale nejsou ani mladší pacientky.

Jako pampeliška

Léčba rakoviny vaječníků je závodem o čas, protože se onemocnění může rychle šířit – metastázovat do dalších orgánů. Lékaři jej přirovnávají k odkvetlé pampelišce, do které foukne vítr. „Typickou schopností zhoubných nádorů vaječníku je rychlé šíření v dutině břišní a vytváření dalších ložisek.

Proto je pro vyhlídky každé pacientky velmi důležité co nejdříve stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Dobrou zprávou jistě je, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla a každý možný příznak konzultovat s gynekologem,“ vysvětluje prof.

MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze (Apolinář) a onkogynekolog, který se na léčbu rakoviny vaječníků specializuje.

Bez efektivního screeningu

Mezi ženami je však podle odborníků malé povědomí o možných příznacích rakoviny vaječníků. Často je proto zaměňují za banální zdravotní problémy, a tak zbytečně déle trvá, než navštíví gynekologa. Navíc bohužel dnes neexistuje vyšetření, které by při preventivním rutinním provádění mohlo rakovinu vaječníků, neboli karcinom ovaria, odhalit:

„Je celosvětově známým problémem, že u karcinomu ovaria neexistuje efektivní screening. Ani pravidelné návštěvy gynekologa s ultrazvukovým vyšetřením nejsou schopny zachytit časné stádium. Zachycení časného stádia I nebo II je spíše náhodou,“ vysvětluje MUDr.

Anna Germanová, Ph.D., která rovněž u Apolináře působí jako lékařka na onkogynekologickém stacionáři.

Orgán uložený hluboko v těle

Až tři čtvrtiny pacientek s rakovinou vaječníků jsou diagnostikovány s pokročilým onemocněním (ve stádiích III a IV). Na vině je nejen to, že jsou příznaky velmi nespecifické, ale také špatná přístupnost vaječníků pro vyšetření.

Na rozdíl například od děložního hrdla, které je možné vyšetřit přes pochvu, jsou vaječníky uloženy hluboko v břišní dutině, těsně obklopené dalšími orgány. Proto v současnosti není k dispozici preventivní vyšetření, které by dokázalo efektivně odhalit onemocnění v časném stádiu zcela bez příznaků.

Pokud žena přijde k lékaři až na základě krvácení mimo cyklus, může už se jednat o velmi pokročilé onemocnění se špatnou prognózou.

Onemocnění může být diagnostikováno pomocí několika vyšetření, na která by měl pacientku odeslat ošetřující gynekolog nebo praktický lékař, a to do některého z onkogynekologických center v ČR, jejichž seznam je dostupný na stránkách www.onkogyn.cz.

Na prvním místě se jedná o expertní ultrazvukové vyšetření kombinující vnitřní vyšetření přes pochvu a zevní přes stěnu břišní. Ultrazvuk je možné kombinovat s CT vyšetřením hrudníku, břicha a pánve.

Vznikne-li podezření na zhoubný nádor vaječníku, je následně odebrána krev na stanovení nádorového markeru CA125. Ten je důležitý pro monitorování onkologické léčby a sledování po ní, nikoliv pro odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru vaječníku.

Nádorový marker CA125 bývá nespecificky zvýšen také u některých fyziologických stavů a jiných nemocí, které nesouvisí se zhoubným nádorem vaječníků – menstruace, těhotenství, děložní myomy, endometrióza, pánevní zánět.

Jeho negativní hodnota nevylučuje přítomnost zhoubného onemocnění. „K odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru je mnohem přesnější expertní ultrazvukové vyšetření. Definitivní diagnóza rakoviny vaječníku je stanovena až z histologického vyšetření nádoru pod mikroskopem odebraného během biopsie nebo operace,” vysvětluje MUDr. Roman Kocián, Ph.D., lékař Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Ženy by se měly zajímat o výskyt rakoviny v rodině

Ohrožení rakovinou vaječníků u ženy roste s počtem proběhlých ovulačních cyklů. Jedinou možností, jak riziko zmírnit, je snížení počtu ovulačních cyklů, tedy těhotenství a kojení. Případně užívání hormonální antikoncepce, u kterého však dle odborné literatury není zcela jednoznačné, jak významný ochranný vliv ve skutečnosti má.

Ve vzniku rakoviny vaječníků může hrát významnou roli také dědičnost. Nedědí se však samotný nádor, ale zvýšená pravděpodobnost onemocnění. Může za ni mutace genu BRCA 1 nebo BRCA 2, kterou trpí každý osmistý Čech – ženy i muži – a z rodičů na potomky se přenáší s 50% pravděpodobností.

Ženy s touto mutací mají až třicetkrát vyšší riziko rakoviny vaječníků, desetkrát vyšší rakoviny prsu, zároveň u obou pohlaví zvyšuje riziko rakoviny slinivky a u mužů rakoviny prostaty. Každá žena by se tedy měla zajímat o historii výskytu nádorových onemocnění v rodině – a v případě, že je vysoký, promluvit si s ošetřujícím lékařem nebo gynekologem o možnosti genetického testování.