Domů     Příroda
Nová studie vyvrátila předpoklad o evoluci moderních ptáků
Matěj Soukup 16.12.2022
Zdroj: Pixabay

Zkamenělé úlomky kostry předchůdce dnešních ptáků pomohly vyvrátit jednu z nejdéle tradovaných domněnek o jejich původu. Vědci z Univerzity v Cambridgi a muzea v Maastrichtu zjistili, že jeden z klíčových znaků, který charakterizuje 99 % moderních ptáků – pohyblivý zobák – se u nich vyvinul už před masovým vymíráním, které před 66 miliony let vyhubilo dinosaury..

Více než sto let se přitom předpokládalo, že pohyblivý zobák se u ptáků vyvinul až po vyhynutí dinosaurů. Pomocí techniky počítačové tomografie však tým prozkoumal kosti z patra nového druhu velkého starověkého ptáka, kterého pojmenoval Janavis finalidens.

Žil na samém konci doby dinosaurů a byl jedním z posledních ozubených ptáků, kteří kdy žili. Uspořádání kostí jeho patra ukazuje, měl pohyblivý, obratný zobák, téměř k nerozeznání od většiny moderních ptáků.

Huxley se mýlil

Každý ze zhruba 11 000 druhů ptáků, kteří dnes žijí na Zemi, je zařazen do jedné ze dvou základních skupin podle uspořádání patrových kostí. Pštrosi, emu a jejich příbuzní jsou řazeni do skupiny paleognátů, což znamená, že podobně jako u člověka jsou jejich patrové kosti srostlé v jeden celek.

Všechny ostatní skupiny ptáků se řadí mezi neognáty, což znamená, že jejich patrové kosti jsou spojeny pohyblivým kloubem. Díky tomu je jejich zobák mnohem obratnější, což jim pomáhá při stavbě hnízda, péči o tělo, shánění potravy a obraně.

Tyto dvě skupiny původně klasifikoval Thomas Huxley. Vycházel z předpokladu, že „starobylé“ uspořádání čelistí bylo původním stavem moderních ptáků a „moderní“ čelisti vznikly později.

„Tento předpoklad byl od té doby považován za daný,“ řekl o tom hlavní autor přelomové studie Daniel Field. „Hlavním důvodem, proč tento předpoklad přetrval, je, že jsme neměli k dispozici žádné dobře zachované fosilní ptačí čelisti z období, kdy vznikli moderní ptáci.“.

Posun v chápání evoluce

To se ovšem změnilo poté, co byla detailně prozkoumána část lebky tohoto nového druhu.

„Evoluce neprobíhá přímočaře,“ řekl Field. „Tato fosilie ukazuje, že pohyblivý zobák, o kterém jsme si vždy mysleli, že se vyvinul až po vzniku moderních ptáků, se ve skutečnosti vyvinul dříve. V našich předpokladech o tom, jak se vyvinula lebka moderních ptáků, jsme byli více než sto let úplně na omylu.“.

Vědci tvrdí, že tento objev sice neznamená, že je třeba předělat celý dnes známý rodokmen ptáků, ale úplně mění naše chápání jejich klíčového evolučního znaku.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz