Nový rok je zde a jako vždy s sebou přináší spoustu nadějí. Aby onu fázi očekávání nevystřídala cimrmanovská fáze zklamání, o to se budou snažit i vědci. Co tedy lze očekávat v roce 2023 na poli vědy?.

* V dubnu by měla k Jupiteru odstartovat sonda JUICE. Kromě krále Sluneční soustavy bude zkoumat i místní měsíce, které jsou v mnoha ohledech zajímavé. Sonda ponese i výraznou českou stopu, několik přístrojů pro ni navrhli tuzemští badatelé.

* V té samé době Voyager 2 předstihne Pioneer 10 a stane se druhou nejvzdálenější sondou od Země.

* 24. září by se měla vrátit sonda Osirix-REX se vzorky, které odebrala na planetce Bennu.

* Po úspěšném nasazení mRNA vakcín během pandemie covidu-19 je podobných vakcín založených na stejné bázi ve vývoji celá řada. Již v první čtvrtině tohoto roku mají být zahájeny zkoušky mRNA vakcín proti malárii, tuberkulóze a genitálnímu herpesu.

Následovat by měl pásový opar a také kompinovaná vakcína proti covidu a chřipce.

* Ve švédském Lundu bude zprovozněn Evropský spalační zdroj (ESS – European Spallation Source). Ten bude využívat vysoce výkonný pulzní zdroj neutronů, který poskytne svazky neutronů asi třicetkrát jasnější než dosud existující zdroje.

* První snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vyvolaly ve světě úžas. Ale Webb v tom nebude sám. V roce 2023 by měl do kosmu odstartovat evropský kosmický dalekohled Euclid, který bude pořizovat snímky pro vytvoření 3D mapy vesmíru.

* I pozemní observatoře se dočkají novinek. Observatoř Vera C. Rubin v Chile má začít pořizovat snímky v červenci 2023. Dalekohled, který má speciální konstrukci se třemi zrcadly bude schopen prohlédnout celou jižní oblohu během pouhých tří nocí.

Zprovozněn má být i největší řiditelný teleskop na světě QTT v čínském Sin-ťiangu.

* Světová zdravotnická organizace by měla zveřejnit revidovaný seznam prioritních patogenů. Přibližně 300 vědců nyní zkoumá necelé tři desítky rodin virů a bakterií s cílem určit patogeny, které by mohly v budoucnu způsobit epidemie.

* V příštím roce by mohla být poprvé schválena terapie upravující geny pomocí CRISPR, a to po slibných výsledcích klinických studií, při nichž byl systém CRISPR-Cas9 použit k léčbě β-talasémie a srpkovité anémie, dvou genetických poruch krve.

* První výsledky experimentu Muon g-2 představili fyzikové v dubnu a očekává se, že podrobnosti zveřejní v roce 2023. Experiment zkoumá, jak se částice známé jako miony chovají v magnetickém poli. Ve hře je i objev páté přírodní síly.

* Podzemní neutrinová observatoř v Jiangmenu v jižní Číně také začne hledat fyziku mimo standardní model, a to pomocí detektoru umístěného 700 metrů pod zemí, který bude měřit oscilace neutrin.

* Začátkem ledna oznámí americké regulační orgány, zda lék, který v rozsáhlé klinické studii1 zpomalil rychlost úbytku kognitivních funkcí, může být dostupný lidem s Alzheimerovou chorobou. Lecanemab je monoklonální protilátka, která odstraňuje bílkovinu amyloid-β, která se hromadí v mozku.

Klinická studie zahrnovala 1 795 osob s Alzheimerovou chorobou v raném stadiu a ukázala, že lecanemab zpomalil mentální úpadek o 27 % ve srovnání s placebem.