Německo se opět přiblížilo k dlouhodobé ekologičtější náhradě za ruský zemní plyn a uhlí. Německá energetická společnost RWE s norskou státní energetickou firmou Equinor oznámily, že v příštích několika letech v Německu vybudují vodíkové elektrárny a velkokapacitní produktovod pro dodávku paliva, uvedla to CNN.

Dohoda je součástí německé snahy do roku 2030 postupně vyřadit všechny uhelné elektrárny a dekarbonizovat celé energetické odvětví. Od Ruské invaze na Ukrajinu se Berlín zásadně odklání od ruských dodávek energií a potřebuje tak najít spolehlivé alternativní dodavatele.

Elektrárny ve společném vlastnictví firem RWE a Equinor budou zpočátku využívat zemní plyn původem z Norska a následně přejdou na takzvaný modrý vodík taktéž vyráběný v Norsku za použití zemního plynu a dodávaný prostřednictvím podvodního potrubí, uvedly obě společnosti.

Přes 95 procent oxidu uhličitého produkovaného při výrobě vodíku se bude zachytávat a ukládat pod mořské dno, doplnili zástupci firem. Equinor má v plánu do roku 2030 zajistit kapacitu pro výrobu takzvaného modrého vodíku v objemu 2 GW.

Cílem je zelený vodík

Konečným cílem je produkovat takzvaný zelený vodík za použití obnovitelné energie vyráběné v pobřežních větrných farmách, uvedly firmy bez uvedení konkrétního cílového data.

Cílem Evropské unie je do roku 2030 zajistit prostředky k výrobě obnovitelného vodíku o celkové kapacitě 40 GW.

„Je zde naléhavá potřeba urychlit vodíkovou ekonomiku. Pro začátek to může být modrý vodík ve velkých objemech s následným přechodem k dodávkám zeleného vodíku,“ uvedl generální ředitel RWE Markus Krebber.

Společnosti neuvedly, kolik elektráren mají v plánu postavit ani jak vysoké společné investice budou. Podle oficiálních statistik EU je dnes Norsko největším evropským dodavatelem zemního plynu. Od doby, kdy Rusko začalo prudce snižovat vývoz do EU v odplatě vůči evropským sankcím v souvislosti s válkou na Ukrajině, zvýšila skandinávská země vlastní export do EU, aby prázdné místo pomohla vyplnit.

Více obnovitelných energií

„Uprostřed energetické krize vnímáme, jak důležité je Norsko v roli spolehlivého dodavatele plynu do Evropy, ale současně vidíme, jak zásadní je rychleji přejít na více obnovitelných energií,“ uvedl podle Reuters norský premiér Jonas Gahr Stoere.

Těsně předtím, než Rusko koncem února vtrhlo na Ukrajinu, ustoupilo Německo od plánovaného spuštění plynovodu Nord Stream 2, vybudovaného společností Gazprom s cílem dodávat až 55 mld. m3 zemního plynu ročně, což je více než polovina německé roční spotřeby.

V následujících měsících pak Rusko zásadně přiškrtilo dodávky zemního plynu prostřednictvím plynovou Nord Stream 1. V srpnu byl tento plynovod odstaven úplně kvůli opravám. A jeho provoz již nebyl obnoven.

Na vodík sází i Toyota

Vodík je už teď všeobecně považován za energetickou alternativu pro budoucnost, mimo jiné i v dopravě. Automobilka Toyota na vodík sází jako na palivo velmi brzké budoucnosti. Nedávno uvedla na trh druhou generaci auta na vodík, Toyotu Mirai.

V Česku se zatím prodalo 10 kusů. Chystá se zde také výstavba prvních veřejných vodíkových čerpacích stanic.