Domů     Medicína
Nastává doba postantibiotická. Rezistence vůči antibiotikům je na kritické úrovni
Martin Janda 5.11.2022

Antibiotika zachraňují lidské životy již slušnou řádku desetiletí. Ale tak, jako dokážou skvěle sloužit, mohou kvůli špatnému zacházení svou funkci ztratit. Bakterie totiž nespí, svou obranu vylepšují a přestávají na účinky antibiotik reagovat.

Problém se přitom netýká pouze těch, kdo užívají antibiotika často, ale naprosto celé populace..

V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo víc než rakovina.

Jedná se o negativní fenomén zvaný antibiotická rezistence. Dotýká se celé populace, ale čelí mu především lékaři a sestry v nemocnicích na lůžkových odděleních. Jaké jsou jeho příčiny?

„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především k širokospektrálním. Užíváme je stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně, což je velmi alarmující údaj.

Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ vysvětluje naléhavost problematiky antibiotické rezistence lékařka Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Nepříliš optimistická fakta ukázal také sociologický výzkum z července 2021 na vzorku 2000 Čechů. Z něj vyplynulo, že téměř 18 % dotazovaných užívalo antibiotika bez konzultace s lékařem nebo bez předpisu.

U skupiny respondentů do 25 let to byla dokonce čtvrtina. „Antibiotika jsou léky, které nelze vydat bez lékařského předpisu. Toto omezení má ale své opodstatnění. O jejich indikaci by vždy měl rozhodnout lékař, který posoudí, zda je taková léčba pro pacienta optimální. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná,“ uvedla Helena Žemličková.

Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů. Výzkum také prozradil, že o antibiotika aktivně žádalo téměř 40 % dotazovaných. Mezi nimi byli převážně mladí lidé ve věkové skupině 16–24 let.

Více zdravotnických témat naleznete v nové Panoranmě, která je právě v prodeji

Data prozradila, že Češi toho o antibiotikách mnoho nevědí. Víc než 29 % respondentů mylně uvádí, že antibiotika ničí viry, a 10,9 % že působí proti běžným respiračním onemocněním. Celých 37 % se chybně domnívá, že antibiotika pomohou zkrátit dobu nachlazení.

Málokdo si přitom uvědomuje, že antibiotika jsou nenahraditelná. Pokud přestanou účinkovat, není nic dalšího, co lidstvo před některými onemocněními ochrání.

Že situace skutečně začíná být kritická, potvrzují i vědecké studie. Například ta, která začátkem tohoto roku vyšla v časopisu The Lancet. Výzkumníci v ní dospěli k závěru, že v roce 2019, tedy v době předcovidové, měla antibiotická rezistence na svědomí v globálním měřítku téměř pět milionů úmrtí, a stala se tak třetí nejčastější příčinou smrti.

„Naše data jsou jasným signálem, že musíme konat ihned, abychom této hrozbě mohli čelit. Dosud se předpokládalo, že rezistence bude stát za 10 miliony úmrtí ročně v roce 2050, ovšem teď můžeme s jistotou říci, že jsme se k tomuto číslu už nyní velmi přiblížili,“ upozornil spoluautor studie Chris Murray z Washingtonské univerzity.

Související články
Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Loni se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 000 dětí – nejméně za posledních 22 let. „Průměrný věk […]
Bolest hlavy trápí až 85 % dospělých, častěji se objevuje u žen a více než polovina pacientů bývá do věku 45 let. Nejčastěji se bolest hlavy, která není spojena s jiným onemocněním, například virózou, projeví jako migréna či tenzní bolest hlavy. Odborníci upozorňují, že mohou mít spojitost s přetížením a změnami na trapézovém svalu. Trapézový […]
Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk. Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali […]
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdravotních benefitů. Po fázi zamilovanosti následuje buď přetavení vztahu v dlouhodobý, nebo rozchod. A ten pořádně bolí, protože hormony, podílející se na pocitu zamilovanosti, […]
Dnes žijeme mnohem déle než lidé před pouhými 120 lety. Velký podíl na tom mělo zejména zlepšení lékařské péče a životních podmínek. Delší život ovšem nutně neznamená více let prožitých ve zdraví. V naší společnosti se však nachází mnoho 90 a více letých, u kterých to platí. Mají zdravější životní styl, nebo se liší jejich […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz