Domů     Objevy
Hyperloop: Sen o dopravě budoucnosti…
Zdroj: Wikimedia Commons

Elon Musk je tak trochu Nikola Tesla naší doby. Vizionářský miliardář stojí za projekty jako elektrická automobilka Tesla, kosmická společnost SpaceX nebo platební portál Paypall. Na jeho popud vznikl v roce 2013 v kalifornské poušti i projekt, který může časem znamenat revoluci v dopravě. Proč se ale ještě „neloopuje“?.

V roce 2013 byly Elonu Muskovi (*1971) představeny plány na stavbu nové trati rychlovlaku z Los Angeles do sanfranciské zátoky. Koncept ale smetl ze stolu jako zastaralý, předražený a dávno překonaný.

Pak téhož roku na oficiálním webu své SpaceX uveřejnil vlastní řešení dopravy budoucnosti. Řešení, které je zároveň výzvou. Otevřené schéma nového způsobu cestování, kterému říká hyperloop, dal k dispozici komukoliv, kdo byl schopný dotáhnout projekt do praxe. A svět se toho chytil.

Starý sen

Princip hyperloopu je podobný jako u maglevu, tedy vysokorychlostního vlaku využívajícího k eliminaci valivého odporu magnetickou levitaci. Díky ní se vlak nepohybuje po kolejích, ale vznáší se na vzduchovém polštáři nad nimi, nadnášený magnetickým polem.

Nejrychlejší vlaky tohoto typu dokážou vyvinout rychlost přes 600 km/h. Výkon je to bezpochyby úctyhodný, ale před projektovanými možnostmi hyperloopu bledne podprůměrem.

Za půl hodiny

Pokud by se inženýrským týmům, které se do otevřené výzvy zapojily z celého světa, podařilo eliminovat všechna konstrukční úskalí, byly by kapsle hyperloopu rychlejší než dopravní letadlo. Cesta z Los Angeles do San Franciska dlouhá 560 kilometrů by trvala slabých 30 minut, a to při přetížení jen dvakrát větším než jaké má její okřídlený protějšek při vzletu.

Princip je takový, že kapsle cestuje po vzduchovém polštáři v uzavřeném potrubí s tlakem sníženým pod 100 Pascalů (asi jednu tisícinu atmosféry). Při takovém tlaku je odpor vzduchu zanedbatelný.

O napájení se přitom postarají fotovoltaické články na střeše tunelu, zatímco zrychlení a zpomalení obstarají lineární elektromotory umístěné po celé délce trati.

Kapsle rychlé jako letadla

Jenže roky plynuly a Elon Musk už myšlenku hyperloopu opustil, nyní se zaměřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Pokračují ale jiní. Společnost Virgin Hyperloop podnikatele Richarda Bransona. Firma uskutečnila více než 400 testovacích jízd, všechny bez lidí, kdy kapsle dosáhla „zatím“ nejvyšší rychlosti 300 k/h.

Ale v listopadu 2020 na testovací trati v Las Vegas dokončila první jízdu i s lidmi. Tehdy se svezli manažeři firmy, technický ředitel a její spoluzakladatel Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchianová.

Kapsle dosáhla rychlosti jen 172 kilometrů v hodině, tedy ani ne desetiny uvažované! Virgin Hyperloop nicméně očekává, že by se v budoucnosti mohly jejich kapsle s cestujícími a nákladem pohybovat rychlostí nejméně 966 kilometrů v hodině.

Cesta mezi New Yorkem a Washingtonem by tak trvala pouhých 30 minut a byla by dvakrát rychlejší než komerčním letadlem a čtyřikrát rychlejší než vysokorychlostním vlakem. Virgin Hyperloop by ráda získala bezpečnostní certifikaci do roku 2025, komerční provoz plánuje zahájit do roku 2030.

Praha + Brno = nic

Před pár lety se svět pro hyperloop nadchnul takovým způsobem, že se plánovaly skoro na všech kontinentech. První funkční hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech. Silně se v roce 2016 skloňovalo i propojení Bratislavy a Vídně, cestovat se mělo právě letos.

Podobně padl projekt o hyperloopu, který by propojil Prahu, Brno a Bratislavu. Pokud by podobná doprava vznikla, mezi Brnem a Prahou by se cestovalo 14 minut.

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Objevy Zajímavosti 14.5.2025
Ještě donedávna se věřilo, že ostrov Malta byl poprvé osídlen před 7500 lety, tedy v mladší době kamenné s příchodem zemědělců. Nedávný archeologický průlom ale tuto představu zásadně mění.   V jeskyni Għar il-Latnija na severu ostrova byly totiž objeveny důkazy, že Malta hostila lidské obyvatele už před více než 8500 lety – a to […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
Objevy Vesmír 5.5.2025
V nejvzdálenější známé galaxii našli vědci kyslík. Jak? Kdy? Kde? A co to znamená pro naše chápání zrodu vesmíru? Jak hluboko do minulosti vesmíru se dá nahlédnout? Díky galaxii JADES-GS-z14-0 teď víme, že až ke hvězdám, které zářily před více než 13 miliardami let. Tato galaxie, objevená v roce 2023, je rekordmankou ve své kategorii […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz