Každý den je ve Spojených státech 9500 osobám diagnostikována velice zákeřná rakovina kůže. Za oceánem jde o nejčastější formu rakoviny, která denně připraví o život nejméně dva nemocné. V blízké budoucnosti by se však karta mohla obrátit, a to ve prospěch vědy..
Za nejzávažnějšího původce tohoto typu onemocnění je označován melanom, který vzniká v melanocytech, kožních buňkách produkujících pigment. Ačkoli se vědcům dosud nepodařilo odhalit přesnou příčinu jeho vzniku, na revoluční léčbě usilovně pracují již několik let.
Od myší i lidem
Významný milník byl překonán 18. června loňského roku, kdy postoupily testy mRNA vakcíny do druhé fáze, totiž testování na lidech s pokročilým nádorem kůže. Všeobecná účinnost těchto látek závisí na jedné z molekul RNA, která se obvykle nazývá jako messenger neboli poslíček.
A jaký je princip? Buňky jsou nepřetržitými tvůrci proteinů. Dělají to tak, že „stavební plány“ zapsané v DNA přepíšou do mRNA, následně dojde ke skladbě proteinů a nakonec se mRNA rozloží. Ve chvíli, kdy vědci společně s vakcínou dodají jinou mRNA, mohou buňku přimět, aby na krátký čas dělala něco, co není „náplní“ její práce – tvořila něco cizího a to i přesto, že se její DNA nezmění.
Jedno malé ale…
Proteiny zakódované v mRNA vakcíně se podle odborníků mohou podobat nejen proteinům virů, ale i proteinům, které se tvoří v nádorových buňkách, což poskytuje jistou naději.
Odborníci však upozorňují, že očkování neposkytne 100% ochranu před rakovinou. Podávána bude zpočátku především pacientům v pokročilém stadiu rakoviny kůže, u kterých se již objevily metastázy.
Druhá fáze zahájena
Za zázrakem s pracovním názvem BNT111 stojí německá biotechnologická společnost BioNTech, která se do všeobecného povědomí dostala v průběhu pandemie koronaviru. „BNT111 už prokázala příznivý bezpečnostní profil a povzbudivé předběžné výsledky v počátečním klinickém hodnocení.
Zahájení léčby pacientů v naší studii fáze 2 nám dává odvahu pokračovat k využití potenciálu mRNA vakcín pro pacienty s rakovinou,“ prohlásila hlavní lékařka Özlem Türeciová (*1967). Vizí budoucnosti je podle ní využití síly imunitního systému proti rakovině a infekčním onemocněním.
Vycvičená imunita
Experimentální léčba je však rozvíjena v mnohem širším měřítku, a to v rámci platformy FixVac. Ta zahrnuje hned několik imunoterapeutických přípravků, které v sobě ukrývají buněčné instrukce k vytvoření antigenů proti různým typům rakoviny.
V současnosti jsou podávány nemocným jedincům, ve snaze přimět jejich imunitní systém k účinné obraně a tvorbě protilátek.
Odborníci doufají, že se jim tímto způsobem podaří imunitu „vycvičit“ tak, aby zničila nádor ještě dříve, než se stane život ohrožujícím. Ze všech vakcín ve výše zmíněné platformě se BNT111 nachází v nejpokročilejší fázi vývoje. Šance na masovější využití v rámci léčby je proto nejvyšší.
Vstříc prevenci
A pak je tu futurističtější vize. Zatímco dílo společnosti BioNTech je považováno za terapeutickou vakcínu na Oregon State University College of Pharmacy se nebojí pustit ještě dál – k vakcíně preventivní.
„Navzdory snaze zlepšit informovanost veřejnosti o varovných příznacích melanomu a nebezpečí nadměrného vystavení UV záření výskyt melanomu stále roste,“ uvedl Arup Indra, profesor farmaceutických věd a vedoucí výzkumu.
Společně s odborným týmem se při vývoji zaměřuje na enzym thioredoxin reduktázu 1 (TR1), který funguje jako významný antioxidant v kožních buňkách. Podílí se i na jejich ochraně před reaktivním kyslíkem a ultrafialovým zářením.
Vzhůru do budoucnosti
Na základě provedených pokusů se vědcům podařilo potvrdit, že tento enzym poskytuje prakticky dokonalou ochranu před poškozením kůže, které může vést ke vzniku melanomu.
Výsledná mRNA vakcína by proto mohla v blízké budoucnosti posloužit jako účinná prevence. Lidé, u kterých se objeví zvýšené riziko vzniku rakoviny kůže, by mohli být očkováni jednou ročně.