Domů     Medicína
Hledají se svědci války na Balkáně: Jaké jsou biomarkery stresové odolnosti a stresové náchylnosti?
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 16.3.2023
foto: Wikipedia

Na tuto otázku mohou pomoci odpovědět lidé, kteří přežili válku v Jugoslávii! Výzkumníci centra CEITEC Masarykovy univerzity hledají dobrovolníky pro mezinárodně uznávanou studii…

Stres je přirozenou reakcí organismu na vnímané hrozby nebo problémy. Vyvolává v našem těle řadu fyziologických změn, včetně uvolňování stresových hormonů, jako je kortizol a adrenalin. Zatímco krátkodobý stres může být pro naše tělo prospěšný, chronický nebo dlouhodobý stres může mít negativní účinky na zdraví našeho mozku.

Od holocaustu po Balkán

Profesor Ivan Rektor je mezinárodně uznávaný neurolog známý svým výzkumem přeživších holocaustu a jejich potomků. Jeho výzkum byl inspirován vlastním rodinným příběhem – jeho rodiče byli za druhé světové války partyzáni na Slovensku.

reklama

Výsledky jeho dlouhodobé studie ukázaly, že stopy extrémního stresu, který zažily oběti holocaustu, zůstávají v mozku obětí dlouhodobě a můžou ovlivnit i duševní zdraví až tří generací téže rodiny.

Ve svém nejnovějším výzkumném projektu se profesor Ivan Rektor zaměřuje na novější konflikty a snaží se odpovědět na komplexnější vědecké otázky. Současné a nedávné válečné konflikty zasáhly životy několika milionů lidí.

Během války v Bosně a Hercegovině zahynulo téměř 100 000 lidí nejen v bojích, ale také při etnických čistkách, a asi dva miliony lidí byly vysídleny a musely opustit své domovy. Válka v Jugoslávii skončila po zásahu NATO a Daytonské dohodě v roce 1995, ale prožité utrpení je v mozcích přeživších stále zaznamenáno.

Traumatické zážitky, jako je ostřelování, bombardování, ztráta domova a blízkého člověka, zanechávají v našich mozcích hluboké stopy, které se mohou přepsat i do mozků dalších generací. Tento jev je znám jako sekundární traumatizace.

foto: Wikipedia

Stress propsaný do mozku

Neurozobrazovací studie u pacientů, kteří utrpěli posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), nebo u osob postižených extrémním stresem ukazují změny v mozkových strukturách a funkcích. Nerovnováha hladin hormonů pak ovlivňuje různé tělesné systémy, včetně centrálního nervového systému.

reklama

Extrémní stres může vést ke zhoršení paměti a učení, zvýšené úzkosti a depresi, strukturálním změnám v mozku nebo k snížené neuroplasticitě.

Hledají se odolní jedinci

Zajímavé je, že ne na všechny jedince působí stres stejně. Existuje určité procento odolných lidí, u kterých se negativní fyzické a psychické důsledky stresu nerozvinou. Nejnovější studie profesora Ivana Rektora se snaží zaměřit právě na rozdíly, které ovlivňují náchylnost nebo odolnost člověka vůči stresu.  Tento výzkumný projekt využívá novou metodiku hodnotící dopad stresu komplexně a kombinuje různé přístupy, díky nimž bude možné identifikovat specifické biomarkery náchylnosti a odolnosti vůči stresu.

Znalost faktorů ovlivňující lidskou reakci na stres může poskytnout cenné informace o zdravotním stavu jednotlivce a také pomoci zdravotníkům při vytváření individuálních léčebných plánů pro zvládání poruch souvisejících se stresem.

reklama

Profesor Ivan Rektor v současné době hledá civilní přeživší balkánské války žijící v České republice nebo na Slovensku a jejich potomky, kteří by byli ochotni se do výzkumu zapojit. Účastník výzkumu tak může nejen přispět k rozvoji velmi důležitého výzkumného oboru, ale získá také snímky svého mozku magnetickou rezonancí (MRI) na CD, bezplatnou konzultaci s psychologem včetně výsledků konzultace a plošnou náhradu cestovních nákladů v hodnotě 2000 Kč z jakékoliv destinace.

Výzkum probíhá v moderním výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity sídlícím v Brně. Celková doba vyšetření je přibližně 3-4 hodiny a zahrnuje odběr krve, psychologický dotazník a vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI).

Pokud jste zažili válku v Jugoslávii a byli byste ochotni se této studie zúčastnit, můžete vyplnit dotazník na stránkách: www.ceitec.cz/jake-jsou-biomarkery-stresove-odolnosti-a-stresove-nachylnosti/t11109.

foto: Wikipedia

reklama
Související články
Lamy mají jedinečný imunitní systém. Jejich protilátky jsou mnohem menší, než je tomu u jiných živočišných druhů, proto jsou stabilnější a snadněji zasáhnou svůj cíl, tedy cizorodé viry, uvnitř organismu. Stanou se nadějí lidstva v boji proti nemocem? Na to, že imunitní systém velbloudovitých, mezi které se řadí i lamy a alpaky, funguje jinak než lidský, […]
Mnoho žen zná zažívací potíže doprovázející menstruaci, které však mohou potrápit i mimo cyklus: nadýmání, zácpa či naopak průjem nebo pocit plnosti a tlaku v břiše. Ať už jde o následky dietního prohřešku, virózy nebo třeba stresu, měly by během několika dní polevit po začátku menstruace nebo po odstranění příčiny, úpravě jídelníčku a užití volně […]
Dva výzkumy zabývající se tématem, zda více peněz přináší lidem i větší pocit štěstí, přinesly protichůdná zjištění. Jejich tvůrci se proto rozhodli spojit síly a zjistit, jaká je skutečně pravda… Daniel Kahneman a Angus Deaton z Princestonské univerzity publikovali v roce 2010 svoji práci, ve které uváděli, že pocit každodenního štěstí roste s rostoucím příjmem, […]
Vlastně už jsou, i když zatím jen v laboratořích. Ale pokusy s nimi jsou tak úspěšné, že už chybí jediné – rozšíření do velikosti vhodné pro člověka, ne pouze pro drobné laboratorní myši. Se zraněním pod náplastí je to trochu jako s pověstnou Schrödingerovou kočkou. Dokud náplast nesundáte a nepodíváte se pod ní, nebudete vědět, […]
Když si na klávesnici vyťukáte jméno Paul Karason, internet vám ukáže fousáče s modrošedou kůží. Nejspíš vám bude povědomý, tu a tam se mihne v médiích jako doklad pošetilosti alternativní medicíny. Přitom stříbro, které užíval, může opravdu pomáhat. Jen se musí správně použít. Stříbro má všechny předpoklady, aby platilo za důvěryhodný zdravotní prostředek. Používá se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz